Mocný Hokage

Hluboko ve skále pod Konohou sedí na křesle člověk, kolem něho vyzařuje fialově zbarvená chakra. Ta chakra je tak silná, že je vidět jak se kolem ní tetelí vzduch. Vedle křesla je pověšený plášť a klobouk Hokage. Ten člověk na křesle se jmenuje Uzumaki Naruto.
Naruto má dlouhé blonďaté vlasy, které mu vlají stejně jako jeho chakra, ale co je zvláštní, přes oči má ochranou čelenku.
Naruto se díval do zdi a po dlouhé době se usmál.
„Co tě tak pobavilo?“ řekl Kyuubi, „že by konečně dorazil nějaký nepřítel, abys ho mohl zničit?“
„Ne,“ odpověděl Naruto „v okruhu padesáti kilometrů od vesnice nevidím nikoho.
Jen jsem se díval do vesnice, jak se daří vesničanům. Syn Kureni se právě snaží hodit kunai, ale netrefí, prst s ukazováčkem povolil držadlo kunaie pozdě a o třicet centimetrů teď mine terč.“
„Hm, využívat tak skvělé oči na takové blbosti! To mi připomíná, jak jsi je kdysi pojmenoval?“
„RISHABY, “ řekl Naruto.
„Aha, vlastně jo, zkratka pro rinegan, sharingan a byakugan. Ty tvé blbé názvy. Stejně se mi líbí víc, jak je nazvali vesničani, oči smrti! Dokonalé oči, tři mocné oční techniky v jednom, co víc si můžeš přát, co?“ lichotil se Kyuubi.
„Ne! Já ty oči nenávidím!“ křikl Naruto.
„Ale no tak, sám jsi je přece chtěl. Nebo jsi už zapomněl, kdo chtěl nejmocnější oči, vhodné k tvé síle?“ řekl Kyubi. „Víš co to dalo Sakuře práce, zkombinovat tři druhy očí, které jsi vzal svým nepřátelům do jedněch? No škoda, že to pak dopadlo, jak to dopadlo, mohla nám být ještě užitečná. Ale kdo mohl tušit, že přímý pohled do těch očí zabíjí? Škoda, že to ta holka vyzkoušela jako první.
A proč máš přes ty oči pořád čelenku? Myslíš, že tě sem někdo přijde navštívit? Zapomeň na to! Už za tebou nikdo nepřišel tři měsíce. Co kdybychom šli za nimi ven?“
„Né!“ lekl se Naruto, „mě je tu dobře, mám tu vše, jídlo mi posílají výtahem a stejně, co bych dělal venku? Díky svým očím vidím vše, co se venku děje. Tak co bych tam dělal? Slunce, barvy a tváře lidí stejně nevidím a kvůli té zpropadené chakře už nikdy ani neucítím závan větru, natož lidský dotek!“
„Hm, k čemu vidět slunce, když vidíš i po tmě, na co jsou barvy, ty tě jen rozptylují při boji a proč vidět tváře, když vidíš jejich chakrové body, které jsou důležitější,“ řekl Kyubi. „A buď rád za tu chakru, je to tvoje absolutní obrana, když jsme se spojili, už tvá modrá chakra nemusí být v rovnováze s mou červenou, takhle máme krásnou fialovou, která teď samovolně uniká z tvého těla a dokáže spálit cokoli se k ní přiblíží. Myslel jsem, že vyjdeme ven, abychom vesničanům ukázali, kdo je tu Hokage a co se s nimi stan,e když ho nebudou uctívat!“
„Ne to nemohu,“ řekl Naruto. „Stal jsem se Hokagem, abych je ochraňoval! Stal jsem se tak silným, abych dal vesnici mír, aby už vesničané nemuseli bojovat a umírat. Podařilo se mi vytvořit dokonalý svět. Tak jak si to přáli Hokagové a moji učitelé přede mnou a já jsem takový svět vytvořil!“
„Říkáš svět, ale pořád tu je mnoho dalších vesnic, kteřé tvé názory nesdílí. Měli bychom je o tom přesvědčit,“ řekl Kyubi.
„Už mnohokrát jsem řekl, že nebudu napadat jiné vesnice, tu sílu, kterou mám, budu používat jen na obranu.“
„Obranu? Ale před kým? Nikdo už není takový blázen aby napadl Listovou. Všichni mají strach, dokonce i vesničané se tě bojí!“
„Mají jen úctu, vzhlíží ke mně jako k ochránci!,“ křikl Naruto. „Díky mně už nemusí truchlit kvůli svým blízkým, kteří by jinak umírali v bitvách, to já za ně bojuji! Dělám to vše pro ně!“
„Já vím co děláš a vím jak ses pro ně obětoval, naučil ses mnoho nových technik jen aby ses stal silnějším, dokonce jsi dobrovolně odešel sem, abys jim svou silou nemohl ublížit! Ale jim to asi nestačí, bojí se tě a chtějí tě zničit!
Jako ti poslední shinobi, kteří se tu snažili udělat převrat. Byla to pozoruhodná podívaná, vidět je, jak se plni strachu dali na útěk a poté tě sledovat, jak jsi je všechny pronásledoval a do jednoho je zabil!“
„Já za to nemůžu, nezvládl jsem svou sílu!“ namítal Naruto.
„Tos říkal vesničanům, ale mě to říkat nemusíš! Vím, žes k tomu měl své důvody. Kdybys je nezabil a nespálil jejich těla, mohla by tak vyjít na světlo pravda o jejich vůdci. Že jsi byl překvapen, co? Člověk, kterého jsi vše naučil a staral se o něj jako o svého bratra tě chtěl zabít a tím zničit takový ideální svět, který jsi vytvořil! Co ti asi chtěl říct Konohamaru, než umíral? Ale to už se asi nedozvíme, velmi rychle jsi mu stihl proříznout hrdlo, abys neslyšel ta slova z jeho úst! Takhle byly vidět jen bublinky, které se tvořily v krvi u proříznutého hrdla. Nesnesl bys slyšet pravdu z jeho úst o sobě, že tě všichni nenávidí a byli by radši kdybys nežil..."
„Drž Hubu!“ Zařval Naruto. „Já nejsem ten špatný! Snažím se jen chránit vesnici, chci, aby lidé byli šťastní a nikdy jsem po nikom nic nechtěl! Až dorazí nepřítel a bude chtít napadnou vesnici, já vyjdu ven a porazím ho! A vesničané si zase na mě vzpomenou, protože mě zase budou potřebovat a budou mě uznávat, budou šťastní že mají tak mocného Hokageho a já zase budu potřebný! On někdo přijde, přijde! Musí přijít! Prosím přijdi!“