manga_preview
Boruto TBV 07

,,Nebe je růžové...''

Dívka v černém jde vstříc západu slunce. Nebe je růžové po cestě křížové, která lemuje její kroky stejně jako černá krajka její černý šat. Tmavé vlasy jí lehce spadly do obličeje a každým krokem a závanem větru se nadzdvihnou výš nad stín jejího pohledu. Těžko poznat, jaké má oči, protože jsou celé zahalené v tajemném stínu, který je tak záhadný, jako smysl jejích kroků. Ale ne, když se zamyslíme, najdeme ten správný důvod. Proč dívka v černém a se sklopenou hlavou jde po hřbitovní cestě vstříc západu slunce?
Hledá? Čeká? Odchází? Ví to ona? Ano, ona to ví. Její kroky jsou podloženy dobrým důvodem, její smutný pohled skrytý ve stínu má cíle. Jen my to nevidíme. Je tak těžké se vyznat v srdci druhého.
Smutná dívka v černém utíká pomalým krokem svému stínu a jistým tempem přichází blíž a blíž zapadajícímu slunci. Jako, kdyby ji to slunce chtělo pohltit. Se všemi jejími starostmi, osvobození pro ni. Hledá snad osvobození? Nevím. Ale myslím, že její pohled zabodnutý do země někomu patří. Hledá snad někoho? Někoho, koho ztratila? Ona nám neodpoví, sami si musíme domyslet odpovědi.
Stromy už dávno pozbyly své listí a dnes jsou jen holé stožáry, které jako by hlídaly ty, kteří zde leží ve svém věčném spánku. Jejich ošacení leží rovnoměrně po celém pozemku hřbitova. Ani hroby nebyly ušetřeny podzimní pokrývky, i cesta je pokryta tak, že stěží poznáte, kde končí a začíná zahrada mrtvých. Dívka v tom podivném průvodů vypadá jako anděl smrti, nádherný a smutný anděl smrti, který k tomuhle místu patří. Bludný anděl bloudící kol hrobů a truchlící nad každým nebožtíkem. Nezávidím andělům jejich osud.
A ona se zastavila. Z ničeho nic ukončila pravidelný spád kroků a stojí. Pohled stejně strmý, akorát teď s pevným cílem. Došla až na konec cesty a tam se zastavila u čerstvého hrobu. Spousta řezaných květin červené barvy v tomto šedém světě působila jako reálná připomínka bolesti a zármutku. Nebe je růžové přesně tak, jak by měly být růžové a veselé její tváře. Dnes už nemůže býti nic veselého. Dnes ne.
Stojí dál a dál. A komu že patří její pohled? Její pohled patří milému zakopanému pod zemí. Jedna po druhé padají slzy do ještě vlhké hlíny. Podivné spojení jí a mrtvoly, která pod zemí ještě ani nezačala hnít. Ještě před pár dny ho líbala na jeho živá ústa. Neuvěřitelná pomíjivost světa. Příliš lehce se zničí mladé, dívčí srdce, které je přitom tak křehké. Dřív bylo plné lásky a radosti, dnes přetéká smutkem, žalem a všemi hnusnými pocity, které ke smrti patří.
Je mi k vzteku. Rozbil bych tuhle maškaru světa, tuhle bezmocnost. Bezmocnost vůči osudu. Osud každého z nás je nacházet a ztrácet. Každá ztráta tak bolí… Ona teď cítí jenom tu odpornou směs v hnijícím srdci. Nedivil bych se, kdyby se už nikdy neuzdravilo. Každé štěstí je vykoupeno trápením, ale… Stojí to za to?
Její smutný pohled skrytý ve stínu je zabodnut do náhrobní desky s nápisem Gekkou Hayate. Celým srdcem ho milovala a teď celým srdcem trpí pro jeho smrt. Vidí před očima jeho milovaný obličej, ale už ho přeci nikdy neuvidí. Už nikdy.
Je tak bezmocná vůči osudu. Může křičet, může plakat, ale nic na tom nezmění. Absolutně nic. Nemá žádnou šanci ovlivnit tu ošidnou smrt. Už nikdy neuvidí jeho milovanou tvář…
Ten, kdo odešel z tohoto světa, se už nikdy nevrátí. To je jeden ze zákonů světa, který by se neměl porušovat. Mrtví patří do hrobů a živí na svět, ne? Nevím, kdo tato nepsaná pravidla vymýšlel, ale jednu věc nedomyslel. Co se má stát s lidmi, kteří chtějí radši do hrobu než dýchat ten otrávený vzduch?
Nebe je růžové po cestě křížové, ale dál už ne. Soumrak pomalu pohlcuje i hřbitovní zdi. Jen poslední kousíček nebe má stále jasně růžovou barvu. Přímo tam nad nejzápadnějším hrobem, u kterého stojí dívka v černém. Tmavé vlasy jí stále silnější větřík žene okolo obličeje. Její smutný pohled pohlcený stínem hledí na náhrobní desku nebožtíka. Ale copak je jiné. Kde je ten prázdný úšklebek nic nenapovídající? Na jeho místě tkví podivný úsměv, ze kterého rozhodně nejsem šťastný. Je trpký jako ranné víno, nasycen kouskem ironie a vítězstvím. Proč opět nemůžu přijít na to, co si tato černá dívka myslí? Pomalu padne na kolena přímo doprostřed hrobu. Ona ho nechce znesvětit. Padne na kolena a na hrudi sevře malou věc. Ve světle zapadajícího slunce zahlédnu záblesk ostří. Copak to děláš krásná dívko, copak se ti za zrádnou myšlenku honí hlavou? Poslední výkřik do světla a pád do temnoty. Její tělo se bezvládně sesune na náhrobní desku. Z kunaie zabodnuté přímo v srdci se valí toky červené životní tekutiny. Krev je pojednou všude, vyryté jméno zabitého shinobiho a jejího milého je naplněno krví černé dívky. Odešla ze slunce, které by jí stejně do konce života spalovalo na popel. A tak ten koloběh života uspíšila. Možná je se svým milým… Možná ne… Určitě je jí lépe než tady…

