Déšť
Oblohou temnou zavál studený vánek,
na zem se snesly chladné krůpěje.
Celičký kraj ochromil mlhavý spánek...
Proč se v té tajemné kráse nic neděje?
Šumění kapiček je jediným zvukem,
zvukem, který rozechvěl mé srdce.
Proč bloudím tím opojným deštěm?
Proč musel žít tak krátce?
Jsem sama, bez lásky, se zlomeným srdcem,
přes vlastní stín nevidím paprsky slunce.
Jsem zamilovaná, zničená zrádcem.
Padám, a konečně si připadám lehce.
Kapky stékají po mém nahém studeném těle,
přesto však stále slyším vodu, bušící do země...
Ok... tohle je moje úplně první básnička, je strašně melancholická a morbidní... Napadla mě, když jsem zpoza compu koukala ven, kde pršelo...
suprově napsané...mám docela good parťáka
kawai nevím co jiného říct
Ahoj... tato básnička je nádherná...chcu kopii...s věnováním...už rok čekám a nic...*fňuk*... XD XD XD
Toe boží ... spívám to k jedné hudbe a je to boží .. dramatickéé!