Naruto Starší Generace - second season - 2. Pronásledovatelé

„Uh-hhh… Světlo… Zlaté světlo… Padám k zemi… uh-hahh.“ mumlá blonďatý muž na posteli.
„Hej, už jsi vzhůru?“ zaslechne známý hlas.
„Uh…huh?“ Zahuhlá opět a pomalu, opatrně otevírá oči. Začíná rozeznávat obrysy a barvy. Uvědomí si, že je v nemocnici, a že na něj kouká Mushi.
„Mushi?“
„Héj, Yuzo, chlape, jsi vzhůru? Tady,“ řekl Mushi a sáhl do kapsy, „přinesl jsem ti jablko,“ a podal Yuzovi jablko.
„Jablko?“ Vyptával se s podezřením Mushiho.
„No, víš, měl jsem pro tebe tiramisu a tři piva… ale víš, no-o-o… přepadlo mě po cestě asi sto týpků a zatím co jsem…“ vysvětluje Mushi a předvádí velmi akční bojové gesta, „jich sejmul devětadevadesát naráz svou novou strašně ultimátní technikou, tak ten jeden proklouzl s mými dary pro tebe… takže jsem ti aspoň koupil jabko…“ dořekl Mushi a zazubil se.

Yuzo si všiml kakaové stopy od tiramisu na jeho tváři, ale nějak se mu to nechtělo řešit. Dopřál svému parťákovi jeho povídku, až na to okradení pochopitelně.
„Áha… jasně; možná bys měl svou super ultimátní techniku vylepšit, abys sejmul aspoň dvěstě chlápků zaráz. Chápeš, kdyby příště, až mi poneseš nějaké pochutiny, přišly posily té původní stovce. Heheheheheh,“ Yuzo už nevydržel a začal se smát. Ne dlouho, protože dostal strašné bolesti do hrudi.

„Hou, hou, kámo, brzdi. Měl by ses šetřit. Nemyslím, že v tvém případě platí to, že smích léčí. Tak mě napadá třeba bys mi mohl zkusit říct co se po mém odchodu vlastně stalo…“
„Bojoval jsem s ním, ale jak vidíš, nevyhrál jsem. Nicméně aspoň jsem zjistil, kdo to je.“
„Vážně? Kdo?“ ozval se zvědavě Mushi.
„Byl s náma na chuuninskejch zkouškách. Nějakej Uchiha… bojoval se mnou ve finále. Přesný jméno neznám, ale to by neměl být problém zjistit.“
„Hmm, chuuninský zkoušky…“ přemýšlí nahlas Mushi.
„Ty, který si s náma neudělal…“ osvěžuje mu paměť Yuzo.
„Grr… Jo už vím…“ reaguje zhrzeně Mushi.
„Vážně nechápu, jak si mohl nedat ty zkoušky a potom během dalších dvou nebo tří let zvládnout jak chuuninský, tak jouninský zkoušky. Sakra, zní to jako scifi, který bylo pokusem o fantasy napsaný, nějakým mladistvým delikventem.“ přemýšlí nahlas Yuzo, který tímto faktem nepřestává být unesený ani po všech těch letech.
„No jo, no jo, pořád. Radši mi řekni něco nového, třeba jak tě sejmul? Nemá být to tvé oční obranný jutsu nějak super mocný?“
„Já si na konec moc dobře nepamatuju, ale vím, že jsem nemohl použít můj mangekyou; vlastně se mi vypnul i sharingan. Nevím, co to mělo být,ale bylo to, jako by mi zastavil tok chakry na dálku. Víš, jako když se snažíš zastavit genjutsu, tak nejdřív zastavíš tok chakry v těle, tak něco takového se mi stalo…Ale stejně nevím..., ovšem zastavení chakry k tomu má nejblíž, to je jistý.“
„Hmm, zastavení chakry… no ale hýbat ses mohl, ne?“
„No mohl, ale ztěžka,cítil jsem se takový vysátý a slabý.“
„No, když já použiju šedesát čtverku na někoho, tak má problémy vůbec stát na nohách, přece jen oběh chakry v těle má na celkové tělo velký dopad, když si vyplýtváš chakru, tak omdlíš,“ vysvětluje Mushi.
„Jo tak, takže vysátí chakry to asi nebude, leda že by uměl kontrolovat množství odebrané chakry; pak by mohl vzít přesně tolik, aby bylo obtížný se hýbat a nemožný dělat jutsu a při tom všem nenechat nepřítele odpadnout. Ale to se mi zdá příliš obtížný na provedení,“ teoretizuje Yuzo.
„Čoveče, tvoje technika tě ochrání před čímkoli fyzickým - ninjutsu, taijutsu, a to má být na provedení jako lehký jo? Nebo používání genjutsu: na to je třeba velké inteligence, proto je to pro některý nepoužitelný, ale pro jiný snadný jako nějaká základní technika jako… třeba klon.“
„No máš pravdu, že pokud je zkušený, tak to pro něj může být velmi snadné…Každopádně budu muset vymyslet strategii, jak ho porazit. Možná budou lepší dvě, kde jedna bude založená na nepoužívání chakry…“