Nebe je růžové na cestě křížové, studený a prudký podzimní vítr krutě bičuje holé větve stromů. Soumrak pohlcuje mohyly zesnulých a den končí. A život končí.

Poznámky: 

Nikdy jsem snad ještě nepsala v depresi. Však je taky moc nemívám. Jak jste poznali, ústřední hrdinka v černém byla ta dívka Hayateho... jak byla s Kakashim v ANBU...
Tato jednorázovka vznikla a je věnována jenom jednomu muži. Karlu Krylovi. Proč? Je to osobnost, kterou uznávám, jistým způsobem i miluji a právě jeho písnička Žalm 71 mě inspirovala. Tedy spíš... Inspiroval mě můj vztah ke Krylovi, který díky obrázkům z jeho mládí v tom videu dost dobře cítím. Je mi moc líto, že umřel. 362 dní před mým narozením... Byla to osobnost...
Ach ano, nejspíš nenapíšu nic jinýho, než smutný věci Laughing out loud Ale mě to nevadí! Mě to baví! Tak snad se vám to líbí ;)

4.5
Průměr: 4.5 (18 hlasů)

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele akai
Vložil akai, Út, 2010-08-31 12:29 | Ninja už: 5627 dní, Příspěvků: 1219 | Autor je: Asumův zapalovač

Nechtěla jsem sem nic psát, ne proto, že by mě to snad ničím nezaujalo, právě naopak. Bylo toho tak hrozně moc, že nevím co napsat.
A co bych tedy chtěla říct? Je to zvláštní dílo, nevím. Líbilo se mi to a zároveň v některých situacích ani ne, vlastně celé tohle ve mně zanechává rozporuplné myšlenky, na jednu stranu jak řekla Nettiex, připadalo mi to tak nějak umělé. Ale je tu i ta druhá strana, ta u které jsem obdivovala tvůj popis všeho. Těch pár, když to jenom vidíte třeba ve filmu tak docela nezáživných okamžiků, ze kterých se skládala celá FF. A to je velmi důležité, aspoň pro mě.
A kdybych to měla shrnout? Asi to samé, jako jsem napsala na začátku druhého odstavce Eye-wink

you wanetd it; chtěla jsi to… tak si sakra nestěžuj!
Tanabata je svátek přání. A tak se ho pokouší najít; třeba i na dně flašky saké.

