Anbu a tajemství 06

Naruto a jeho dva společníci stáli tváří tvář pohromě. Jejich protivníci nebyli zrovna lehké sousto a proto se vítězství a štěstí od našich hrdinů odvrátilo. Rozložení sil bylo taky dost zjevné, jelikož jediný, kdo nějak mohl předvídat útoky nepřítele, byl Itachi, ale toho si již po příchodu padouchů zaměřoval Tobi. Situace není dobrá a Naruto velmi obezřetně přemýšlí o dalším kroku. Pomyšlení, že je nepřátel příliš mnoho a že při povolání dalších svých klonů bude jen mrhat svojí chakrou, nebylo dvakrát příjemné, ale ani v nejmenším ho nenapadlo, že Itachi provede něco tak radikálního. Kolem Uchihy začal doslova rotovat černý plamen, dokonce se zdálo, že hoří on sám. Tobimu při pohledu na Itachiho ztuhlo tělo, jelikož jako jediný věděl, co jeho rival chystá. Musel varovat své společníky, prolomil tak útlum z masivního přívalu chakry a zvolal:

„VŠICHNI OKAMŽITĚ PRYČ!!!!“ a poté se ozval ohlušující výbuch, který rozmetal na prach oblast kolem Itachiho v průměru pěti metrů od epicentra. Obě skupiny odskočily dozadu, a jen se štěstím se vyhnuli jisté smrti. Pouze Itachi rázně vyrazil vpřed, ale v hustém kouři a prachovém mraku ho členové Akatsuki nemohli spatřit. Narutův přítel nevymýšlel žádnou strategii a došel si pro Kisameho, kterého chytl pod krkem a praštil s ním o zem. Kisame byl naprosto nepřipravený a takový útok mohl pro něj znamenat konec, protože byl veden brutální a nekrocenou silou. Jakmile to bylo vůbec možné, tak se vodní démon postavil a před sebe nastavil svojí obří katanu. Když zhruba šest metrů od sebe spatřil Itachiho, tak se ihned připravoval na útok, ale do jeho koncentrace se začaly mísit dávné vzpomínky a zážitky, které zažil s Itachim:

„Nevím, opravdu vážně nevím, proč mě dali dohromady s takovým ubožákem!“ neustále opakoval vpředu stojící Itachi
„Hele, já nejsem žádný ubožák, ty jeden frajere!“ odvětil mu naštvaný Kisame, jenž si dával od svého partnera odstup
„Řekl si teď snad něco??? Orochimaru tě ke mně přidělil teprve před pár dny a ty už si stěžuješ?!! Lidi o tobě dost sice nakecaj, ale tvoje schopnosti jsou chabý. Nesaháš mi ani po kotníky, tak si uvědom, kde je tvé místo, nemehlo!!!!“ zastavil sebevědomého Kisameho svou ráznou řečí Itachi
Takovému rozhovoru se nevyhnuli asi týden v kuse, den co den se pořád hádali a Kisame zkoušel, kam až Itachiho trpělivost sahá. Jednoho dne však na Kisameho narážky tehdy mladý Uchiha vůbec nezareagoval. Něco bylo moc špatně, protože se Itachimu v očích rozzářil Sharingan. Kisame nejdřív myslel, že už ho má jeho týmový partner plné zuby a chystá se ho zlikvidovat, ale prudký výboj energie vystřelený proti nim ho vyvedl z omylu.

Po mohutném výbuchu oba uskočili vzad, koncentrovali svou chakru a vyčkávali na další útok nepřítele. Ten na sebe nenechal dlouho čekat a musím přiznat, že byl velmi rázný. Kisame se dostal do obklíčení dvou ohnivých technik, které mířili přímo na něj, ale vzhledem k jeho vodnímu talentu to byl jen směšný pokus o útok. Kisamemu stačilo kolem sebe vytvořit jednoduchou vodní stěnu, s níž odrazil spalující plameny. Bohužel pro něj na to byl soupeř připravený a třetí útočník ze zálohy povolal do boje elektřinu. Blesku rychlý úder znamenal totální zhroucení pevné vodní hradby, která se ihned po zásahu vypařila. Kisame se zcela odkryl a nalákal na sebe pozornost všech nepřátelských bojovníků, ale to byla v jistém smyslu i výhoda. Itachi využil naprosté nekoncentrovanosti ninjů a většinu z nich spálil ve svém žhnoucím černém plameni. Vodní démonský ninja jen s otevřenou pusou sledoval padající ohořelá těla nepřátel, když tu ho najednou prudce bodlo v pravém rameni.

Útok Itachiho totiž nezabil úplně všechny a poslední zbylý bojovník tudíž začal s protiútokem. Vrhl po Kisamem kunai a poté jím nechal projet velkou dávku elektřiny. Itachiho partner se nechal znovu snadno přemoci a to pro mladého Uchihu nebylo dvakrát povzbudivé pro jeho reputaci. Proud elektřiny vnikající do Kisameho těla stále vzrůstal, když najednou protivník naprosto ztuhnul. Kisame spatřil jeho vyděšený pohled směřující k Itachimu a zde poprvé spatřil věc, o které tolik slyšel. Itachi po dlouhé době opět použil techniku, které dosud neunikl žádný člověk na světě.

