Další možnost?!? 05

Když vyšli, čekalo je překvapení. Všude byl sníh, během těch pár hodin ho napadlo strašně moc.
„Stal se zázrak, příroda se zbláznila... Poprvé v historii, co v Písečné sněží,“ divil se příjemně překvapený Gaara.
„No, hledání nám to zrovna neusnadní,“ poznamenala Sakura, otrávená z představy kopání ve sněhu. V tom na ni ale přilétla sněhová koule. Kysele se zašklebila, vyplivla sníh a začala koulovat všechny okolo sebe.
„Naruto, postřeh!“ zvolal Kiba.
„Grr..to studí...“ zuřil Naruto, který se snažil vyndat si sníh zpod trika.
A takhle to pokračovalo ještě slušnou dobu. Koneckonců, celá skupinka byly ještě částečně děti, potřebovaly se nějak odreagovat od bojů, úmorného hledání a sbírání informací.
„Je-e mi zzima,“ klepala se celá modrá Hinata, „a určitě mám o-omrzliny... N-nepůjdeme už?“ prosila nešťastně ve snaze nestát se kusem ledu.
„V klidu,“ dal jí Naruto ruku kolem ramen. Pak se ale podle usmál a hodil ji do sněhu. Když se Hinata, , tentokrát už fialová (kombinace rudé ze vzteku a modré ze zimy), vyhrabala, dala Narutovi pořádnou facku.
„Fakt bychom už měli jít, stmívá se,“ slitoval se nad Hinatou Sai.
„No dobře no... v knížkách píšou, že se má chodit spát ještě před sedmou, že?“ optala se Sakura pobaveně.
O chvíli později si již všichni užívali tepla v pokojích. Gaara vybral ty nejlepší a tak se po celé ubytovně ozývalo: „Jéé!“, „Jupí!“, „Fíha..“ a podobné nadšené výkřiky. Koupelna s vanou a nejměkčí možná postel byly oproti spaní ve stanech na cestách opravdový blahobyt. Skupinka spala jako zabitá, což nebylo právě nejlepší...

Ráno se všichni sešli na snídani. Právě plánovali , když se ozval Shino: „Počkejte, Hinata tu není...“
„Zajdu za ní nahoru, asi jí nezazvonil budík,“ nabídl se Naruto. Zaklepal na dveře Hinatina pokoje, ale nedostalo se mu odpovědi.
Tak tedy vešel s úmyslem mladou Hyuugu dost drasticky zbudit, v mysli se mu vybavilo bouchnutí polštářem či zakřičení do ucha. Ale Hinatu nikde neviděl. Volal její jméno, ale nic. Jak kdyby se po ní slehla zem. Žádné stopy po boji, nikde nic. V tom si všiml malého papírku na nočním stolku.
„Vzkaz?“ podivil se a četl.
'Asi se sháníte po tý Hyuuga holce. Naivka mi nechtěla říct, kde má být schována ta část svitku. Prý že by vás nezradila, ať jí klidně zabijeme. Věřte, že každá část zvlášť má svá využití. Proto ji Orochimaru-sama chce. Jestli ji chcete zachránit, přineste nám tu část. Co nejdřív by se to hodilo. Ale zabít ji taky můžeme, Byakugan se hodí vždy. Přemýšlejte rychle, čas běží. Mapa přiložena. Ale jestli nepřijdete pouze vy sami, tak je mrtvá.'
Pod vzkazem bylo ještě načmárán podpis.
„Tak Kabuto, jo?“ zaťal ruce v pěst vyděšený Naruto a otočil vzkaz. Mapa... Sídlo Orochimara není daleko. Teď jenom najít tu část svitku. Blonďák by byl ochoten mít v sobě třeba deset lišek, hlavně aby zachránil Hinatu.
„Naruto, co se děje?“, „Kde je Hinata?“ , „Jsi tu nějak dlouho...“, „Křičel jsi, něco s Kabutem,“ ptala se skupinka, která právě dorazila, vyděšeně.
„Hinata... je pryč,“ řekl smutně Naruto a pověděm jim vše, co věděl. Čim víc toho řekl, tím víc byli naštvaní.