„What a world we live in, to see such unique idiots…?”

Obrázek uživatele sue-chan
Vložil sue-chan, Ne, 2010-05-09 13:50 | Ninja už: 5153 dní, Příspěvků: 159 | Autor je: Prostý občan

krásne smutné. City z toho priam sršia. A venovanie je tiež super.

http://www.mugiwara.cz/

Obrázek uživatele JCDenton
Vložil JCDenton, Ne, 2010-02-14 16:44 | Ninja už: 5617 dní, Příspěvků: 106 | Autor je: Prostý občan

Páni, já... nemám slov, bravo, skvělá připodobnění, tahle povídka na mě opravdu dojala. Nemohl bych najít výtku, ani kdybych chtě. Tomuto kousku by měla být věnována větší pozornost.

Jasná 5!

Obrázek uživatele ZuzusxP
Vložil ZuzusxP, Po, 2009-10-05 23:55 | Ninja už: 5313 dní, Příspěvků: 3 | Autor je: Prostý občan

Tuhle povídku jsem četla úplně bez dechu od začátku až do konce - moc se mi líbila...

Obrázek uživatele Nellynuska
Vložil Nellynuska, Út, 2009-09-22 14:19 | Ninja už: 5470 dní, Příspěvků: 2288 | Autor je: Propadlý student Akademie

nádherná poviedka... úplne som si to predstavovala, to všetko čo si napísala... krásne si život a smrť definovala... nechápem, ako môže mať také male hodnotenie, očakávala som, že všetky hviezdičky budú plné, no aspoň ja ti ňou prispievam, pretože táto poviedka má cenu, dosť velkú Smiling


"Its not like the walls were built to protect people from titans. But to protect titans from Levi."

Levi. Humanity's strongest soldier < 3
Môj FC | NaruHina FF „Jeden z tých momentov“ | Kakashi FA

Obrázek uživatele nettiex
Vložil nettiex, Út, 2009-09-22 14:05 | Ninja už: 5877 dní, Příspěvků: 3653 | Autor je: Editor všeho, Kankurova kosmetička

Ta povídka je krásná. Dokonce bych řekla, že moc.
Upřímně řečeno, když jsem tuhle fanfikci začala číst poprvé, zavřela jsem stránku hned po prvním odstavci. Nevím, tehdy jsem se na to prostě nedokázala soustředit, ono, unavená ze školy a tak...
Přišlo mi to tehdy takové nepřirozené, trochu umělé. Ty si se slovy umíš dobře hrát, ale... tady sis hrála až moc. Starší výrazy jako býti, potom ale dost nehodící se k tomu slovo hnusnými.
Ta povídka vyjadřuje smutek... ne, smutek ne. Spíš zamyšlení nad smutkem ze ztráty. Nevím, je to jen můj názor.

Ale aby ten komentář nevyzněl negativně, protože tak myšlen nebyl. Krása v tom byla. Bylas v tom i ty. Souhlasím, já mám taky ráda spíš tvé smutnější práce.
Máš pravdu, tahle je složitější než tamty. Už chce víc, než jen bezmyšlenkovité čtení.
Ale v jednom pravdu nemáš. V Probuď se byly city, i myšlenky. Zapsané jednoduššeji, to je pravda. Ale to neznamená, že jich bylo méně.

Obrázek uživatele Fňu
Vložil Fňu, Út, 2009-09-22 10:07 | Ninja už: 6008 dní, Příspěvků: 6029 | Autor je: Prodavač v květinářství Yamanaka

Kumi, tvoje poviedky mám moc rada... A popravde smutné, nie so šťastnými koncami, mám asi najradšej Smiling
A táto bola krásna... Človek si to vie úplne predstaviť, tie tvoje slová. Vidí to dievča, cíti jej smútok... Chápe, čo robí, čo cíti...
Ďalšia skvelá poviedka od teba Smiling
A Karlíka mám aj ja rada Smiling
A vážne nerozumiem tomu hodnoteniu... Ľudia sú divný národ... Chjo...


