Záhada tváře - 26.kapitola - Kekkei genkai

„Hokage-sama! K vesnici se blíží skupina čtyř zahalených osob v černých pláštích. S hyeními maskami na obličeji,“ vletěl k Hokage do pracovny Kotetsu.
Tsunade se okamžitě zvedla na nohy a začala udávat rozkazy, „Shizune, informuj o tom lidi v nemocnici. A zavolej Sakuru k bráně, chci, aby jim ukázala vesnici!“ Sama Hokage se vydala k bráně, kde hodlala počkat na své hosty. Jestli se jim tak dalo říkat.
Během pár minut, co stála u brány, už se v dálce na cestě do Konohy rýsovala skupinka, popsaná Kotetsuem.
„Čekal bych, že jich přijede víc,“ řekl Naruto. Tsunade nadskočila, jak se ho lekla. Zahloubala se do svých myšlenek a nezaregistrovala jeho, ani zbytek týmu 7.
„Tohle už mi nedělej!“ sykla na něj naštvaně Tsunade, ale pak se zhluboka nadechla a už to bylo v pořádku.
„To jsou oni?“ optal se Sasuke Tsunade a přitom hleděl na přibližující se černé postavy. Všechny běžely stejným stylem Tenshi… tedy dvě mírně zaostávaly. I když ani ty druhé dvě se jeho Tenshi nemohly rovnat. Ona byla elegantnější.
„Ano, jsou. Jsem na ně celkem zvědavá,“ odvětila Tsunade.
„To my taky,“ zúžil oči Sasuke. A objevil se mu v nich Sharingan. Leknutím se málem vypnul, ale Sasuke ho naštěstí udržel a snažil se ujistit, že je to skutečně pravda. Dva lidé ze skupinky měli naprosto minimální chakru, ale ty zbylé dvě… Sasuke z jejich chakry cítil něco temného. To se mu ještě nestalo. Ani u Orochimara.
„Co se děje, Sasuke?“ zeptala se Sakura Sasukeho, když si všimla, že vypnul Sharingan a zavřel oči.
„Jsou zvláštní… mají temnou chakru. Takovou neměl ani Orochimaru. A Kyuubi se s tím nedá srovnávat už vůbec… tohle je jiné,“ odvětil modrovlasý a jen je pozoroval. I ostatní. Ten klan začínal být čím dál víc záhadný.
Po pár minutách už byli ninjové na doslech. A po chvilce dorazili.
Tři předběhli čtvrtou osobu a zastavili se u Hokage a jejích společníků.
„Godaime Hokage?“ oslovila ji jedna postava mužským hlasem. Překvapilo je, že členem skupinky z toho klanu je i muž.
„H-hai. A vy jste?“ odvětila Tsunade.
Muž, který na ni promluvil si sundal masku i šátek, co měl na hlavě a odhalil tak svou tvář. Všichni zkameněli. Byl nápadně podobný Akki, kterou zabila Tenshi. Jen měl hnědé oči s červenými tečkami a stříbřité vlasy. Byl starý, ale stále působil jako vitální mladík.
„Akito z klanu Himekage,“ odvětil muž a přívětivě se na ni usmál. Pak poodstoupil a jeho místo převzala Awaya, kterou už ti čtyři znali.
„Ráda vás opět vidím,“ řekla mile Awaya, ale oči měla stále tvrdé. Ale svou kekkei genkai nepoužívala, jak poznali z jejích očí, které se nepohybovaly.
„Hakano z klanu Himekage,“ představil se mladík s krátkými černými vlasy a přísným výrazem ve tváři. Ale když za Tsunade uviděl trojici mladých lidí, přibližně v jeho věku, tak se na ně rozpustile usmál. A v jeho hnědých očích se roztančily veselé jiskřičky.
Jako poslední k Tsunade přistoupila poslední postava. Jakmile si před ni stoupla, tak se k ní rozběhl Akito, uctivě se uklonil a jemně jí sundal masku i šátek. Pak se opět s úklonou vzdálil.