„Mangekyou Sharingan“ řekl klidně Itachi, ale jakmile ta slova dořekl, tak se jeho nové oči vrátily zpět do normálu. Kisame nechápal, proč by jeho nový spolubojovník použil nový Sharingan na tak krátkou dobu, ale když se ohlédl zpět na bojovníka, tak ho již spatřil ležet na zemi. Nepřítel se ani nepohnul a tehdy teprve Kisamemu došlo, že ho Itachi zlikvidoval. Zážitek to byl neuvěřitelný, jelikož viděl, co Itachi použil, ale nevěděl, jakým způsobem zabíjel. Úžas z provedené techniky se začal nebezpečně mísit se žárlivostí, ale to Itachimu moc nevadilo. Otočil se od Kisameho a odcházel pryč, jako by se vůbec nic nestalo. Kisame byl v tu chvíli nepříčetný a hodil po svém kolegovi svou Samehadou. Tento mocný meč však Itachi zastavil pouhou před sebe nataženou rukou a Kisame věděl, že nyní přijdou potíže. Samehada se sice poslušně vrátila ke svému majiteli, ale Itachiho případnému útoku by nezabránila. Místo očekávaného útoku Itachi překvapivě promluvil na svého partnera:
„Nestalo se ti nic, ty jeden Strašpytle????“ otázka zvonila Kisamemu v uších ještě dlouhé dny po jejím vyslovení a tak se nemůžeme divit, že se její hlas ozval i nyní na bitevním poli.

Kisame se opět plně koncentroval na nadcházející souboj a tváří v tvář Itachimu připravoval vykonat svou pomstu. Oba dva rázně vykročili vpřed a chystali se na svůj poslední společný boj, který rozhodne o možném osudu celého světa.
Naruto se Shikamarem konečně spatřili Itachiho v mizejícím mraku prachu a písku. Zjištění, že je Itachi v pořádku a připraven k boji, jim dodalo elán a sami se pustili do boje!!!!!

Zatímco se naši hrdinové odhodlali k boji, tak se vrátíme do Konohy, kde Kakashi svolal své nejlepší shinobi, aby udělil své rozkazy. Svolal k sobě všechny kvalifikované jouniny a nejschopnější členy Anbu. Když se dostavili všichni pozvaní, mezi které patřili Sakura, Kiba s Akamarem a rovněž Tenten a Shino. Kakashi čekal na úplný klid a poté ke všem promluvil:

„Moji věrní přátelé a velcí válečníci Konohy, rozhodl jsem o posílení našich dvou ztracených ninjů, Naruta Uzumakiho a Shikamara Nary, kteří plní misi u vzdálených severozápadních hranic. Jejich současná poloha a stav nám nejsou známy a proto naše vesnice vyšle víc skupin, aby je bezpečně dovedla zpět do naší vesnice. Na naší cestě nás jistě čeká střet s nepřáteli, a proto buďte opatrní a ostražití. Životy našich bojovníků záleží na tom, jak rychle budeme schopni je nalézt a dopravit do Konohy. Již jsem zvolil velitele skupin, kteří si vás budou k sobě volat, tak bych prosil o okamžité začlenění do jednotek, ať se s nikým nezdržujeme. Pokud má ale někdo z vás nějaké výhrady nebo snad hloupé dotazy k této záchranné misi, nechť je pronese ihned a po cestě s tím neobtěžuje ostatní??“ tázal se Kakashi, ale na jeho výzvu se ozvala jen jediná další otázka
„Řekl jsi na naší cestě??? To znamená, že jdeš s námi, Kakashi???“ ozvalo se z klubka shromážděných, ze kterého vyšel Gai a Asuma s Kurenai
„Přesně tak starý brachu a právě vy budete v mém týmu, příteli!!“ odpověděl Kakashi a s radostí sledoval, jak jeho věčný rival padá do mdlob
„Co že??!! Ve tvé skupině a pod tvým velením??? To nikdy nepřijmu!! To je, nepři….“ rozkřičel se Gai, když ho bez varování uzemnila Kurenai pohlavkem
„Promiňte, Hokage-sama!!! Nemáme už jiné otázky.“ dodala svérázně zkušená válečnice a její sebevědomí povzbudilo všechny ostatní
„No dobrá, tak jdeme, přátelé!!! Jdeme zachránit naše hrdiny!!!“ rozhodl na závěr Kakashi

Na cestu se tedy vydalo pět skupin po čtyřech členech. Kakashi, Shino, Sakura, Ibiki a Anko stanuli v čele vyslaných jednotek a každý z nich měl jasně zadaný úkol, pro který se výborně hodili. Sakura vedla lékařskou jednotku, Shino s Ibikim tvořili zálohy pro případný útok z nepřátelských úkrytů, no a nakonec Kakashi s Anko se měli postarat o přímý úder na pozice protivníka a rázně je rozdrtit. Úkoly jsou rozdané, ale cesta před Kakashiho výpravou je dlouhá a s nejasným cílem. Kakashi však nemyslel jen na záchranu Naruta se Shikamarem, ale i na obranu vesnice. Tu svěřil Nejimu jako náhradu jeho chování vůči jasným rozkazům. Neji ihned po odchodu záchranných jednotek začal připravovat zbytek shinobi na případný útok Akatsuki nebo jiných nepřátel na Konohu. Bohužel jeho jindy chladnou hlavu trápily výčitky nad stavem Hinaty, která se víc a víc utápěla ve svém podvědomí. A ačkoliv jí lékaři pomáhali, jak jenom to bylo možné, tak se její psychický stav neměnil a byl stále znepokojující....