Panoš aneb ztracená princezna 7.díl-Plán

Plán

Sai se díval na tvář prince který ještě spal. Nemohl se vynadívat, jeho jemné rysi a tak vůbec. Jeho dlouhé řasy kterými má orámované jeho černočerné oči a jeho růžová, dokonale tvarovaná ústa. I takhle vypadal dokonale, raději pohled odvrátil, aby ho Sasuke nenachytal a poodešel k oknu.
Slunce právě vycházelo a ozařovalo její siluetu oblečenou do chlapeckého oblečení. Kdo není slepý, snad by si všiml že tohle není postava chlapce ale dívky, ovšem těžko říct. Nejradši by si vlasy rozpustila a řekla princovy pravdu ale copak mohla? Všechno se zamotalo a ona neví jak dál, možná by věděla, třeba by bylo lepší prozradit mu svou identitu, jenže když už něco začala měla by to dotáhnout až do konce. Jedno je jasné, jednou na to přijde a čím dřív tim líp. Pak už by záleželo jen na Sasukem, jak by tu zprávu přijal.
„Proč tam tak stojíš?“ ozvalo se za ním.
„Pozoruji slunce, není to nádhera? Každý den, pořád stále dokola a ve stejný čas vychází a zachází a ráno svítí lidem na cestu. Málo kdo si to uvědomuje ale kdyby tu slunce nebylo, nebylo bychom tu mi. Bez slunce by se žilo těžce.“
„Neřekl bych, ano vždy vyjde ale kdo by se ho o to prosil?“
„Bere te to na lehkou váhu, slunce osvítí i tu nejtemnější temnotu, stejné je to i v lásce, nemáte ji a v srdci máte temno, jakmile ji poznáte, náhle jako by v něm někdo rozsvítil..“
„No, asi na tom něco bude!“ připustí princ.
„Princi, co byste udělal kdyby jste zjistil že nejsem ten, za kterého mne považujete?“
„A jsi?“ Sasukeho tím dokonale zaskočil.
„Ne ale kdyby, co kdybych byl někdo úplně jiný? Třeba dívka...“
„No, já nevím asi bych tě zabil protože bys znala všechna moje tajemství!“ rozesmál se.
„Dělám si srandu!“
„To ale není směšné!“ trval Sai na svém.
„Dejme tomu, že by ze mne byla Sakura, co byste udělal?“
„Až z tebe bude Sakura, Sai, tak já si tě vezmu!“ ušklíbnul se a vstal z postele.
„Vaše královské slovo?“ pousmál se Sai šibalsky.
„Jasně! Moje královské slovo...“ přikývl Sasuke a zašklebil se na něj.
„Ruku na to!“ natáhl Sasuke ruku k Saimu.
„Aby vás to jednou nemrzelo!“ zatvářil se Sai andělsky ale ruku mu podal též.

„To ale není možné, že by Sakura byla moje sestra? Proč by mi to matka nikdy neřekla?“ vrtěla Hinata hlavou.
„To máte těžké, trůn je jen jeden, samozřejmě je to blbost ale prostě se stalo. Sakura sice žila jako chudá dívka ale nikdy nestrádala. Jste ve směs stejné ať už jste vyrostli jinak a jinde. Máte zamotané životy už od narození a to není dobře ale už to tak je. Sakura by se to měla dozvědět a měli byste poprosit matku ať vám vše vysvětlí, určitě to zvládne lépe než já, ovšem měli byste to udělat co nejdřív. Čas se neúprosně krátí princezno a věci se zamotávají, rozmotejte je dřív než uděláte uzel...“ usmála se, ta vlídná žena, a odešla.
„Co to mělo být?“ nechápal Naruto.
„To bylo, Naruto, potvrzení mých obav. Ale na jednu stranu, já mám sestru! Sestru kterou jsem vždy chtěla!“ poskočila radostí.
„Sakura je vaše sestra? Pochopil jsem to správně?“
„Ano, Sai-Sakura je moje sestra a to znamená co? No to znamená milý Naruto, že na včerejším plesu nebyla nelegálně! Sasuke se zamiloval do princezny o které ani neví že kdo je, zamiloval se do služky o které ani neví že ji má nablízku, zamiloval se do Saie o kterém ani netuší že je to dívka! Zamiloval se do mé sestry a to znamená jediné...“
„Měly bychom začt jednat dřív, než bude pozdě!“ zopakuje Naruto slova té, moudré, paní a přikývne.
„Ze všeho nejdřív požádám Sie a matku jestli bych si s nimi nemohla promluvit, asi hned po snídani to bude nejvhodnější! Jen vás prosím, Naruto, neříkejte Sasukemu nic, to si musí vyřešit mezi sebou!“
„Když si to přejete!“ usmál se na ní a políbil jí.

