!Prostý sen..........však nesplněn!

Jednoho podzimního dne, chladného a větrného odpoledne se nad Konohou objevil velký mrak. Byl tak velký a temný, že většině obyvatel vesnice naháněl mráz po těle. Ale byl tu někdo komu ten mrak přišel fascinující a dokázal se na něj koukat celou věčnost.
"Shikamaru?!" zavolal od branky Naruto. Shikamaru se zvedl ze střechy a shlédnul dolů.
"Volá nás Tsunade, tak si pospěš....má zase blbou náladu" odvětvil Naruto. Shikamaru seskočil ze střechy, vzal si batoh, zbraně a šli. Naruto mezitím vyprávěl Shikamarovi jak jim to s Hinatou klape. Shikamaru ho však vůbec nevnímal, byl myšlenkami úplně někde jinde. Koukal se na mrak jak poklidně pluje po obloze a nevybočuje ze svého směru. Říkal si jak by chtěl žít, jako ten mrak....jen tak v poklidu.
Když už přicházeli k Tsunade Naruto chytl Shikamara za rameno a řekl: "Dávej pozor dneska je obzvlášť nabroušená." Shikamaru se chtěl zasmát, le viděl Narutův vážný pohled a smích ho rázem přešel.
"Co se děje Naruto" nechápavě se zeptal. Naruto se však jen lehce pousmám a praštil Shikamara do zad. Když vešli do pracovny Tsunade stál tam Sai a Hinata.
"Kde se sakra couráte!!!! Už tady na vás čekáme" s naštvaným hlasem vykřikla Tsunade. Naruto se zase jen pousmál a přistoupil blíž. Tsunade se najednou uklidnila a zpozornila. Naruto se chová nějak divně....je až příliš klidný. Povídala si pro sebe Tsunade.
Tsunade vytáhla ze šuplíku pergamen s lístečkem na vrchu.
"Poslali nám pergamen s prozbou o pomoc" začala Tsunade.
"Potřebují pohlídat jednu dívku ze západního pobřeží. Píšou, že jí chtějí žoldáci kvůli výkupnýmu a ještě se tu píše o ninjích, kteří chtějí diamant, který údajně dívka má. Prý dokáže otevřít bránu do podsvětí....nebo tak něco" unuděně vypráví Tsunade.
"Vaším úkolem bude jí chránit a za každou cenu jí dopravit do skrité Vodopádové" řekla Tsunade a zavřela šuplík. Řekla týmu ať spolupracuje a at vyrazí za dvě hodiny. Potom je poslala pryč.
Za dvě hodiny se všichni sešli u brány a vyrazili. Shikamaru jako velitel vybral cestu po které se vydali a za několik dní byly na místě. Když viděli koho mají hlídat byli trochu šokování.
Byla to pohledná dívka se stříbrnými vlasy. Na sobě měla černé krátké triko a na zádech duhového draka. Kalhoty byli též černé a po stranách nohou měla dva nože.
"Vypadá jako anděl že? Ale duši má jako ďábel, tak pozor na ní" se smíchem promluvil stařec vedle dívky.
Všichni slušně pozdravili a zeptali se jestli mohou vyrazit.
"To je vtip!!!!" s ůšklebkem řekla dívka.
"Zaplatili jsme si ninji a né děti! Stýčku?! Co to má být!!!" naštvaně odsekla.
"Kony!!!! Notak buď milá ano?! Prosím tě o to..." řekl stařec.
Dívka povzdechla otočila se a odešla.
"Omluvte jí prosím....jen...nikomu něvěří..." řekl smutně stařec.
"Říkejte jí Kony. Někdy bude protivná, tak si jí prosím nevšímejte," řekl naposledy stařec, rozloučil se a odešel. Hned potom vyrazily na cestu. Naruto se snažil být přátelský, tak jí nabídl něco k pítí a k snědku, ale Kony odmítla.
Naruto se zeptal na zájmy. Ale Kony jen odsekla: "žádné!"
"A co rodina?" zeptal se Sai s ůsměvem.
".............." Kony však mlčela.
"Hej Kony....Sai se tě na něco ptal. Co tvoje rodina?" Opakoval Naruto. Shikamaru si všiml výrazu na její tváři a Narutovi hned vynadal:
"Máme jí hlídat a né vyslíchat a otravovat Naruto-kun." Naruto jenom sklonil hlavu a už nic neříkal. Celý zbytek dne bylo ticho a klid. Když se začalo stmívat, tak Shikamaru řekl, že se zde utáboří.
Naruto Kony pořád sledoval a nechápal jak někdo může mít tak prázdný pohled, bez emocí a bez výrazu.
"Hele Kony?" řekl Naruto.
"Mohla by jsi mi na jednu otázku odpovědět?"
"Na jakou" se sklopeným obličejem odpověděla.
"Máš nějakej sen, kterej bys chtěla uskutečnit?" Kony se najednou zasekla pohledem a nic neříkala, ale Naruto viděl konečně známku emocí v jejím výrazu. Byla to bolest....nepředstavitelná bolest.
"Kony????" produdil jí hlasem Naruto. Kony si však lehla a nic neříkala.
