Záchrana přátel 3

Kapitola 3.: Projevení citů

Naruto si vybavení naházel do batůžku a vyrazil na tréninkové hřiště. Cestou to vzal kolem  Hyuuga klanu, chtěl se podívat co dělá Hinata.
Po chvilce cesty došel do Hyuuga klanu a uviděl jak se tam schází hromada jeho přátel, ale nevěděl co se děje Sakura se ho zeptala proč taky nejde dál, když má Hinata oslavu narozenin.
Naruto nepočkal než Sakura dořekne co měla v plánu a upaloval domů, převléct se a narychlo pro Hinatu udělat nějaký dárek.
Doma na sebe navlékl černé kimono a sundal si veškerá závaží co na sobě měl. Jakmile byl se sebou spokojen, pustil se do balení dárků. Prvně zabalil do jedné malé krabice dvacet kunaiů od svého otce, zatím sice nevěděl jak fungují ale vypadaly hezky. Pak, až zabalil kunaie do ozdobné krabice přišla nejtěžší část úkolu, a to zasadit do prstenu svou a možná i Kyuubiho chakru, aby ho mohl dát Hinatě, kdyby ho chtěla. Našel si ve svitku kde je popis techniky chakrového prstenu a pustil se do díla. Zatím to byl stříbrný prstýnek s jedním malým modrým drahokamem, ale jak tam přidal svou chakru tak tam přibil ještě jeden malý modrý drahokam a když přidal i Kyuubiho chakru, tak prsten zezlátl a uprostřed mezi dvěmi malými modrými drahokamy se objevil ještě jeden velký rubín který měl tmavě červenou barvu.
Na oslavu se dostavil těsně před Kakashim, ale neměl tak propracovanou taktiku výmluv tak použil jednu Kakashiho a ten mu řekl: „Stává se z tebe větší kopírovací ninja než ze mě.“
„To ne,“ protestoval Naruto, „já nemám Sharingan.“
Jakmile Naruto dořekl svoji výmluvu všichni se začali smát a Shikamaru řekl Kurenai: „Nemyslím že se od Kakashiho učí jen techniky“
Jakmile to dořekl začali se smát ještě víc.
Ještě než Naruto dal Hinatě kunaie, zeptal se Kakashiho jestli neví jek fungují, když byl v týmu s jeho otcem. Řekl mu že jednak vedou chakru a ještě když s nimi hodí někdo cizí, tak jejich vlastník to vycítí a zjistí jejich polohu.
S nově nabytými vědomostmi šel Naruto předat Hinatě dárky. Nakonec Hinatu našel asi za pět minut a hned k í promluvil.
„Ahoj Hinato.“
„Ahoj Naruto.“
„Přišel jsem ti dát nějaké dárky, vlastně jeden,“ vykoktal ze sebe Naruto a podával jí velkou krabici. Hinata ji začala rozbalovat a po chvilce z ní vytáhla 20 kunaiů Čtvrtého Hokage. Hinata se Naruta zeptala: „Co jsou to za kunaie?“
„To jsou kunaie po mém otci, vedou chakru a když s nimi hodíš ty nebo někdo jiný tak vycítíš místo jejich dopadu.“
„Ty už znáš jméno tvého otce?“
„Jo, je to Namikaze Minato.“
„Nikdy jsem to jméno neslyšela.“
„Byl známější jako žlutý blesk listové nebo Yondaime Hokage.“
„Čtvrtý Hokage,“ zalapala po dechu Hinata a podívala se na Naruta, pak se jejich pohledy střetly. Chvíli si oba hleděli přímo do očí a připadalo jim to tak nádherné, že nechtěly nikdy skončit. A však po chvíli na ně Neji zavolal, jestli si jdou taky zatančit a oba nadšeně souhlasily. V duchu si říkaly že je pravý čas tomu druhému vyznat lásku.
Chvíli tancovaly celkem rychlejší písničky, ale pak se Neji vrhl k mikrofonu a chopil se slova:
„Chtěl bych nechat zahrát jednu písničku, můžete ji hlavně slyšet ve hvězdné vesnici, rád bych ji věnoval všem zamilovaným, tato písnička se jmenuje natuibhoshi.“ (SA:omlouvám se pokud jsem ten název napsal špatně)
Seskočil od mikrofonu a už si razil cestu k Tenten. Dále se tady ještě utvořily dvojíce Temari-Shikamaru, Kiba-Ino, Naruto-Hinata a mnoho dalších. Naruto vycítil příležitost že teď je ta pravá chvíle říct Hinatě co k ní cítí. Začaly tančit a Naruto se začal bavit s Hinatou, byl hrozně červenej a Hinata jakbysmet.
„Hinato.“
„Ano Naruto?“
„Víš chtěl bych se tě na něco zeptat, teda něco ti spíš říct.“
„A co mi chceš říct?“
„No víš Hinato já tě hrozně moc miluji.“
„Já tebe taky Naruto, už hrozně dlouho čekám na tuhle chvíli, už od akademie ti chci říct jak moc tě miluji“
Jen co to Hinata dořekla tak se odejmuli a Naruto dal Hinatě velkou pusu se slovy: „Tahle je první a další ti dám pak“, podobně to vypadalo i u ostatních párů.
„A já ti je vrátím i s úroky,“ odpověděla Hinata a ďábelsky se zasmála.
„Teď jsem si vzpomněl, mám pro tebe ještě jeden dárek.“
„A jaký?“
„Tenhle,“ řekl Naruto a vyndal z kapsy malou krabičku a podal jí Hinatě se slovy: „vezmeš si mě?“
„Ano jistě, ale není nějak trochu narychlo?“
„Hmm, máš pravdu, je. Dobře tak jinak, nechceš se mnou chodit?“
„Ani nevíš jak ráda.“
Jakmile to dořekla tak Naruto vyndal z krabičky prstýnek a nasadil ho Hinatě na prsteníček.
Ta jen Naruta odejmula a dala mu velikou pusu a řekla: „možná by šlo zařídit že bys u nás přespal.“
„To je dobrý nápad, co bys řekla malé procházce před spaním?“
„Ale kam?“
„Na jedno místečko, asi půl hodiny cesty odsud.“
„A jak to tam vypadá?“
„Uvidíš.“
„Dobře, jdu to oznámit rodičům, aby za mnou nevyslaly průzkumný tým.“
„Jo a kdybys chtěla dá se tam i přespat je tam jedna menší jeskyně tak si případně vezmi deku.“
„Jo, jo“ ještě křikla Hinata a zmizela někde v budově. Asi za pět minut se vrátila s tím, že můžou bít i tři dny pryč a donesla dvě deky. Naruto jí na to řekl, že to de ještě oznámit Tsunade a ať na něj tak za půl hodiny počká u hlavní brány.
Oba dva tam dorazily zároveň a asi o pět minut dřív, Naruto měl na zádech větší batoh a přes rameno svitek s technikami jeho otce a Hinata měla menší batoh a katanu svého klanu, když se Naruto na ni podíval, zděsil se a rozběhl se nazpátek domů. Hinata ho následovala.
Za dvě minuty doběhly do Narutova domu a ten rychle popadl katanu. Když zjistil, že Hinata běžela za ním, a teď doběhla, tak se už poklidnou chůzí vydaly na Narutovo tajemné místo.
Po cestě se drželi za ruce a sem tam (vlastně skoro pořád) jeden políbil toho druhého.
 
Konec třetí části.