Pohřešovaná tykev

Suna je celá ponořená do chaosu, všichni běhají jako smyslů zbavení. Vypadá to, jako by něco hledali. A taky že ano. Gaarova tykev v noci bezestopy zmizela. Hledali mnoho dní - bezvýsledně. Zcela bezradní vesničané povolali na pomoc agenta 007 s pověřením zabíjet. Agent se dal do pátrání a dlouho se nic nedělo, až i on sám bezestopy zmizel. Kazekage Gaara se začal obávat o holý život, povolal tedy své dlouholeté přátele a spojence z Konohy: Sakuru, Kakashiho a ninju s velkým N, Naruta.
Celí splavení se došourali do Suny. Naruto si ještě před vchodem začal velmi hlasitě stěžovat na nepřístojné podmínky pro rychlou chůzi v poušti a nepřístupný terén.
V tom se před nimi zjevilo asi deset statných písečňáků, kteří nevypadali zrovna na uvítací výbor. Zatarasili vchod a postavili se do bojových pozic.
Jejich vůdce zařval hlubokým hrubým hlasem: "Tudy nikdo neprojde! O to se postaráme!" A vyrazil jako Zorro mstitel proti Kakashimu.
Kakashi si urychleně zdvihl čelenku z očka a jen tak tak vykryl útok hozených kunajů.
Mezitím se nenechali zahanbit ani ostatní a vystartovali k útoku.
Kakashi křikl dozadu na ostatní: "V tomhle stavu je nemáme šanci porazit, budeme muset ustoupit."
V tom okamžiku jako by zlotřilci tento plán tušili. S výsměchem v očích a řevem: "Kampak, snad už nás nechcete opustit? Vždyť zábava se teprve rozjíždí." zastoupili jedinou únikovou cestu.
"Co teď budeme dělat?!" začala mírně histerčit Sakura.
"Jejich síly se teď rozprostřely okolo nás, když my zapůsobíme na jedno místo všichni najednou s dostatečně rychlou účinností, můžeme si proklestit cestu ke vchodu, a pak rychle proběhnout do Suny," sdělil svojí strategii Kakashi.
Tři, dva, jedna, jdeme na to! a s jekotem se všichni vrhli proti užaslým útočníkům. Naruto jednoho dřív, než se stihl probrat z šoku, uspal na věčnost svým Rasenganem. Nechť je mu písek lehký.
Ve stejný okamžik probodala vedle něj stojícího kolegu smršť kunajů od Kakashiho. Ostatní se konečně vzpamatovali a vrhli se po nich. A začal závod ve sprintu za bránu Suny.
Při běhu se povedlo Sakuře ve strachu o holý život, nejen svůj, sejmout kunaji s výbušnými lístky ještě jednoho soka.
Kakashi ani nestihl zařvat: "Sakuro, chceš na nás shodit tu skálu?" a už se kameny šinuly rychlostí blesku s dunivě zlověstnými zvuky jako hudba od Rammsteinů k zemi a zasypávaly průchod za nimi.
"Makejte! Nebo nás to zasype!" řval na ně bezradný Kakashi.
"AAAAAA, už jsme venku!"
Trojka se soptíc zastavila a ohlédla za sebe. Průchod pod návalem kamenů jaksi úplně zmizel.
"No, Sakuro, ty jsi tomu dala," podotkl zmožený Kakashi. "Jdeme za Gaarou."
Po obeznámení s misí od Kazekageho sama Naruto opět spustil bandurskou: "To je blbost, taková velká tykev se přeci nemůže jen tak ztratit."
Kakashi tiše dodal: "Pokud jí někdo nepomůže."
Nahlas se poptal: "Neměli jste tady v poslední době nějakou vzpouru nebo ninji s podivným chováním, Kazekage-sama?"
"Ne, proč?"
"No, před branou jsme byli dosti netradičně přivítáni písečnými ninji, kteří nás místo přátelského poplácání po ramenou napadli."
"O tom nic nevím, ode mne žádný rozkaz nedostali," odvětil Gaara zadumán v myšlenkách.
Naruto přerušoval rozhovor svým hlasitým tokem myšlenek typu: "Kdybych byl tykev plná písku, kam bych se schoval ve městě z písku?"
"Naruto, sklapni!" zařvala na něj mile Sakurka.
Kakashi se zamyslel a poté pravil: "Nesmíme to uspěchat. Tohle si musíme promyslet. Kde se můžeme uložit k hlubokému zamýšlení?" položil Kakashi poslední otázku a zhluboka si zívl.
"Kankuro vás odvede do pokojů," řekl Gaara.
Naruto po cestě hýkal na celé kolo: "Teď není čas spát! Gaara je v nebezpečí, musíme rychle jednat!"
"Ty pako," houkla na něj Sakura.
Kakashi, aby rychle zabránil hádce, přispěchal s otázkou: "Naruto, ty víš kdo za tím vším je a co zamýšlí?"
Naruto neodpověděl.
"Nevíš, a proto jsem říkal, že to nesmíme uspěchat."