Autori poviedok čítajte Pravidlá FF!! Smiling
Inak vaše poviedky skončia na našom externom blogu ^^
A takisto čítajte aj Důležitá sdělení pro spisovatele a čtenáře FanFiction!!!
Ak si nie ste istí písaním, nájdite si nejakú betu - Inzertní FF nástěnka.

----
Čiarka, taká maličkosť, ale dokáže úplne zmeniť význam vety.
Nezabúdajte na to.


Obrázek uživatele Kumiko--chan
Vložil Kumiko--chan, St, 2010-09-01 16:41 | Ninja už: 5704 dní, Příspěvků: 1389 | Autor je: Prostý občan

Shirotenshi: byla jsem zvědavá, jaký právě tenhle první komentář bude. nevím, proč zrovna tahle moje povídka není komentovaná... že by veřejnosti nesedlo téma? Laughing out loud tak či tak, takový komentář, který jsi mi napsala ty, mi ještě nikdo nenapsal. moc nevím, proč mi to tak připadá... asi proto, že se v tvé reakci odráží můj účel Smiling Kryl byl fascinující a já ho nikdy nepřestanu ctít... a tobě děkuji za nádherný komentář Smiling
soruška: díky Smiling já lidi taky nepochopím... to nemyslím zle, ale nedokážu pochopit, jak u mojí star splácaniny Probuď se může být 17 komentářů a u mnohem plnohodnotnější povídky (z mého pohledu) moc ne... to je tím, že společnost je náročná a jednoduchá! nějaké věty beze smyslu pochopí, tohle je nebaví číst (ach jo... sama taková jsem Laughing out loud) no... musím změnit společnost!!! Laughing out loud
nettiex: takže, za prvé díky Smiling dlouhé komentáře mám ráda, je v nich moc věcí... ten začátek jsem psala stylem, že jsem poslouchala, tupě zírala před sebe, napsala větu a neměla tušení, jak to bude dál Laughing out loud moc se mi v té mé idey líbil výjev toho pochmurného prostředí, ve kterém je ona... snad jsem to popsala dobře, na tom mi doopravdy hodně záleželo. záleželo mi i na tom, abych dobře vystihla pocity. to se mi snad povedlo Smiling a k tomu Probuď se... po tom, co jsem dopsala poděkování pro soru, jsem se na tím ještě zamyslela. je paradoxní, že Probuď se bylo napsané pozdě v noci a jen tak, protože jsem neměla co dělat. bez žádného účelu, s minimálními pocity... ale přesto to takhle vyšlo. nebude to tak jednostranně špatné... ale je lehké dát city ven takovýmhle způsobem. teď už to jen zakomponovat do povídky s trochu dějem Laughing out loud
nellynuska: další veledíky Smiling stálo by mi to napsat i klidně pro jednu hvězdičku a takový nádherný komentář, který jsi mi napsala Smiling
ZuzusxP: díky milionkrát Smiling
JCDenton: jéžíšku jéžíšku, děkuju! Laughing out loud myslím, že tahle povídka má tolik pozornosti, že to nasytí moje náročné ego Laughing out loud dokud čas od času najdu podobně nádherné komentáře, nebudu od vás chtít víc Smiling
sue-chan: Smiling děkuju
akai: i když jsem si nejprve po přečtení tvého komentáře říkala ,,Co tím chtěl básník říci?'', po chvíli přemýšlení jsem to pochopila a přebrala si. mockrát děkuju! Smiling uvědomila jsem si, co mi chybí a co naopak mám Smiling




2 roky... já už tu jsem 2 roky právě dnes 17. srpna 2010 :)

Obrázek uživatele Shirotenshi
Vložil Shirotenshi, Ne, 2009-09-20 14:38 | Ninja už: 5303 dní, Příspěvků: 3 | Autor je: Prostý občan

Táto poviedka vo mne vyvolala akési zvláštne pocity a donútila ma zamyslieť sa. A práve v tom je jej kúzlo. Strašne sa mi páči, akým spôsobom skladáš slová do viet a perfektne si s nimi hráš.
A to venovanie. Karel Kryl je naozaj dokonalá osobnosť a ja ho strašne obdivujem zato, čo dokázal. Že sa ničoho nebál a ukazoval pomocou svojich textov svetu pravdu.

Minulosť sa vrátiť nedá. Ale všetci dokážeme zmeniť našu budúcnosť.