Hinata se přitulila k Narutovi. Naruto jí pevně objak a políbil. Sai se na ně podíval, jen se pousmál a také si lehl.
"Nechte si to na doma." řekl otráveně Shikamaru a ulehl do spacáku. Naruto s Hinatou se zasmáli a také si lehli.
Ráno když se Shikamaru probudil Kony už tam nebyla. Vztal a šel se porozhlídnout kolem. Když jí viděl u blýzkého jezera, tak se mu ulevilo. Přišel blíž a řekl, že už se musí vyrazit. Kony povzdechla, nabrala do dlaní průhlednou, čistou vodu a opláchla si s ní obličej.
Shikamaru se na ní zadíval a nechal se unášet jejíma hluboce černýma očima. Nevěděl co se děje, ale nemohl, nedokázal se pohnou. Jen strnule pozoroval odlesk jezera v jejích očích a rozlítané třpitící se vlasy.
"Ok....už jdu" řekla Kony.
Vztala a šla do tábora. Shikamaru ještě chvilku stál na místě, než se zcela probral. Když už bylo vše zbaleno vyrazili na cestu. Shikamaru podotknul, že pokud půjdou skrz hory budou to mít o dva dny rychlejší. Všichni souhlasili, což byla chyba.
V jednom kaňonu mezi horami na ně čekali žoldáci. Když už se blížili ke kaňonu Kony zastavila a upřeně se zahleděla na kaňon před nimi.
"Na co čekáš Kony pospěš, ať ten kaňon projdem do setmění" zařval o kus dál Naruto. Kony se moc nechtělo, neboť měla zlé tušení, ale i přes to šla dál. Najednou v jednom průsmyku, v kaňonu se na cestě objevil muž a v ruce držel něco jako sekeru, ale větší a zvláštně upravenou. Všichni zbystřili a sáhli jednou rukou na zbraně. Chlap byl obrovský a hluboce se smál.
"Je s vámi konec" zařval a rozběhl se proti nim. Shikamaru se však jen usmál a chytil chlapa do svého stínu. Shikamaru měl v kaňonu velkou výhodu.....stíny!. Najednou se chlap s plných plic zasmál a řekl:
"Vi jste opravdu jen děti."
Najednou na Kony někdo ze zhora hodil provaz, který se jí zachitil kolem krku a zvedl jí do výžky. Kony se dusila, ale nikdo si toho ani nevšiml. Kony byla poslední a nevydala ze sebe ani hlásku, protože se dusila. Všichni byli upření na chlapa v Shikamarově stínu, který se jenom smál.
Kony najednou vytáhla nůž, který měla připevněný k levé noze a jedním seknutím lano přesekla. Když dopadla na zem všichni se leknutím otočili. Kony byla celá zelená a vruce, která je jí klepala pevně svírala nůž. Po té se sklátila na zem.
"Kony!!!!!" vykřikla Hinata a běžela k ní. Ze zhora se jenom ozval šramot a nic víc. Když se otočili chlap už byl mrtví. Z hlavy mu trčel shuriken. Když dorazili na konec kaňonu, rozdělali tábor a čekali co Hinata řekne.
"Bude v pořádku, jen byla dlouho bez kyslíku, tak omdlela" řekla klidně Hinata. Všicni si oddechli a ulehli ke spánku a po každých dvou hodinách se střídali.
Ráno se všichni probudili včetně Kony a vyrazili na cestu listnatým lesem. Tam na ně však už čekali žoldáci ze včerejška. Bylo jich pět. Každý z nich vypadal silně, ale Naruto se jenom zasmál a řekl:
"Mě neporazíte, protože já se stanu Hokágem a všichni mě budou uznávat!" A rozeběhl se naproti tomu nejvěšímu chlapovi ze všech. Všichni povzdechli a až na Hinatu řekli: -"BAKA!!!"- Poté se všichni pustili do boje. Sai povolal svoje mazlíčky. Hinata s pomocí Byakuganu zablokovala jejich chakru. Naruto se tisíckrát okopíroval a s pomocí rasenganu zabyl největšího z pětky žoldáků a nakonec Shikamaru. Ten jenom chytil pomosí stínu poslední kousky a Sai je zabil.
Kony nestačila zírat. Jsou silnější než tušila. Hodně je podcenila říkala si s údivem Kony. Poté pokračovali v cestě, ale netrvalo to dlouho a narazili na ninji o kterých se Tsunade zmiňovala.
Všichni strnuli a byli zvědaví ce se bude dít dál. Ninjové vypadali sebejistě a ani nevypadali slabě.
Hinata zatím prozkoumávala pomocí byakuganu okolí, jestli ještě někde někdo není. Naruto se postavil před Hinatu a nasadil odhodlaný výraz. Zatím co všichni čekali co udělají ninjové, proti kterým stáli, Shikamaru už vymýšlel plán, jak se téhle situace co nejrychleji zbavit. Najednou jeden z ninjů udělal znamení rukou a přivolal celou smečku vlků.
To Shikamaru neplánoval. Vlci se rozeběhli naproti nim a s tesákami bílými a ostrými jako čelel mečů se zakousávali do čehokoli co bylo nablýzku. Shikamaru neměl jinou možnost než stáhnout svůj tým.
