Narutův příběh trochu jinak: 7.část

„To je přeci Izmael.“ Jakmile jeho rty vyslovily jméno protivníka stojícího naproti nim, začal se Jiraiya psychicky připravovat na souboj.

„Je to nevyhnutelné, že?“ spustil znenadání Sannin na Izmaela, rukou přejíždějíc své pouzdro na kunaie.

„Ahh, Jiraiyo, chci, abys poznal stejnou bolest, jako jsem pocítil já. Budeš pykat za svoje činy!“ Poslední větu vykřikl směrem k těm, co čekali na nejhorší s kamennými výrazy.

„Kde se v tobě bere ta odvaha, Izmaeli? Byl jsi náš nejlepší přítel, přítel, kterého jsme si vážili. Ty věříš báchorkám o vraždě tvého syna jeho učitelem, Jirayiou? “ řekla Tsunade v momentě, když oba vstávali.

„Co blbneš, miláčku? Drž se dál! Myslím, že souboj je nevyhnutelný.“ Jakmile to Jiraiya dořekl, odhodil svůj klobouk a odstrčil Tsun pár metrů od sebe se slovy: „Bude to tak lepší, Tsunade.“

„Už to chápu. Jak jsem mohl být tak slepý? Takže i ona je pachatelem? He, jsem tak bláhový. Každopádně se chci pomstit tobě, Jiraiyo.“ Odhodil svůj plášť se znakem Namikaze klanu a pomalu vykročil k Sanninovi.

„Ne! Ona s tím nemá nic společného, ji vynechej! To já jsem viník,“ vykřikl Jira a vzápětí se mu v hlavě tvořila strategie proti Izmaelovi.
Znal jeho způsob souboje, a znal jeho úroveň.

Tsunade, prosím uteč. Raději.

Vysílal tuto myšlenku a v zápětí se podíval na nepřítele a vycítil jeho nenávist.
Sanninka, jako kdyby uslyšela Jirayovy prosby, popošla dále a z povzdálí pozorovala, co se semele. Najednou Izmael vytáhl kunai, svižně doběhl až k saninovi a zaútočil na něj z té strany, kde neměl ruku.
Jiraiya rychle uskočil a znovu se bránil dalším výpadům . Nezbývalo mu, než jen ustupovat a počkat na vhodnou situaci, aby mohl přejít do protiútoku.

Přesně, jak jsem si myslel, Izmaeli. Pomyslil si Jiraiya.

Izmael se na Jiru vrhal odvážnými útoky a dost riskoval. Jeho taktita se stala slabinou, kterou Jira využil a v momentě nepozornosti, zaůtočil kunaiem. Izmael se v mžiku uhnul. Jeho reakce byla ohromně rychlá a samotný úhyb je pro normálního ninju prakticky nemožný.

Tak rychlá reakce? Co se to děje, takhle dobrý nikdy nebyl..

Pomyslel si Jiraiya a se vší smůlou už nestihl zareagovat na jeho úder. Sannin letěl prudce vzduchem a tvrdě dopadl na zem.
Ihned si všiml, že Tsun je v nebezpečí, jen pár kroků od něj.

„Jiraiyo... nějak si nám zeslábl,“ zasmál se a frajersky protočil kunaiem, což mělo představovat převahu.

„Jak je to možné? Tvé reakce a pohyby neodpovídají tvé úrovni. Izmaeli, řekni, jak si mohl takhle zesílit?!“ Ptal se Jira.

Ani netušíš, co za tím stojí.

„Víš, pro člověka je chtíč pomstít se, chtíč hájit svými činny spravedlnost a dobrotu, velmi velká inspirace zlepšit své dovednosti.“ Jakmile dořekl tato odvážná slova, podíval se po Tsunade se slovy: „Neboj, nic moc se mu nestane.“

Co tím myslel?

Pomyslela si Sanninka a už si byla jistá, že nechce jenom přihlížet, ale také pomoci svému milovanému.

„Jiraiyo, já ti pomohu.“ Když slova došla k Jirovi, on odpověděl: „Ne, ty se drž tam, kde jsi, já to vyřídím!“

Izmael využil nepozornosti a slabiny nepřítele. Avšak Jiraiya ten výpad čekal. Znal ho a věděl, že to vyzkouší znovu. Natočil se tak, aby byl mimo zásah a sám zaútočil modrou koulí se slovy:
„Rasengan!“

Když Izmael vycítil, že bude zasažen, zmizel. S neuvěřitelnou rychlostí se objevil ve vzduchu vedle Sannina. V té rychlosti si Jiraiya ani neuvědomil, že jsou vedle sebe. Izmael hodil kunai po saninovi, ten se při skoku vyhnul a kunai mířil na Tsunade. Ta jen s těží postřehla nějaký pohyb Izmaela, natož jeho útok. Kunai ji zasáhl do ramena. Okamžitě jej vyjmula a začala si ránu léčit. Sannin si po dopadu na zem uvědomil, že nepřítel je jen o trochu pomalejší než Minato.

Jak je to možné? Jak může být tak silný? Jiraiya nechápal a uvědomoval si vážnost situace.

Izmael po dopadu stál a díval se na Jiru.

„Jak je to možné?!“ zvolal Sannin.
Tak dobře, musím to použít… Jiraiya si roztrhl staré tričko, kousl se do palce, krví udělal znak na svou hruď a položil svoji ruku se slovy: „Kuchiyose no Jutsu!“

„Ahh, Jiraiyo, ty starý prase. Co ode mě potřebuješ?“ zeptal se Gamakichi, který si ze Sannina chtěl udělat srandu.