…

„Teď, když ses vrátil z mise, tě rovnou posílám na další. Cílem je Muraku z naší vesnice. Dlouho se mu dařilo vyhýbat trestu za zradu. Po posledním incidentu je vidět, že jsme tomu nevěnovali dostatečnou pozornost. Původně tato mise měla být dána pouze jemu…“ vysvětluje starší muž s obvazy přes pravou část hlavy svému podřízenému, klečícímu před ním, a ukazuje směrem na jiného, v rohu stojícího muže. Má šedé vlasy a tmavě modrou, až téměř černou pásku přes oči, jen stojí a mlčí.
„Ovšem podle hlášení se zdá, že s Murakem nyní putuje někdo nebezpečný. Někdo, kdo má sharingan a s ním i pravděpodobně mangekyou sharingan. Pro jistotu, že bude mise splněna, posílám ještě tebe. Tvé jméno pro tuto misi bude Nagi a jeho bude Kain.“
„Zajisté Danzo-sama…“ odpověděl poslušně Nagi.
„ANBU již poslal Hokage. Máte malé zpoždění, ale to bude spíš vaše výhoda. Nemám pravdu?“ Zeptal se Danzo.
„Ano. ANBU bude u cíle dřív a bude také dřív bojovat. My vyčkáme, zanalyzujeme nepřátelské síly a techniky. V případě, že se naskytne příležitost, udeříme ve zmatku boje. Pokud ne, počkáme. Pokud budou ANBU poraženi, využijeme vysílení nepřítele a zneškodníme cíl. Pokud ANBU porazí Akatsuki a nebude možné získat těla bez prozrazení, zneškodníme ANBU tým. Tak či onak po zneškodnění cíle zahladíme stopy, vrátíme se s těly a podáme hlášení,“ odpověděl pohotově se stále skloněnou hlavou Nagi.
Danzo se usmál a řekl klidně: „Běžte.“ Zaznělo to však rázněji, než leckterý rozkaz. V tom okamžiku členové Rootu zmizeli.
"Hmm, sharingan do rezervy se hodí. Můžu jím vybavit někoho z mých lidí. Navíc Muraku mohl získat nějakou užitečnou techniku během svého pobytu u Akatsuki. Něco takového by také mohlo být k užitku." promýšlel další kroky Danzo.

