Nemocniční lůžko 01

Sluneční paprsky prostoupily krajinu a probudily do teď spící vesnici. Na skále, nad hlavami Hokagů stála Hináta a s úsměvem se rozhlížela po vesnici. V tom zaslechla rachot v křoví, než se ale stačila ohlédnout někdo jí rukama zakril oči.
"Kdo je to" povídá Hinata.
"Já" odpověděla osoba.
"Kdo já!" S mírně naštvaným hlasem řekla Hinata.
"Nemocniční lůžko v prvním patře" odpověděl příjemný hlas.
Najedno Hinata cítí, jak jí ta osoba odvazuje čelenku z krku.
"Co to děláš?!" řekla vyděšeně Hinata.
"Neboj, jen ti chci zavázat oči" odpověděl s lehounkým úsměvem hlas.
Když měla Hinata zavázané oči hlas jí řekl: "Až mě budeš chtít slyšet, tak přijď sem."
Byla chvilka ticha a než si Hinata odvážila sundat čelenku z očí, byl již dávno pryč.
"Hmmmm...měl hezký hlas a krásně voněl" povídala si pro sebe Hinata.
"Co to povídám, já přece miluju Naruta....a když už o něm mluvím, měla bych ho jít navštívit do nemocnice" uvědomuje si Hinata.
Když přišla do nemocnice zeptala se sestry, kde leží Naruto. Sestra odpověděla, že v prvním patře. Hinata si vzpoměla na ten hlas ze skály. Víc už však na to nemyslela a šla za Narutem. Když zaklepala, nikdo se neozýval, tak potichu vešla dovnitř. A k jejímu překvapení Naruto spal.
Hinata tedy usoudila, že by měla jít. Dala kytici do vázy a když odcházela najednou jí něco chytlo za ruku.
"N....Naruto??!!" s výkřikem řekla Hinata.
"Proč tak křičíš Hinato?!".
"P....promiň" zakoktala Hinata. Naruto si jí k sobě přitáhl a posadil jí k sobě na lůžko. Opatrně ji chytil kolem pasu a řekl: "Tak proč jsi přišla Hinato?"
"No....já....ch..chtěla jsem tě vidět a zeptat se jestli už je ti líp". Hinata zčervenala a sklopila hlavu.
"Co se děje Hinato?" řekl udiveně Naruto.
"Nic..."
Naruto se pousmál a položil Hinatu na nemocniční lůžko.
"Zůstaneš tu se mnou chvilku? Nechci tady ležet sám..." s lesklýma, sklopenýma očima řekl Naruto.
"......d.....dobře".
Naruto a Hinata leželi těsně vedle sebe. Naruto jí držel kolem pasu a hlavu měl položenou na jejích vlasech.
"Krásně ti voní vlasy," řelk s klidem Naruto.
Hinata už to nemohla vydržet otočila se obličejem k Narutovi a začala mluvit
" Naruto j...já ti chci už dlouho něco říct." Naruto si všiml, jak se jí potí ruce a celá se třese.
"Hinato....? Co se děje?" řekl s obavami Naruto.
"Už dlouho jsem tě s...sledovala a...a obdivovala jsem tě, jak se dokážeš znovu a znovu postavit na nohy a zkoušet to pořád dokola".
"Hinato......"
"Já....víš...Naruto já tě.."
"Miluju" dopověděl Naruto se slzou na kraji víčka.
Hinatě se chtělo brečet, ale proč by to dělala, konečně to Narutovi řekla......tak proč?...Proč tedy neskáče radostí, že už to nemusí dusit v sobě? Proč jen necítí ten pocit, jakej si celou dobu představovala? Najednou si vzpoměla na toho kluka ze skály.
"Proč na něj pořád myslím? Koho mi jen připomínal?"
Naruto se najednou zasmál. Hinata nechápala proč se směje, ale nic neřekla jen se na něj nechápavě dívala. Naruto s úsměvem řekl: "ty myslíš na jiného viď?" Hinata se najednou lekla a nevěděla co na to odpovědět.
"Naruto....ano myslím na jednoho kluka ze skály. Moc mě fascinovalo jak se mnou manipuloval, aniž bych se na cokoli zmohla........ Ale já pořád miluju tebe....Naruto." Narutovi sjela po tváři slza. Hinata zacítila takoví divný pocit, že tím Narutovi ublížila.
"Měla by jsi jít Hinato" řekl Naruto. Hinata se neodvážila nic říct, protože tušila, že by mu tím ještě víc ublížila. Tak tedy odešla.
Hinata však litovala toho co řekla. Ano byl příjemný, uměl mě znehybnit, ale Naruto mě dokáže zahřát, dát mi sílu, odvahu a miluju ho. Hinata vyběhla až na samý vrcholek skály a nahlas řekla: "Chci s tebou mluvit." Zase jí popadly jemné ruce a zakryly jí oči.
"Proč jsi mě tehdy oslovil?" zeptala se Hinata.
"A proč ne" odpověděl klidně hlas.
"Proč?!"
"Protože se mi líbíš a voní ti vlasy" odpověděl neznámí hlas.
"Tak to máš smůlu já miluju někoho jiného. Šla jsem ti jen říct, ať mě tady už nečekáš." Hlas se pousmál a řekl: "A koho miluješ? Pokud odpovíš správně nechám tě odejít."
"Naruta" řekla jistě Hinata.
"Dobře, ale i ne.....Protože ty miluješ i mě." řekl hlas jistě.
"Tebe? Vůbec tě neznám." řekla s napětím Hinata.
"Opravdu? Nic ti neříká nemocniční lůžko v prvním patře?" Hinata věděla že tam leží Naruto, ale kdo ještě to nevěděla.
"Tam leží Naruto" řekla a oddechla si.
"Taky tě miluju" řekl chvějící se hlas. Hinata tomu nerozuměla a než stačila něco říct neznámí ji políbil. Hinata strhla jeho ruce z očí a s údivem a radostí řekla: "N...Naruto-kun?!"
Naruto se usmál a řekl, že se chtěl ujistit, jestli ho opravdu miluje. Naruto ji vzal do náruče a odnesl si jí domů. Na posteli mu ležela fotka z dětství.
Hinata se rozbrečela a skočila Narutovi do náruče. Byl to den na který budou oba dlouho vzpomínat.

PS: Na fotce byl malej Naruto jak obímá malinkou Hinatu. xD