Kdo se skrývá pod maskou?

Kdo je to? Kdo je ten muž jenže ke mne mluví ale já ho neposlouchám. Kdo je ten muž na jehož identitu se snažím přijít už celou věčnost. Kdo je ten jehož hlas je mi tak známý a přitom jako bych ho nikdy v životě neslyšel. A kdo je ten na kterém mě něco přitahuje ale zároveň ho nemohu vystát. Kdo je ten muž který dokáže být neuvěřitelně hrubý ale také neuvěřitelně jemný a něžný. Jednou vysloví mé jméno jako kdyby mě nejraději viděl mrtvou a podruhé jako by mne miloval.
Kdo se skrývá pod tou maskou kterou si nikdy nesundal? Pod maskou bojovníka ANBU? Kdo je to? Kdo dokázal aby se zas zamilovala? Kdo dokázal aby milovala a zároveň nenáviděla jednu osobu. Jeho... Chtěla by znát jeho identitu. Chtěla by vědět kdo je ten muž jehož miluje a zároveň nenávidí. Chtěla by vědět kdo ji bije a zároveň miluje!
Každá rána ho mrzí. Nechce to! Chce aby ho nenáviděla kdyby se mu něco stalo ale zároveň aby ho milovala kdyby vše dopadlo dobře. Kdo je onen muž jenž se každé ráno vypaří a večer se u ní objeví. Chtěla by vědět proč ji neukáže svou tvář. Cožpak jí nevěří?
Tahle otázka jí nedala spát. Bylo to... znáte ten pocit kdy vám někdo něco zakáže ale vy máte nutkání ho neuposlechnout i kdyby vás to mělo stát život?...přesně takový pocit měla ona.
Už to trvalo moc dlouho. Musí znát jeho tvář!
Opět přišel, byl už večer a venku svítaly hvězdy. Vše je stejné jako vždy ale tentokrát se mu nehrne do náruče. Řekla si že dnes, dnes přijde na jeho identitu i kdyby měla zemřít.
„Děje se něco?“ ptal se.
Zavrtěla hlavou.
„To mě ani nepřivítáš?“ pokračoval.
„Nevím koho bych vítala!“ vysvětlila.
„O tohle jde!?“ pochopil.
„Ano!“ přitakala.
„Miluješ mne?“ zeptal se náhle.
„Víc než svůj život!“ odpověděla.
„Tak to nechtěj vědět, kdybych ti řekl kdo jsem, nemilovala by jsi mne!“
„Já to musím vědět, to co k tobě cítím se nezmění ani kdyby jsi byl Pein z Akatsuki!“
„Změnily by se, vím to, protože jsem ti ublížil a to se nedá odpustit!“
„Vše jde odpustit! Nevím kdo jsi a stejně tě miluji, ale mám právo vědět koho miluji!“
„Kdysi jsem byl velký darebák a proto mě teď všichni odsuzují, každý mě zná jako by mnou byl, pořád o mě něco říkají ale já se změnil! Nestydím se za to kdo jsem ale za to jaký jsem byl! Bojím se že by jsi mne odsoudila!“
„Podívej se na mne, lásko podívej, kdysi jsem byla slabá, ubohá kunoichi, pořád jsem jen plakala a byla otravná, jak řekl Sasuke Uchiha...“
„Ne, on nevěděl co říká, byl zaslepený pomstou! Nic jiného ho nezajímalo!“ obhajoval ho.
„Měl pravdu!“ skočila mu do řeči.
„Pravdu?“
„Ano, když odešel, uvědomila jsem si že tenhle styl života není ten kterým bych chtěla žít. Začala jsem trénovat a zesílila. Ano nejdřív mne to štvalo, to co řekl ale teď, vlastně jsem mu vděčná!“
„Vděčná? Vždyť ti ublížil...“
„Ano, ublížil mi a moc, jenže nebýt toho nikdy bych nezačala trénovat abych ho přivedla zpět. Nikdy bych nezesílila. Nikdy bych se ho nevydala hledat a nenašla bych tebe.“
„A kdyby si ho znovu potkala co by jsi dělala?“
„Nevím..vážně ne! Asi bych ho chtěla přivést zpět ale ne kvůli sobě, spíš proto že jsem to slíbila Narutovi!“
„A milovala bys ho nebo nenáviděla?“ zajímal se.