Do temného ticha noční ospalosti se rozezní sirény ohlašující poplach.
Chodby jsou zahlcené křikem zděšených vesničanů: "Kazekage byl napaden ve své pracovně!"
Naruto se tryskem rozeběhl davem ke kanceláři Kazekageho, nic nedbaje na Kakashiho volání: "Naruto, počkej!"
Po chvilce Kakashi usoudil, že bude lepší se rozběhnout za ním, než příspívat vřískáním do chaosu. Už z dálky se nad lomozem nesl jak pirátská loď na rozbouřeném moři čísi pronikavý hlas. Čím blíže byli kanceláři, tím více neznámý hlas sílil a nabíral na zřetelnosti, až se daly rozpoznat jednotlivá slova.
"Tak co Kazekage, co uděláš, zhebneš tady jako krysa v kanále nebo ohrozíš záchranou svého života své podřízené?!"
Gaara, sic měl za sebou celé moře písku, stál nemohouc udělat nic, aniž by tím ohrozil vesničany. Obklopen těmi chlápky, kteří předtím napadli naši trojci; ale velitel, kterému patřil onen majestátný hlas, byl jiný. Byl to jeden člen Rady.
Když to Naruto viděl a hlavně slyšel, neohlížel se do leva, do prava a bezhlavě se vrhl s rasenganem a tlupou klonů na nic netušící trýznitele.
Se slovy: "Kde je Gaarova tykev vy bastardi?!" vrazil rasengan do hrudi veliteli té chásky, ten zařval, poté zalapal po dechu a bezvládně padl na zem.
Klony si mezitím vzali do parády zbylé hromotluky, kteří přiběhli na pomoc, Kakashi a Sakura.
Vyděšení hromotluci se pokusili o útěk, ale ten se jim nezdařil.
Rozlícená Sakura jim zastoupila cestu a s jednou jedinou otázkou: "Kde je Gaarova tykev?!" do nich bezhlavě, zuřivě, jako smyslů zbavená třískala, až v nich kosti chřoupaly a stříkala z nich krev.
Asi po pěti minutách z jenoho méně odolného jedince vypadlo: "Je schovaná v poušti kousek odtud v tekutém písku. Já vás tam dovedu, jen ze mě, proboha, sundějte tu holku!"
Pevně naše vzbouřence svázali do kozelce, aby z toho taky něco měli, až na toho jednoho ubožáka, co přislíbil své služby.
Naruto na něj vřeštěl: "Jestli nás podvedeš, tak ti nakopu p***l!"

Dlouho se plahočili po poušti. Kakashi pomalu pojímal podezření, že je akorát jejich průvodce tahá za nos a udeřil na něj: "Neříkal jsi něco o tom, že je to kousek? Plahočíme se tu už nejmíň dvě hodiny. To nás tu chceš tahat za nos tak dlouho, dokud na tom slunci nezkolabujeme?!"
Sakura, když to zaslechla, přidala ke Kakashiho dopálenému dotazu pár strašidelně výhružných pohledů.
"A sakra, prokoukli mne. Teď už nemá cenu chodit kolem," projelo záškodníkovi hlavou a tykev byla na světě!
Celý znavení, ale šťastní, se vrátili s tykví zpět. Předali ji se vší slávou Gaarovi a jelikož byli zralí tak akorát na krásnou šipku do postele, odebrali se do svých ložnic, oddávat se krásám sladkého, ničím nerušeného spánku.

Druhý den ráno přišel Gaara s pozváním na oslavu nálezu jeho ztracené tykve.
Naruto ze sebe ihned vysoukal ještě v polospánku: "A bude tam ramen?"
"Ne, nebude," odpověděl Gaara s mírnou nechápavostí v hlase.
"Tak to musím ihned do Konohy k Ichiraku!"
Jeho tempo sbalení bylo přímo nadsvětelné a už pádil z Písečné směr Konoha. Sakura s Kakashim za ním běželi kdesi v povzdálí.

Info na vývěsce
Ztratila se tykev střední velikosti,
v té nejlepší kvalitě a jakosti.
Varování: tuto tykev nelze neohroženě pozřít,
je plna výběru z písku zrnek.
Není jich tam jen jeden hrnek.
Mohli jste ji na Gaarových zádech zřít.
Naposledy viděna na již zmiňovaných zádech.
Pokud o ní něco víš, informaci na 1188 zanech.