Hidanova budoucnost

Čím byl takový konec zasloužen?
Skončit v temné jámě rozložen.
Nálada vládne tam přímo pohřební.
Nuda vládne v hlíny sevření.
Ale je to konečná doopravdy?
Zůstane Hidan tak na vždy?

Mrknem se do budoucnosti daleké,
kdy staví se stavby velké.
Lidí je čím dál tím více.
I v Konoze vzrostl počet velice,
proto byla nutná krajiny urbanizace.
I musela ustoupit velká část lesíku.
To zavinilo, že Hidana probralo ze spánku
nečekané světlo a hluk strojů.
Hidiho hlasivky daly se do bojů ihned,
co jeho oči světlo oslnilo.
"Koukejte složit mé krásné tělo."
Vyděšení dělníci se rozprchli,
ani všechny prosby nevyslechli.
Hidanova hlava je pronásledovala.
Hopkala a ušima se odstrkovala.
Vytvářela ohlušující dunivý hluk.
Nakonec zůstal v lese opět sám.
Koukal okolo sebe jako puk.
"Do pr**le já jim všem dám!"
Naplňovalo celý les,
jak se Hidanův hlas nes.
Noha živáčka nevkročila tam dodnes.
Z obav, že zde straší,
lidem vyrážka raší.
A tak si Hidan může nikým nerušen
v klídku nadávat z hloubi duše.