„Miluji tebe, ano přiznávám asi by to s mými city otřáslo, jenže miluji tebe a neumím si představit že by tomu bylo jinak. Možná bych měla právo ho nenávidět, jenže to bych ho nechtěla přivést zpět. Ne nenávist ze mne již vyprchala. Byl by to kamarád! Víš ale celkem by mne zajímalo jestli by se chtěl vrátit!“
„Chtěl, moc by to chtěl!“ přikývl.
„A jak ty to víš?“ nechápala.
Muž si váhavě sundal masku.

Dívka oněmněla. Nevěděla co by měla říct. Stál před ní muž kterého miluje a měla chuť se na něho vrhnout. Zároveň se jí ale chtělo plakat a něco po něm hodit. Nezmohla se na nic...
„Sasuke...“ zašeptala.
„Moc mě mrzí co jsem udělal, chtěl bych se vrátit, chtěl bych být s tebou a s Narutem zase v jednom teamu. Chtěl bych abys mě milovala i dál, bál jsem se odhalit ti svou identitu kvůli tomu co jsem provedl před sedmy lety. Když jsem tě po čtyřech letech opět spatřil, myslel jsem že moje city k tobě budou pořád stejné ale ty si mi dokázala že už nejsi taková jak jsem si myslel. Nikdy si nebyla. Měla jsi mě jen ráda a já se ti odměnil ránou do zátylku. Probudila si ve mne cit, lásku, a i když jsme spolu ze začátku válčily a i když jsem tě občas uhodil, mrzelo mne to,jenže já musel abys měla přede mnou respekt ale věděl jsem že až jednou přijdeš na to kdo jsem už nikdy na tebe nevztáhnu ruku! Dělal jsem to vlastně jen proto aby ses netrápila kdyby se mi něco stalo, proč by ses měla trápit kvůli člověku kterého si nenáviděla ale aby si mne zároveň milovala kdyby to dopadlo dobře. A doufám že mi odpustíš, vrátíme se ale já nebudu jen kamarád...“
Přistoupila k němu a jednu mu vrazila. Nechápal to, držel se za místo a nechápavě na ni hleděl. Ještě víc ho zmátlo když se na něj poté vrhla a políbila ho.
„To máš za to že jsi mne opustil ale chceš se vrátit. Jen, bojím se že když už si jednou odešel, odejdeš znovu. To bych už nepřežila!“
„Neodejdu, ne bez tebe! Díky tobě jsem poznal jaký člověk ze mne byl. Změnila jsi mne! Jen, zdá sem i že je to moc jednoduché. Takhle to nechodí!“ strachoval se.
„Copak už jsme to neměli dost komplikované? Podle mne jsme si toho už prožily dost, nepřivolávej komplikace! Už ne!“
„Máš pravdu ale dovol mi něco udělat!“
„Jistě!“ přikývla.
Sasuke k ní přistoupil a políbil jí. Vložil do toho polibku všechny své city, veškerou svou touhu, políbil ji jako by jí políbil poprvé. Vždyť vlastně ano..poprvé ji líbá jako on, Sasuke Uchiha!
„Miluji tě maličká!“ zašeptal..
„I já tebe!“ líbala ho na nos a usmála se na něj.
Přišla na to kdo se skrývá pod maskou, přišla na to kdo je to. Možná, vlastně určitě měla touhu mu ublížit, měla chuť odejít když přišla na to kdo to je. Ale věděla že by to nedokázala. Vždyť ona ho přes to všechno milovala, bůh ví co by se stalo kdyby to byl někdo jiný a ona jedno dne Sasukeho potkala. Dobře že to skončilo takto a on by to chtěl ještě komplikovat (to určitě dost na tom že mi dochází fantazie xDD). Bůh ví co se stane dál ale jedno už je teď jisté, muž pod maskou je, byl a bude její životní láska....už navždy...