…

„Uh-hhh…huh?“ probouzí se s mumláním Muraku. Poté, co jeho oči spočinuly na zachránci, z něj vypadla otázka: „Kdo sakra si?“
„Už jsi vzhůru, koukám. Já jsem Shinsui, a jsem velmi krátce tvůj nový parťák,“ odpověděl Shinsui.
„Nějaký důkaz?“
„Podezříváš, že je to snad nějaký trik, jak z tebe dostat informace či nějaké genjutsu? Hahaha, v hlavě piliny nemáš, to se musí nechat. Tohle stačí?“ řekl a zvedl ruku s prstenem, určujícím pozici při astrální projekci členů Akatsuki.
„Nojo, jsi pravý. Nevěřím tomu, že by ti slaboši z Konohy dostáhli svýma prackama na prsten členů Akatsuki.“
„No, ti slaboši z Konohy právě málem jeden prsten měli a s ním i jednoho člena.“
„Grr…“ zavrčel jen naštvaně Muraku.
„Jak to, že tě dostali? To zrovna tvým zvykem není. To tě setkání s tvým starým týmem, tak vyhodilo z formy?“
„Jen jsem udělal chybu… to se může stát každému…“
„Nepřátele a přátele si člen Akatsuki může vybrat sám stejně, jako své zájmy. Ale nezapomeň, že zájmy tvé a zájmy organizace se nesmí křížit.“ Připomíná Shinsui.
„No jo, no j,o vím… nemusíš mě poučovat. Už se to nestane, na to si můžeš vsadit svůj plat.“
„Když je to tak, jak říkáš, pak je to v pořádku. Takže měli bychom se přesunout do úkrytu a zotavit se. A to rychle, protože Konoha už po nás poslala své jednotky. Sice jsem tě z jejich spárů vysekal už před mnoha hodinami, nicméně s tebou přes rameno nemám takovou rychlost, jakou bych chtěl…“
„Stejně už jsme vyčerpaní. Teda já během spánku moc chakry zpět nenačerpal a jsem ještě rozespalý. To nás podle toho co říkáš asi doženou, ne?“
„Už jsem udělal jisté kroky…“ řekl Shinsui a po Murakově nejistém pohledu vysvětloval dále: „Použil jsem svou techniku Zenkei Kagebushin no jutsu. Má vlastní originální technika, na kterou jsem patřičně hrdý.“
„Vážně? Co je na ní tak speciálního?“
„Jde o vylepšený kagebushin, jak již název napovídá. Jde o klon mě. Jenže na rozdíl od normálních elementárních klonů tento klon má mou plnou sílu a ne jen desetinu. Je to přesná kopie. Používal jsem ho ke zjištění vlastních slabin a jejich eliminaci. Záleží, z jakého množství chakry jej udělám, ovšem to rozhoduje jen o tom, kolik má chakry na techniky a ne o jeho síle. Může mít dokonce víc chakry než já. Ale na to už musím spořit chakru celý den někdy i dva. Jen počet zásahů, po kterých se rozplyne se mi nepodařilo zvýšit. Ovšem on se nenechá jen tak zasáhnout.“ Pousmál se hrdě Shinsui.
„Páni, to zní drsně. Takže pokud ti, co je za náma poslali, nebudou nic extra nebo ty jsi extra dobrýj je tu slušná šance, že se přes tvého super klona nedostanou, chápu to dobře?“
„Může se stát. A když projdou, budu mít jeho zkušenosti a budu vědět, co mají za techniky a o kterých mých technikách ví. Navíc už nás to upozorní na to, že něco extra jsou a my budeme připravení. Jdeme?“
„Jdeme,“ řekl Muraku a vydali se na cestu k nejbližšímu úkrytu.

…

Čtyřčlenný tým ANBU z Konohy postupuje lesem za svým cílem. Brzy narazili na nepřítele na menší mýtince, a navíc nebyl jen jeden.
Poté, co si ninja v čele týmu tento fakt uvědomil, dal jednoduchým gestem povel k zastavení.
„Aanya… to je…“ promluvil k velitelce jeden z týmu speciálních jednotek; měl masku s motivem kočky.
„Ano, Daichi,“ odpověděla rozhodně aniž by si vyslechla celou větu.
„Vidí někdo toho druhého?“ Ozval se další z týmu.
„Ne, Hachi… proto buďte všichni opatrní. Může se někde schovávat a připravovat nějaké složitější jutsu nebo jen čeká na moment překvapení,“ reaguje poslední.
„Ne, Yae je sám a klon tu taky nikde nemá… Útočná formace kobra… Hachi, čekáme na tebe… Všichni buďte opatrní, tohle by měl být ten se sharinganem,“ zavelela kapitánka týmu.

„Hai!“ Ozval se Hachi a začal skládat pečetě. O chvíli později se Hachi přesunul obdivuhodnou rychlostí zhruba na deset metrů před Shinsuie a zvolal: „Doton: Retsudo Tenshou no Jutsu!“
Ozvalo se zlověstné zadunění země a objevily se velké pukliny, rozštěpující okolí na spoustu ohromných bloků půdy. Pukliny se šířily dál a zanechávaly za sebou spoušť a značné množství prachu ve vzduchu. Nakonec pozemní zkáza minula i bod, kde stál Shinsui.
Z prachu vyskočil Shinsui do vzduchu. Z lesa na něj ze dvou různých směrů vyrazilo ohromné množství ohnivých koulí.
Hōsenka no Jutsu? Rozpoznával Shinsui použitou techniku, když v tom si všiml ručních pečetí dalšího z nepřátel.
Ale v tom se po zásahu ohnivými koulemi rozplynul na oblak.

Mezi tím, v době, kdy se Kagebushin Shinsuie ocitá ve vzduchu, aby odvedl pozornost, se původní Shinsui přemístil za Hachiho.
Hachi pocítil dotek prstu za krk a vtom byl okamžitě ochromený. Uhhh, nervy paralyzující genjutsu! Hachi si sice uvědomil, co se sním děje, ale bez pomoci někoho jiného se z techniky sám nedostane.
„Copak je s tebou?“ Zeptal se se sarkasmem v hlase Shinsui. „Tady jsem si jistý, že ti to spraví náladu,“ dodal s úsměvem a poté připlácl nebohému Hachimu za krk výbušný lístek. Pak udělal kagebushin a ten se rozběhl směrem k jednomu z ninjů, kteří na něj poslali ohnivé jutsu.