„Tak na co čekáme? Musíme ji zachránit,“ Kiba zuřil. Všichni souhlasili a tak vyběhli ven, tam, kam jim včera poradim Hiroki.
„Někde taky by to mělo bejt,“ zastavil se uchýchaný Naruto.
„Musí se uznat, že Kabuto není až tak blbej, Hinata by se nám v hledání hodila nejvíc,“ povzdechla si Sakura, „ale myslí polovičně, musel by vzít i Nejiho.“ dodala a mrkla na Hyuugu. Ten aktivoval Byakugan.
„Mám to,“ řekl po chvilce radostně. I on chtěl zachránit sestřenici.
„A teď... vzali jsme lopaty?“ zeptal se Shino.
„Plejtvání času,“ usmála se Sakura, nasadila si rukavici a praštila do země. Do téhož místa poté použil Naruto Rasengan.
„Mohli bychom si otevřít stavební firmu, podotkl Kiba a celé dílo zakončil Gatsuugou.
Díra, která vznikla, byla hluboká skoro deset metrů a úplně dole se povaloval špinavý svitek.
„Tak... kdo pro něj sleze? Jak ho vyndáme?“ ptala se Sakura dívala na dno jámy. V tom Sai vytáhl svojí tužku, nakreslil něco létajícího a sletěl pro svitek.
„Doudám, že ses dívala a učila... takhle se to dělá,“ zamával Sai svitek Sakuře před obličejem. Ta to ignorovala.
„Co je tam?“ ptal se zvědavě Neji.
„Kašlem na to, stejně nám to na nic nebude... jdem za Orochimarem,“ vytáhl Naruto mapu z kapsy, vytrhl Saiovi svitek z ruky a rozeběhl se směrem k jeho úkrytu. V duchu při tom myslel na Hinatu. V Sakuřiných myšlenkách zase vystupoval Sasuke.
Všichni se rozeběhli za ním. Po chvilce dorazili na místo, úkryt nebyl od Písečné daleko.
„Tohle... je ono? Ukázal Neji nedůvěřivě na polorozpadlou, rozlehlou pevnost. Hned aktivoval Byakugan.
„Co to? Zrejmě tu mají nějaké jutsu proti Byakuganu. Nic nevidím,“ hlásil udiveně.
„Asi nás očekávají,“ přemýšlel Shino.
„To nevadí, půjdem rovnou dovnitř. Máme svitek a oni ho chtějí. Pokusíme se diplomaticky vyjednávat. Ale čekejte léčku, past nebo podvod. To by nebyl Orochimaru.“ prohlásil Naruto. Vešli do sídla, motali se chodbami a hledali nějakou živou bytost, se svitkem jako pojistou.
„Ááá, jdete celkem brzo... Orochimaru-sama Vás už očekává,“ promluvil Kabuto, který se tam znenadání zjevil zpoza rohu.
„Máme svitek, chceme Hinatu,“ prohlásil Naruto pěvně.
„Ano, ano, však já vím,“ usmál se Kabuto a vedl je za Orochimarem.
„Tady to je, dál už běžte sami,“ ukázal na dveře a zmizel. Naruto vzal za kliku a skupinka vešla. V pokoji seděl Orochimaru v křesle, Sasuke stál vedle něho a Hinata byla přivázaná k židli.
'Sasuke!' mihlo se Sakuře a Narutovi v hlavě, ale ovládli se.
„Vítejte,“ pronesl Orochimaru.
„Né, utečte, nechte mě tady!“ křičela Hinata zoufale, ale Orochimaru ji jednou ranou umlčel.
„Nesahej na ni,“ ucedil Naruto a chystal se Orochimara napadnout, ale zadržela ho Sakura: „Počkej, co z něj vyleze.“
Najednou se událo všechno hrozně rychle, nikdo nestačil sledovat. Orochimaru svým jazykem vzal Narutovi z ruky svitek a Sasuke si stoupl v obranné pozici před něj. Naruto pouze sledoval své prázdné ruce.
„Co budete dělat teď? Nemáte ani Hinatu, ani svitek... Skončili jste!“ usmál se slizce Orochimaru.
„Pozor!“ zakřičel Naruto na všechny a sám se postavil do bojové pozice.