Návrat devítky kapitola 14

Sakura se rozhodla vyzvat k boji Kushinu a Sasuke si chtěl zatrénovat s Minatem. Sakura ji neviděla bojovat a tak si myslela že ji porazí. Kushina tedy čekala na úder. Sakura se na ní nedůvěřivě koukala ale když kolem neviděla žádného klona přidala a udeřila. Nedala ji plnou silou jen půlkou, ale I tak může být problém. Jaké bylo její překvapení když se její pěst zastavila. Kushina vyblokovala úder a vrátila ho dvakrát větší silou do břicha. Sakura odlétla a cestou na druhou stranu podzemní zahrady slyšela Kimiko
“Kolikrát sem ti říkala, že oni nejsou tak odolní jako my tak se začni chovat tak jak máš. Nebo si to s tebou vyřídím já.” A hned na to ještě viděla jak Kushina rychle zdrhá z místa souboje. Ani nepostřehla pohyb a už ji Kimiko přidržovala na nohou.
Sasuke nevydržel taky moc dlouho. Viděl Minatovo sage a věděl, že proti němu se svým arzenálem nevystačí. Co ale neviděl byl Minatův sharingan. Pokusil se ho hned ze začátku chytit do genjutsu a Minato mu ktomu nahrál. Podíval se mu do očí. Jaké ale bylo Sasukeho překvapení když dostal od Minata pecku do hrudníku a jeho genjutsu selhalo. Aktivoval mangekyou, aby ho uvěznil v tsuykomy ae to taky nefungovalo a po téhle ráně už nevstal. Tentokrát Se zase činil Naruto přičemž vyzval Minata na souboj, ale ten jak zaslechl slova ”souboj se mnou” zdrhal co nejrychleji pryč. Naruto držel pořádně zmateného Sasukeho a doslova odnesl do domu. Den se převalil a vojsko s legendárními shinobi se blížilo ke Konoze rychleji než se předpokládalo. Navíc vytáhla Konoha se svým vojskem naproti aby se nezničila vesnice. Takže devítka s dětmi Sasukem a Sakurou musela vyrazit trochu dřív vlastně o celý den dřív. Přišly tak akorát. Asi tisíc ninjů Bylo z Konohy a proti nim byla asi čtyřnásobná přesila. To se za chvíly změnilo, protože Naruto který byl schovaný spolu s ostatními schován udělal pečeť ovce a na pláň se přemístilo asi dva a půl tisíce mlžných s jedním Narutovým klonem který zmizel a jelikož čerpal celou dobu chakru tak Narutovi žádá neubyla. Mlžní se ihned za válečného pokřiku vrhli na nepřítele. Naruto teleportoval všechny své spolubojovníky dozadu. Tam totiž stály jejich hlavní nepřátelé. Sasuke a Sakura už vyléčení ze soubojů s dětmi se vrhli do boje s normálními vojáky.
“Vidím vás velmi rád”. Usmál se jeden znich.
“To já tebe rozhodně ne Yamamuro. Desetiocasýho nedostaneš.” Vzkřikl a Všichni se seřadily taka by bojoval se svým právoplatným soupeřem. Tamiro bojoval s Akioem, Irame s Ibikim, Mirute s Menonem, Yumito s Hashimotem, Kimiko s Hoem, Yumino s Kuroisavou, Yumito s Hikarim, Yoshiro s Ishirim, Tayuy, Kushina a Minato s Kamizurou a Naruto s Yamamurou. Všichni vytasili katany a pak přestali být vidět a byly slyšet jen nárazy kovu o kov. Děti ač byly pomalejší než ostatní vyhrávali. Oni měli taky zálohu ale zdálo se že když jich je víctak mají větší šanci na úspěch. Ostatní už zastavily a metali po sobě tecniky přičemž nikdo z devítky ani z jejich nepřátel nepotřeboval ruční znamení. Tornáda se sráželi s vodou v případě souboje s Narutem a Yamamurou.
Tamiro vs Akio
Písek se mlel s vodou a ztěžkl tak že se pomalu nedal ovládat. Akio už poslal vodní jazyk na Tamira, ale ten ho vyblokoval zemní stěnou. Jen pohyby rukou vyvolávaly strašnou sílu živlů. Ač byl písek ztěžklý sem tam něco vyblokoval. Akio zamířil na hlavu ale tamiro jí cukl chytl Akia za ruku a přehodil ho na druhou stranu bojiště. Akio ale pád zeslabil tím že se dokázal otočit a dopadl na nohy. Dal katanu tak aby vyblokoval chakrové zbraně. Pak se zase vrhl na Tamira a chtěl ho dostat z výskoku pěstí do obličeje ale tamiro uhnul do strany a tak se ruka zabořila do země. V příštích pár okamžicích se ze země vynořili bodáky, které byly ale hned zničeny tamirovým výbojem. Akio vychrlil obrovskou masu ohně ale Tamiro se zvládl vyhnout ač to bylo tak těsné že musel hasit cípy pláště. Tahle jutsu byla velmi náročná na chakru ale stale jim jí ještě dost zbývalo. Zvedl ruce k nebi a před ním se objevila obrovská vlna. Najednou do ní uhodil z čistého nebe blesk a dal technice ještě větší sílu. I přesto se zarazila o obrovskou zeď která se před nimi zničeho nic objevila.
“Takhle se nikam nedostanem. Musím začít přemejšlet.” Uvažoval Tamiro nahlas. Ale nic ho nenapadlo a tak mu nezbylo doufat, že se jeho nepřítel rychle unaví.