Sasuke už věděl, po kom je jeho milovaná tak krásná… a musel uznat, že i její matce to sluší, i když už není mladá. Na rozdíl od Tenshi měla její matka černé vlasy a temně modré oči se stříbrnými pruhy. Stejné pruhy měla v očích i Awaya. Znak kekkei genkai.
„Jsem Etsuko Himekage, hlava klanu. Kde je moje dcera?“ zeptala se jich rovnou žena. Čekali, že se usměje, jako všichni ostatní, ale nestalo se. Tvářila se chladně a nepřístupně.
„Nechtěli byste si nejprve odpočinout po namáhavé cestě?“ navrhla Sakura mile. Etsuko ji zpražila zhnuseným pohledem. Tohle si k ní ještě nikdo nedovolil!
„Ne, to tedy nechtěli,“ ucedilo Etsuko jedovatě.
„Etsuko-sama chtěla říct, že nejprve bychom se rádi podívali na Tenshi a až pak dělali něco jiného,“ opravila ji Awaya a omluvně se usmála na Hokage.
Etsuko se najednou roztočily oči a ona se podívala do mysli Narutovi. Omámeně stál na místě, dokud jeho mysl neopustila.
„Víš co chceš a víš co máš udělat… ale dávej si pozor na překážky. Ty ti přijdou do cesty vždycky,“ šeptla Etsuko tak, že ji slyšel jen Naruto. Mohl pouze tušit, co mu tím chtěla říct.
„Pojďte za mnou,“ kývla na ně Hokage a vydali se směrem k nemocnici.
Hakano, Akito a Awaya se dali do řeči s týmem 7 a hodně se jich vyptávali na Tenshi a na to co dokázala v jejich vesnici, zatímco Etsuko šla po boku Hokage a tvářila se povýšeně a nikoho si nevšímala.
„Jsme tady,“ promluvila až Tsunade v nemocnici, když otevřela dveře do jednoho pokoje. Etsuko ihned vletěla dovnitř. Ale zabouchly se za ní dveře. A Awaya s Akitem a Hakanem jim zakázali jít dovnitř.
„Jste si jistí?“ zajímalo Naruta. Sasuke jen potichu zuřil.
„Ano, Etsuko-sama zjistí, co jí je,“ ujistil je pevným hlasem Hakano a blýskl na ně svými zuby ala Rock Lee.
„Awaya-chan!“ ozvalo se z Tenshiina pokoje po pěti minutách. Ozvalo se cvaknutí zámku a Awaya vešla. Předtím se povzbudivě usmála na všechny ostatní.
„Akito-chan, Hakano-chan…“ šeptla Awaya po dalších deseti minutách a pokynula jim, aby vešli.
„Jak to jde?“ zeptal se jí rychle Sasuke.
„Ještě si nejsme jisti,“ řekla Awaya a zavřela za sebou dveře.
„Ksó!“ Rozletěly se dveře a na chodbu vyšla Etsuko a za ní všichni ostatní. Už na sobě neměli pláště, a tak mohli obdivovat jejich oblečení… Etsuko na sobě měla černé, korzetové šaty s rozparky na bocích, Awaya fialové kimono přepásané černou stuhou a Akito s Hakanem na sobě měli jednoduchou černou košili a kratší černé kraťasy. Každý z nich měl kolem pasu černý pásek se zbraněmi a svitky. Takový měla i Tenshi, jen v jiné barvě.
„Už víte, co s ní je?“ vylétl na nohy modrovlasý mladík s temně šedýma očima, když se z nemocničního pokoje po dlouhé hodině vyšli na nemocniční chodbu čtyři lidé. I ostatní, co tam čekali s ním, se tvářili napjatě.
„Mé očekávání se potvrdilo,“ kývla hlavou černovlasá Awaya a dost zvážněla.Ostatní ztuhli v napjatém očekávání.
„Prostě a jednoduše upadla má dcera do stavu, kdy se vyvíjí její kekkei genkai,“ sykla naštvaně černovlasá Etsuko, kterou popudilo chování její neteře.