„Přivolej je!“ zařval Jiraiya a vrhl svůj kunai s lístkem po Izmaelovi.

Gamakichi udělal složité pečetě a položil ruku na zem: „Kuchiyose no Jutsu.“
Kolem Sannina a Gamakichiho se zvedl dým, přes který nešlo vidět.

„Jiraiyo, doufám, že máš patřičný důvod. Právě jsi nás vzbudil!“ ozval se hlas.

„Jira-chan má pro to určitě důvod, že?“ ozval se jiný hlas.

„Promiňte, že jsem vás musel přivolat, ale bojuji s nepřítelem, jehož rychlost je skoro rovna Minatově,“ řekl Sannin.

Dým po chvilce zmizel a stál tam Jiraiya a na ramenou měl dvě žáby. Jeho vzhled se změnil a Izmael nevěřil svým očím.

Co to má být? Tohle jsem ještě u Jiraiyi nikdy neviděl. A ta mocná chakra, co to k sakru je? Honily se myšlenky v Izmaelově hlavě.

Otec čtrtého se pousmál a řekl: „Můj bývalý kamaráde, vidím, že nejsem sám, kdo se zlepšil.“

„Ale já jsem se nezlepšíl, Izmaeli, tohle umím už dávno. Pojďme to tedy uzavřít.“

Jakmile to dořekl, objevil se před ním a chtěl ho zasáhnout svým Rasenganem.
Izmael však zmizel a objevil se asi čtyři metry od Jiraiyi. Sannin neváhal, otočil se směrem k nepřiteli a zařval: „Katon: Endan.“
Obrovská ohnivá koule se šířila k Izmaelovi. Ten však znovu zmizel a objevil se u Tsunade. Sanninka nestihla nějak zareagovat a už měla kunai v břiše. Jiraiya se ohromnou rychlostí dostal k nepříteli a chtěl ho odkopnout. Ale on znovu jen zmizel a chystal se na nový útok.

Jde po Tsunade…

Izmael se objevil pár metrů od nich a udělal jeden klon, který skládal pečetě. Když dokončil poslední pečeť, nechal tak ruce a namířil na Tsunade. Jiraiya se rychlostí přemístil k Sannince a stoupl si před ní, aby ji ochránil. Izmael se z ničeho nic objevil před Jiraiyou, v ruce svíral katanu a švihl.

„Ha!“ zařval klon a hned se odvolal.

Žáby z ramen Sannina zmizely a on dostal přímý zásah do obličeje. V palčivé bolesti se chytl svého oka a padl na kolena.

„Slavný Sannin, který zabil Minata. Chmmm. A teď co? Dostal jsi Minata, celý náš klan a teď si nedovedeš poradit se mnou?“ začal se smát Izmael.
„Já jsem se na tebe dobře připravil, a teď to ukončíme,“ dořekl.

Tsunade dostala smrtelný zásah, nebýt její techniky, byla by vykrvácela. Tečka z jejího čela ji zmizela.

„Dobře, vezmi si můj život. Tak dělej! Ahhhh!“ Vykřikl Jiraiya z bolesti svého zranění a padl na zem.

Začalo pršet a kapky deště stékaly Sanninovi a Sannince po vlasech. Izmael zmizel a znovu se objevil na stejném místě. Vzal si plášť a nasadil kapuci. Tsunade ihned doběhla za Jiraiyou, aby mu pomohla.

„Ahhh,“ vzdechl Izmael, „takže ty si myslíš, že se chci pomstít tím, že tě zabiju?“ řekl poněkud ironickým tonem.

On jde po mně, pomyslila si Tsun a chtěla dotyčnému nepříteli jednu vrazit, ten však zmizel a objevil se za ní. Prosekl jí šlachy a svaly na rukou, tak aby s nimi nemohla hýbat, chytil ji za vlasy a nastavil jí katanu na krk.

„Neee! Nech jí být, ty hajzle! Já tě dostanu!“ zařval Jiraiya, sledujíc svým zdravým okem, jak se jeho milá brání.
Tsunade řvala a proklínala Izmaela: „Klidně mě zabij, ale jeho nech být …!“
Sanin vstal i přes bolest, která ho držela při zemi. I přes to, že Sennin mód se z neznámého důvodu zrušil. Jiraiya byl zoufalý a naštvaný. Bál se, bál se toho, že jeho láska zemře.

„Tsunade, já bez tebe nedovedu žít,“ řekl Sannin a vyběhl s Rasenganem v ruce proti nepříteli.
Izmael zmizel, podkopnul Jiraiyovi nohy a znovu se objevil na místě za Sanninkou.

„Nedokážeš mě porazit, kamaráde. Smiř se s tím, že to tak holt bude,“ praštil Tsun do spánku, načež omdlela.

Jira znovu vstal a vzpomněl si na vše, co v životě udělal, čeho se snažil docílit, jaké skutky vykonal a co se svou láskou prožil. Myšlenka, že by ji ztratil, mu rvala srdce. Postavil se znovu na nohy, nevnimajic bolest a vrhl se proti nepříteli.

„Vybral sis sám, řekni sbohem, Jiraiyo.“ dokončil větu Izmael a provedl pohyb katanou směrem k nebi.

Na zem spadly první kapky krve a… pokračování příště.