Daichi a Yae dokončili Hōsenka no Jutsu s tím, že dostali pouze klon.
Sakra! Kagebushin? To je nemožné! Kdy ho udělal a kde je? Pomyslela si Yae, když v tom si uvědomila blížícího se nepřítele v černém plášti s červenými obláčky. Měl kolem pravé ruky rotující vodu, vytvářející vrták. Rychlý úhybný manévr ji ovšem z nebezpečí vodního vrtáku dostal. Útok minul sice cíl, ale zasáhl strom, který se následně v zasaženém místě zlomil. S mocnou ranou dopadl na zem. Bohužel v momentě zachraňujícího úskoku byla Yae zasažena tenkým proudem vody s nepředstavitelnou energií. Ten ji rozpůlil. Každá z polovin těla pokračovala svou vlastní cestou k zemi.

Shinsui se pousmál, utřel si ústa, ze kterých právě vyslal smrtící proud vody.
„Dva dole,“ řekl a zpoza něj se ozval tichý výbuch, odstraňující hlavu Hachiho od jeho těla. „jJeště dva…“

K Daichimu, druhému ninjovi, co použil Hōsenka no Jutsu spolu s Yae, přiskočil klon Shinsuie, útočící vodním vrtákem na jeho hlavu. Daichi uhnul přikrčením a hned se kryl proti přicházejícímu kopu. Sáhl po své krátké kataně, kterou měl na zádech, aby provedl protiútok. Jenže klon náhle explodoval. Z exploze vyletělo něco neidentifikovatelného, doprovázeno kouřem a třískami. Po dopadu na zem šlo poznat, že se jednalo o kládu.

„Substituce?“ Poznamenal Shinsui, který pootočil hlavou, aby jen koutkem svého rudě zářícího oka viděl Daichiho, stojícího o metr dva za ním.
„Sice jsi zabil členy mého týmu, ale nejsem ten typ, co by ztratil hlavu v kritických chvílích. Je dobrá strategie, využít takto chaosu, který byl namířený přímo proti tobě… Řekni, je to tím sharinganem nebo jsi prostě tak dobrý?“ promluvil k nepříteli Daichi.
„Na tohle ti neskočím…“ řekl nevzrušeně Shinsui a udělal pečetě rychleji, než dokázal Daichi postřehnout. Poté zvedl pravou ruku na druhou stranu od Daichiho, ovšem neodvrátil od něj své rudé oči. Z této ruky vyletěly blesky a srazily se s blesky řítícími se na něj. Srážka vytvořila mohutnou bouři elektrické chakry o rozsahu téměř osmi metrů.

„Tch…“ odsekl zklamaně a naštvaně Daichi a vyrazil, používajíc taijutsu, na Shinsuie. První úder vykryl. Pak už skončilo bleskové jutsu a Shinsui zapojil své taijutsu. Začali si vyměňovat údery a navzájem si je vykrývat. Zdáli se vcelku vyrovnaní. Ovšem Shinsui udělal s přikrčením nezvyklý pohyb vpřed k Daichimu a snížil si tak značně své těžiště. Popadl Daichiho a s otočkou o 180° ho tak přehodil přes sebe a to velmi elegantně. Ve vzduchu ho ale chytla Aanya a společně dopadli na nohy.