"Za každou cenu chraňtě Kony!" Vykřikl Shikamaru a s obranou se stahovali do ústraní.
Vlků však bylo příliž moc a prošli skrze naše ninji, za pár minut. Jeden z nich se zakousnul Hinatě do ramene a nechtěl se pustit. Naruto šel Hinatě rychle pomoct, ale v tu chvíli se i na něj vrhlo asi pět vlků. Shikamaru už neměl dost stínů a byl vyčerpaný z minulého boje.
Sai chránil Kony jak jen to šlo, ale i on zanedlouho podlehl. Když Kony viděla jak jí všichni chrání i za cenu života, neudržela se a udělala pomocí rukou jakási znamení, která ani jeden z ninjů neznal.
"KAI" vykřikla Kony a za ní se najednou objevila obrovská černá brána s vyrytými démony na okrajích. Na hoře na bráně byla největší vytesaná podoba démona.
Ano.....Kyyubi se tyčila na vršku brány. Najednou se setmělo a nad jejich hlavami se rychle přihnal mrak. Shikamaru strnul údivem, ale z větší části strachem. Ten mrak, který byl teď nad jejich hlavami byl úplně stejný, jako ten v Konoze.
Náhle zafoukal chladný vítr, který jako kdyby šeptal zlé zprávy. Brána se začala pozvolna otevírat.
"Co to děláš!!!! Zbláznila ses, vždyť zemřeš!!!" vykřikl jeden z ninjů.
"To nedovolím!! Ta brána bude naše!!!" řekl další z ninjů a rozeběhl se proti Kony. Kony však otevřela oči, které byly v tu chvíli černé jako uhel, bez jediného odlesku světla.
Otevřela dlaň v které držela cosi malého...velmi nepatrného. Ano, byl to mají kousek blištivého diamantu a ve prostřed toho kamene byla černá tečka. Jedním pohybem ruky odhodila běžícího ninju o patnáct metrů směrem od ní. Najednou kámen začal nepatrně zářit a brána se zase o něco víc otevřela. Tou škvírou v bráně už se dalo něco vidět.
Naruto to uviděl jako první. Zblednul, z podřebu si sedl na zem a nebyl schopný se nadechnout. Ani nemrkl, ani se nepohnul.
Kony najednou vzala mezi dva prsty diamant, otočila se a pomalu kráčela k bráně.
"Stůj!!!! Nechoď tam!!!" vykřikl Shikamaru a v jeho hlase šel slyšet strach.
Kony se zastavila, svým pohledem probudila Naruta z hrůzostrašného snu a řekla mu:
"Mít jedno přání, jen jeden sen.
Žít a nic víc, chtěla jsem jen,
jako pařez pevně stát,
a jako tygr o vše se prát.
Žít a nic víc, jen to byl můj sen,
být statný jako kmen a nikdy nebýt poražen.
Sny vyplní se, když pevně v to doufáš,
bojuješ, držíš se a pořádně se koukáš.
Stačí jen chtít a sílu mít,
Tak nevzdávej to,
jdi za svým snem.
Máš přece své motto:
BÝT JAK TEN KMEN.
To byl můj sen Naruto. Tehdy jsem ti neodpověděla, protože jsem doufala, že by se mohl splnit, ale teď vím, že se to nestane. Děkuju Naruto, že jsi měl zájem se skamarádit.........děkuju......" řekla se slzami v očích, otočila se a vešla do brány. Brána se zavřela a zmizela, jako kdyby tu nikdy nebyla.
Když se Shikamaru otočil ninjové už tam nebyli, jen pár mrtvých vlků leželo na zaprášené cestě.
Naruto měl v očích slzy, ale nemohl brečet, nešlo mu to, i když chtěl pro ni brečet.....nešlo to. Hinatě ukápla slza, potom se otřela a vztala. Shikamaru se podíval na oblohu a mrak, který tam před chvílí stál byl najednou pryč. Shikamaru si vzpoměl, jak byl s Kony u jezera a jak se jí v očích lesklo jezero, ale teď měla oči celé černé a ani odras světla, ani malá jiskřička v jejím oku nebyla k nalezeni. Shikamaru sklopil hlavu a s chvějícím se hlasem řekl: "JDEME!"
Když se vrátili do Konohy Shikamaru nechápavě zíral na oblohu....mrak tam již nebyl, i přes to že se říkalo, že tam zůstane přibližně dva týdny. Shikamaru se pousmál a s hlavou vztyčenou k obloze prohlásil:
"Nezapomenu na to co jsi řekla. Tvůj sen byl tak prostý.....tak jednoduše prostý, ale i přes to nesplněn."

PS: Prosím všechny kteří si přečetli příběh, aby nepoužívali báseň uvedenou v příběhu. Je to vlastní práce a prosila bych o autorské právo xD
K příběhu: Dělala jsem ho v noci a už jsem byla unavená a motaly se mi prsty, tak prosím omluvte přehmaty v pravopisu. xD Sice je to nepovedený, ale když se někdo nudí, tak hold skouší cokoli. xD