„Kekkei genkai?“ podivila se Hokage, která se celou dobu tvářila napjatě.
„Ano… konečně,“ podotkl s úsměvem na tváři Akito, stojící vedle své ženy. „Takže nám bude dělat to samý, co Awaya-neechan?!“ povzdechl si Naruto sklesle. Pak se podíval na svého kamaráda, který měl stále v očích naději, ale ta postupně mizela.
„No jasně, že bude!“ usmál se nadšeně Hakano, který byl až doposud zticha.
Ostatním (ne-členům klanu Himekage) to už nepřipadalo tak super. Byli z toho spíš neklidní. Zvláště Hokage se moc nelíbilo, že by měla někoho takového u sebe.
„Vlastně nebude,“ namítla Etsuko.
„Proč?“ nechápal Naruto.
„U ní to probíhá jinak než u ostatních dívek,“ odvětil klidným hlasem Akito. I když v jeho očích se zračila jasná obava o dceru.
„Jak jinak?“ Sasuke se narovnal a začal je pozorně sledovat. Všichni totiž znejistěli. Dokonce i Etsuko. Ale ta nakonec stejně odpověděla.
„Víte, u jiných dívek z klanu se tento proces sleduje. Podle toho, jak je bouřlivý, tak se reguluje. A také podle toho trvá určitou dobu…“ prozradila Etsuko.
„Pokračujte, Etsuko-sama,“ pobídl ji jemně Naruto. Lehce se na něj pousmála, ale pak se podívala na ostatní a zamračila se.
„Já to dokážu zrušit. Ale nevím, jak to dopadne… máme přesně daný postup toho spánku. Jenže Tenshi už spí deset dní a možná i víc a podle vás sebou stále hází. Kdyby se to stalo u nás v sídle, tak by byla sledována a po třech dnech by se mohla probrat. Jenže nevíme, jak bude vypadat její kekkei genkai po tak dlouhé době neklidného Spánku…“ povzdechla si Etsuko. To bylo poprvé, co nějak projevila své emoce. Ale pak je najednou zase ukryla za přísnou masku.
„Co se stane, když ji necháte spát?“ zajímalo Sakuru.
„To nevíme… nikdy to nikdo neudělal. Je to Hlavní pravidlo. Musíme ji probudit v každém případě,“ odvětil Akito.
„Hlavní pravidlo?“ podivil se Naruto.
„Je to nejstarší pravidlo, které nebylo nikdy porušeno… jiná se občas poruší, ale tohle nikdy,“ řekl Hakano. Už se moc neusmíval.
„Kdy ji teda probudíte?“ ozval se opět Sasuke. Zvědavě se podíval na Etsuko. Ale uhnul před pohledem jejích očí.
„Nejprve si musím připravit to jutsu… bude to trvat pár minut. Ukažte mi nějakou klidnou místnost,“ prohlásila nadřazeně Etsuko.
„Sasuke, odveď Etsuko-sama do podzemí… tam je to klidné,“ řekla Tsunade.
„Pojďte za mnou,“ pobídl Sasuke Etsuko a vydali se pryč.
„Sasuke Uchiho… nedoporučuji ti na ni naléhat. Má dcera si nezaslouží tolik stresu najednou, jaký po tomhle nastane… dej jí nějaký čas,“ doporučila Etsuko Sasukemu a usmála se na něj. Pak na něj kývla, aby ji nechal samotnou ve sklepní místnosti. Tam soustředila svou chakru a vzpomínala si na přesný postup toho jutsu… ale už po pěti minutách vyšla ven.
„Je vše v pořádku?“ optala se jí Tsunade.
„Ano… může se to ale protáhnout. Nečekejte tu,“ doporučila jim Etsuko a kývla na ostatní z klanu. A pak všichni společně vešli do Tenshiina pokoje.
Nikdo neodešel… do té doby, než pro Tsunade přišlo pár ANBU a Sakuru požádali o pomoc medici… a tak tam zůstali jen Naruto se Sasukem… a čekali… a čekali…