Není smrt jako smrt 4

Tohle Sakuru vyvedlo z míry. Věděla o jeho bezkonkurenční síle, ale zabít 99 protivníků, kteří byly každý stejně silný jako ten co bojoval s ní. Už nevěděla co má říkat. Kde Naruto sebral tolik chakry, z Kyuubiho určitě ne. I když, až bude moci pryč tak se ho hned zeptá.
Blížil se k nemocnici v Konoze. Běžel po chodbě a najednou uslyšel bolestný výkřik. Rychle chtěl vyrazit dveře toho pokoje, ale zjistil že jeho tělo tím prošlo. Co uviděl ho málem zabilo. Čtyři mrtvoli trhali její tělo na kusy. Naruto se najednou probral. Okamžitě se přemístil k nemocnici. Nechtěl přehlédnout jakoukoliv možnost, že by se jí mohlo něco stát. Okamžitě vběhl do jejího pokoje a oddechl si. Sakura tam byla. Použil jutsu, které ji skrylo a lehl si na druhou postel. Přikril se tak, aby ho nepoznali a čekal. Přesně ve dvanáct hodin uslyšel šramocení a tak zapnul své doujutu. Byl to mix eternal mangekyou sharinganu a rinnenganu. Uviděl čtyři divné postavy jak se k němu blíží. Když byly těsně nad ním využil momentu překvapení a usekl mrtvákům hlavy. Jeden, ale stihl uskočit, ale to mu bylo k ničemu, protože mu vybuchla hlava.
Tentokrát Sakuru neopustil. Rozhodl se jí hlídat ve dne v noci, ale věděl, že takhle nemůže a tak se za pomoci jednoho ze svých nových jutsu změnil na psa. Sakura se ráno probudila a podivila se. Stál u ní zlatý pes s modrýma očime, které jakoby od někud znala. Pak se rozhlédla po pokoji a zděsila se. Všude po stěně byla krev. To má na svědomí určitě ten pes. V mysli jí však něco říkalo, že ji nechce nic udělat.
„To jsem já Sakuro, ale změnil jsem se, abych tě mohl chránit. Zdá se že ten šílenej mnich odhalil mou jedinou slabinu.“ Řekl Naruto-pes. Sakuru to udivilo, ale vzápětí si uvědomila kdo ten pes je a proč je tady ten bordel. Jen jediné jí dělalo starosti. Kdo je ten mnich. Na to se chtěla zeptat, ale Naruto jí odpověděl ještě dřív než to stihla udělat.
„Zjistil jsem, že je to ten týpek co stvořil tu dimenzi a to by vysvětlovalo ty mrtváky. Mnich nebo-li poustevník šesti cest. Tenhle chlápek jako první vlastnil rinnengan a vše okolo toho. Nejdřív byl hodnej, ale pak zmizel a nevědělo se o něm. Zdá se že se někam skryl a pak vytvořil tu dimenzi.“
„Aha.“ Bylo to jediné co dokázala říct. Nejen že zesílil, ale už to nebyl takový blbec. Pak přišla sestřička a vzkázala jí, že může jít. Sakura se tedy zvedla a šla. Cestou se chtěla zeptat na něco Naruta, ale pak ji napadlo, že je docela divný ptát se psa.
„Hele já nejsem pes.“ Ozvalo se jí v hlavě.
“Můžu s tebou mluvit pomocí myšlenek. Copak jsi chtěla.” Znovu se ozval Naruto.
“Můžou tě odhalit pomocí byakuganu nebo zapomoci Inuzuků ne.” Zeptala se.
“Tohle není normální Henge no jutsu. Nic mě neodhalí. A má schopnost používat jutsu je v této formě úplně stejná jako v normální formě, máš-li pochybnosti.” Odpověděl jí pomocí telepatie. Vyšli z budovy, když je překvapili Kiba s Hinatou.
“Hele ty máš psa. No super to sebou musím příště vzít I Akamaru. On je teď zraněnej takže nemůže chodit. A jak se máš. Já s Hinátou skvěle viď Hin.” Řekl a podíval se na svou ženu. Ta se jen začervenala.
“Vidím že stydlivost jí zůstala.” Poznamenal Naruto. Sakura mu v myšlenkách odpověděla a šla dál.
“Víš mám pro tebe malé překvápko. Pojď se mnou.” Řekl jí v myšlenkách zahnul a šel dál. Sakura šla za ním a byla celkem ráda, že je s ní. Došli na malou mýtinku kde stála středně vysoká postava. Sakura stále nevěděla co to má znamenat.
“Ahoj Sasuke doufám, že jsi tam nemrzl moc dlouho.” Řekl Naruto nahlas. Sakura oněmněla. Necítila k němu sice už to co kdysi, ale přátelství k němu stále přetrvávalo.
“Ahoj Sakuro. Promiň za to, že jsem vás napadl, ale to už je pryč a dovol abych ti představil Tayuu.” A z jeho stínu vystoupila drobná dívenka. Tedy vypadala tak na 14, ale určitě jí bylo něco málo přes osmnáct.
“Jaktože je tady. Vždyť byl mrtvý,” Zeptala se velmi znepokojeně. Co když je to jen další z těch mrtváků.
“Oživil jsem ho.” Řekl šeptem Naruto. Sasuke se na něho podíval jako by sdílel jeho tehdejší bolest.
“Tenkrát byl hodně poničenej. Chakru neměl žádnou. Utrhlo mu to ruku a nohu. Nebýt Tayuu je mrtvý.” Osvětlil tehdejší situaci Sasuke. A ještě dodal
“A kdes nechal Kyuubiho. Víš, že když se rozdovádí krajina kolem nevypadá řekněme normálně.”
“Neboj je v údolí konce.” Uklidnil ho Naruto. Sakura vůbec nic nechápala, ale věděla, že musí domů. Naruto jako by to tušil si stoupl ve své psí podobě k ní a celou cestu šel vedle ní.
Prošli kolem stromu. Sakura nic netušila, ale Naruto něco cítil, ale to už na Sakuru letěli dva kunaie. Naruto si oddychl. Bylo poznat, že tohle je jen obyčejný nukenin. Chytil kunaie do huby a pomocí ocasu švihnul kunaie zpět. Sakura, která nedávala pozor se teď taky chtěla zůčastnit boje, ale Naruto jí v duchu řekl ať to nedělá. Nukenin se dokázal vyhnout a vyrazil na Sakuru. Toho psa (Naruta) si nevšímal. Ale to neměl dělat. Poslední co slyšel byl hvízdot a poslední co viděl byl zlatavý pes s modrou koulí před čumákem jak mu míří mezi oči. Po tomhle malém protáhnutí se konečně dostali k Sakuře do bytu a Sakura se mohla začít znovu vyptávat.