„Co se stalo že jsme se taky konečně jednou sešli všichni a včas?“ podivil se král hned na začátku.
„Asi už nikoho nebavilo poslouchat ty vaše řeči..“ odsekl Sai tak aby ho slyšel jen Sasuke který vybouchl smíchy.
„Přeješ si něco synku?“
„Ne-e!“ odpověděl Sasuke který poskočil, protože ho Sai kopl do holeně.
„Uvědom si koho biješ!“ pošeptal mu pobaveně.
„Věřte že si to uvědomuji a je mi to šumák (existoval v té době šumák??)“
„Oh jak si milý ke svému princi!“ vysmíval se mu.
„Chcete říct ke mému nastávajícímu?“ oplatil mu Sai.
„To by sis nejprve musel nechat narůst ty správný proporce!“
„Dal jste mi své královské slovo, nezapomeňte!“ vysmál se mu.
„No to jo, jenže jak by k tomu přišla ta krásná princezna z plesu..“
„Vždyť měla závoj, teda Hinata povídala..“ vybruslil z maléru takříkajíc elegantně.
„No-o ale ty správný proporce tedy měla!“ Opět si zasloužil kopnutí.
„Sasuke co je to s tebou? Co si to tam povídáte? Pobavte nás taky...“ promluvil král zcela vážně.
„No tady Saie zajímalo jaký byl ples..“ otočil hlavu ke svému otci aby neviděl Saiův vražedný pohled.
„Vidíš synku, to mi připomíná, jakto že si nedorazil? Jasně jsem ti nařídil..“
„A já vám jasně řekl že nejsem váš sluha a tudíž ať s mou přítomností nepočítáte! Omlouvám jste jestli jste moje slova nepochopil i když netuším co jsem tak nepochopitelného řekl, mimoděk, už jsem dojedl!“ odsunul se a vstal.
„Sai počkej!“ křikla na něj královna.
„Má pravdu, je to můj sluha a neměl nejmenší povinous být tam! Já mu to nenakázala a on poslouchá výhradně mě takže vás prosím dejte mu konečně pokoj, nic zlého nedělá!“
„Přesně tak otče, Sai nic neudělal! Nevím proč ho nemáš rád!“ otočil se na něj Sasuke.
„Vy jste se proti mně spikli nebo co? Je to jen sluha a nic víc! Navíc blbne Sasukemu hlavu! Pořád někde lítaj a on nevěnuje Hinatě ani chvilku a tak se jí věnuje Naruto!“
„Kdyby byla modernější doba, tak se to takhle neřeší!“ ohradí se Sasuke.
„Kdyby byla modernější doba, Sasuke, tak tady ani nejsme!“ upozorní ho.
„Kdyby byla modernější doba, tak bych věděla že mám sestru, že matko!“ vloží se do debaty Hinata která do teď mlčela, vstala a odešla.
Tsunade za ní hleděla jak opařená.
„Sai pojď se mnou!“ nařídila mu než stačil cokoliv kdo namítnout, byli pryč.
Hinatu našli v jejím pokoji, jak předpokládali.
„Jak si to myslela s tou sestrou?“ začne Sakura opatrně.
„To ať nám poví maminka, jak to teda bylo? A pěkně od začátku protože já už všechno vim takže se nesnaž nic zapírat..“ pohlédla na ni Hinata.
„Asi to vážně nemá cenu..“ usoudí Tsunade a dá se do vypravování, všichni jsou v klidu až na Sakuru, ta jen nestačí zírat.
„Takže já?...“ vykoktá ze sebe když Tsunade vše dovypráví.
„Jsi princezna, starší sestra Hinaty, je mi to tak líto ale všechno to tehdy bylo zamotané! Mám tě ráda stejně jako Hinatu, nikdy bych nedovolila aby ti zkřivili vlásek na hlavě. I když si musela chodit v chudších šatech, vychovávala jsem tě s láskou, poté co otec zemřel..“
„Já vím, jen je toho na mě nějak moc...Takže Sasukeho žnou bych správně měla být já? Ne Hinata...“
„A-ano je tomu tak jenže..“
„Jaký jenže? Já miluju Naruta maminko a Sasuke zřejmě Sakuru, tak jaký pak jenže?“
„Byl by z toho nehorázný skandál...“
„Když už nemůžete prozradit mou pravou identitu, ten slib zněl nějak takhle: Slibuji že naše rody se spojí, vaše dcera se vdá za mého chlapce... Nikdo o prvorozenosti nemluvil!“ namítne Sakura logicky.
„Jenže král Orochimaru..“
„Je skrátka král Orochimaru. I on musí pochopit že láska je mocnější než jeho představi i on byl jistě zamilovaný!“
„Asi máš pravdu Hinato, ovšem povinnosti jsou povinnosti i on si musel vzít někoho koho nemiloval...“
„Přece jen je modernější doba, já si Sasukeho vzít nechci! Je to milý chlapec ale já nemůžu..pochop mami, nedokázala bych žít s vědomím že jsem sebrala lásku své sestře..“
„Cože? Něco mi uniklo?“ obrátí se na Sakuru.
„Ne-e to Hin jak tak plácá! Já a Sasuke kde že?“ znervózní.
„Tak to je pak jiná! Myslím že mám plán ale jen vy dvě mi ho můžete pomoct uskutečnit..“ pohlédne na něj.
„Můžeš se spolehnout!“ souhlasí obě.
„Takže...“ a řekne jim co a jak musí udělat...
„Ale jak, Sasuke si myslí že sem kluk který se mnou chodí a mě jako holku zná taky!!“ poškrábe se na hlavě.
„Co?“ podívá se na ni Tsunade nechápavě.
„Zná mě jako kluka i jako holku a ještě si myslí že já jako kluk chodím se sebou jako s holkou a ještě jsem princezna kterou miluje..je to složitý..“ vysvětlí jí to ne moc jasně..
„Pincezna?“
„No, byla jsem na tom plese jako princezna...Bojím se že až to všechno praskne nebude mi věřit už ani slovo..“
„Takže holky myslím že je na čase zvolit plán Bé..“ rozhodne nakonec.
„A to jsme se plán Á ani nepokusili uskutečnit!“ zašklebí se Hinata.