Vuvuzela

Toto je příběh z dávných časů. Z časů mýtů a legend, kdy tým sedm byl ještě v původním složení a plnil své mise dle očekávání Hokage. Které, popravdě, nebylo nic moc...

„Hej, Naruto, kde se zas flákáš?!“ řvala Sakura, když už asi podesáté museli zastavit kvůli blonďatému ninjovi a jeho nezměrné zvědavosti, která ústila v to, že se u každého nezvyklého jevu na cestě nebo poblíž ní zastavil a strávil tam několik až desítek minut. Samozřejmě jej odtrhla vždy Sakura, neboť Kakashi‑sensei byl zcela ponořen do své nové knihy ze série Icha‑Icha a Sasuke si jich nevšímal, bylo to pod jeho úroveň.
„Promiň, Sakuro‑chan, ale podívej, co jsem našel!“ zvolal Naruto vítězoslavně a zpod keře vytáhl oranžovou plastovou trubku.
„Co to sakra je?! Nevíš, že co je na zemi, to se nesbírá?!“
„Ale Sakuro‑chan, tohle je úplně super!“ stále rozzářený Naruto máchal trubkou ve vzduchu. Pak dostal geniální nápad. Přiložil správný konec k ústům a mocně foukl. Lesem se rozlehl neuvěřitelný a do té doby neslýchaný kravál. Sasukeho účes ztratil svou cool formu a Kakashi překvapením zaklapl knihu.
„Šánnaró!“ zaječela Sakura a Narutovi vrazila takovou ránu, že ten nejen upustil trubku, ale i odlétl několik desítek metrů nazpět. Pak popadla trubku a mrštila s ní do křoví. „A neopovažuj se to nosit do vesnice!“ zavolala za Narutem, otočila se a navztekaně odcházela směrem k vesnici. Sasuke a Kakashi‑sensei ji omámeně následovali.
Pojmenuju to... Vuvuzela, problesklo Narutovi hlavou, zatímco letěl. Po přistání se otřepal, vytvořil jeden stínový klon a vydal se za zbytkem svého týmu.
„Nemáš tu věc s sebou, že ne?“ zeptal se Sasuke, když je Naruto před bránou dohonil.
„Ne, nemam, klidně si mě prohledej,“ zašklebil se Naruto. Sasuke se zamračil, Sakura vypadala, že Narutovi znovu jednu vrazí.
„No tak, děcka, nehádejte se, běžte podat hlášení Hokage,“ utnul jejich spor Kakashi‑sensei.
Pro tento den na vuvuzelu zapomněli.
Druhý den krátce po půlnoci ráno, kdy Sasuke ještě poklidně spinkal, se něco oranžového protáhlo jeho pokojem. Vzápětí se u jeho ucha ozval tak příšerný zvuk, jaký Konoha ještě nikdy neslyšela. Sasuke však ano.
„Katon: Goukakyuu no jutsu!“ sežehl narušitele jeho spánku svou vypilovanou technikou. Ovšem spálené maso neucítil a místo ječení zaslechl jen tiché puff.
„Já se na to vyse*u, už v týhle šílený vesnici nestrávim ani den. To už je lepší Orochimaru,“ zamumlal, sbalil si věci a vydal se směrem, který my, čtenáři, již známe.

A toto byla ta pravá příčina, proč Sasuke opustil Vesnici ukrytou v listoví...