„Sakra málem to vyšlo…“ řekla poněkud zdrchaně a zklamaně Aanya.
„Málem… to vyšlo?... Ááá, myslíš své bleskově založené jutsu? Můžeš mi, prosím, sdělit jméno mé nové techniky?“ otázal se zdvořile Shinsui.
„C-cože?“ vypadlo z překvapené Aanyi.
„Ta technika… znám ji. Automaticky sestřelí rychle pohybující se cíl, i kdyby bylo cílem jutsu, jak jsem sám právě demonstroval. Ovšem nemůže být odvolána, pokud je aktivována a nepoužitá. Čeká, až se něco v jejím směru rychle pohne, aby na to automaticky zaútočila. Ovšem když se dlouho nic nenaskytne, vypálí sama od sebe. Čekali jste, že provedu substituci nebo nějaký úhybný manévr, když se na mě řítil oheň, že? Vskutku bych blesky byl zasažen a šel paralyzován k zemi. Tím byste mě porazili, pokud bych neudělal klon hned na začátku a nenechal ho udělat nejzákladnější úhybný manévr, zatímco já se přesunu do bezpečí jinam. Co vám chybí je pátý člen, který by vám hlídal záda z jiného nepokrytého úhlu. Ale zpátky k tomu, co jsem říkal. Tu techniku znám, ona je vlastně důvod, proč mám na sobě dneska tento plášť a nejsem ninja Konohy. Nebo přesněji mrtvý ninja Konohy, zabitý Itachim. Heh, ale komu to povídám. Technika byla použita proti mně v minulosti, ale až do dnes jsem neznal její pečetě a ani jméno. Pečetě jsi ukázala mému klonu a po jeho zničení jsem ji získal já. Takže se ptám znovu: budeš tak laskavá a pověděla bys mi jméno té techniky?“
Yae i Daichi měli úplně vyražený dech.
Co je tohle za ninju? Pátý člen? Nechtěj mě rozesmát… Potřebovali bychom alespoň osmičlenný tým, ale jak jsme měli vědět, že budeme stát proti někomu takovému. Ničeho jsme nedocílili a ještě jsme ztratili dva členy Pomyslela si poraženecky Yae.

V tom se ozval mlaskyvý zvuk, tak charakteristický, když zajede ostrá čepel do masa. Shinsui nedokázal potlačit výraz překvapení ve své táři. Na krku se mu objevila krvavá stopa od ostří. Poté se proměnil v čistou chakru, ta se rozvířila jako malý hurikán.
Nová postava s novým jménem Nagi, která se objevila na scéně, teď stála těsně vedle místa, kde před chvílí stál Shinsui.
V ruce Nagi držel kunai, ovšem nebyl od krve, protože zabitý byl jen klon. Byť velmi nezvyklý, ale v zásadě šlo pořád o klon.
„Tch…“ Dal najevo zklamání Nagi. Na Nagiho teď zírali dva nechápaví členové ANBU. Zírali na muže, který na sobě měl připevněné značné množství svitků o velikostí malé až střední. Zírali na muže s látkou přikrytými ústy a nosem, muže s písmem pečetí po zbytku viditelného obličeje.
„Říkal jsem ti, že to není on…“ poznamenal Kain, který se objevil vedle něj.
„Jo vím. Ale tihle by byli o chvilku později mrtví a on by nemusel jít tak snadno sundat. Nebo ho snad chceš mít za zadkem, až bych tu s nimi skončil?“
„Hmph…,“ odsekl chladně Kain.
„Vy od ANBU… my jsme z Rootu. Byli jsme poslání za vámi jako posila, pokud by věci nešly správným směrem,“ zahuhlal souhlasně Nagi a začal si sundávat bandáž z pravé ruky.
„Musím říct, že jste tu včas. Dlouho už bysme nevydrželi… děkujeme…“ promluvila Aanya s jistou nedůvěrou, protože Root zrovna důvěryhodností neoplývá.
„Nemáte vůbec za co. Je to naše práce, ale teď něco důležitého. Povězte, neviděli jste někde na nepříteli tento znak?“ zeptal se a ukázal dlaň své odvázané ruky. Ovšem co ANBU nečekali, byla extrémně silná paralyzující pečeť, která je rovnou ochromila, upadli do bezvědomí.
Nagi si začal zase obmotávat ruku .
„To se dělá, lhát svým spolubojovníkům?“ zeptal se chladně Kain. Ale i přes jeho typický chladný tón byl znát náznak sarkasmu.
„Nebyli z Rootu a kdo není z Rootu ten se nedá považovat za našeho spolubojovníka. Pokud tedy rozkazy neříkají jinak.“ Odpověděl bez rozmýšlení Nagi.
„Heh… jako vystřiženo z našeho tréninku.“ poznamenal Kain a dodal: „Jdeme.“

…

„Huh?“
„Co je, Shinsui?“
„Budou problémy…“
„Proč? Co se stalo?“
„To právě nevím… bylo to rychlejší než rychlý…“
Po rozhovoru dva členové Akatsuki přidali do kroku.

___________________________________________________________________________

Zenkei Kagebushin no Jutsu – Whole Form Shadow Clone Technique

Doton: Retsudo Tenshou no Jutsu – Earth Style: Earthquake Slam Technique

Katon: Hōsenka no Jutsu – Fire Style: Phoenix Immortal Fire Technique