Kde končí svět II. 1.kapitola

Kapitola 1.

Vše se zdá jak má být. Tajný svitek je zničen, Akatsuki taky. Minato se vzdal úřadu Hokage a předal ho Sasukemu, který už víc jak tři roky chodil s jeho dcerou. Naruto a Sakura se stali velmi dobrými Anbu veliteli a nakonec se ocitli v Root. Danzou si je oblíbil a udělal z nich své nástupce. Aiko vede svůj tým, který už se stal i chuniny.
Se svou kamarádkou Kim se vsadila, čí tým se dřív stane joniny.Kim začala chodit s Konohamarem, kvůli čemuž dostával Naruto záchvaty smíchu.
Nevěřil totiž, že by s Konohamarem byl někdo byl schopný vydržet. Kim mu ale nakonec dokázala, že ano. Sasuke s Aiko začali pomalu plánovat svatbu.
Sakura s Narutem občas zmizeli kdovíkam, ale Danzou je nesháněl, věděl, že se vrátí. Kushina s paní Haruno se už celé třásli na společné vnuky, ale Naruto se Sakurou jim to zatím nemínili splnit. Vezmou se sice zarovno s Aiko a Sasukem, ale dál se uvidí.
Ovšem společným večeřím jako byla ta dnešní se nikdo nevyhl....

„Sasuke, to jsou krásné šaty!“ strkala Aiko Sasukemu pod nos katalog se svatebními šaty.
Sasuke hlasitě zaúpěl, tohle byly už tak padesáté šaty, které se jeho snoubence líbily.
Kushina se snažila, aby svatby byli co nejlepší.
Přinesla Aiko katalog se šatama a Sakuře nabídla ten stejný, ale Sakura s jejím synem jí překvapili tím, že se budou brát v bojových oblečeních. Ostatní po jejich slovech dostali záchvat kašle a ještě půl hodiny poté vykašlávali Kushinin ramen.
Sasukemu bylo okamžitě jasné, že tohle jeho nejlepším kamarádům asi neprojde. Kushina je totiž úplně stejná jako Aiko.
Poblázněná do nádherných šatů. Ale kvůli Aiko přežije ten ceremoniál v obleku, ale asi bude pořádná sranda, když budou vedle sebe stát oni dva ve svatebních šatech a Sakura s Narutem oblečeni jako při boji.
Kushina se Aiko podívala přes rameno.
„Ano, ty jsou doopravdy nádherné!
Budeš v nich vypadat úžasně! Sakuro, nechceš něco takového? Přece jen bojové.....“ Sakura jí ale vpadla do řeči.
„Vždyť svatba je vlastně jeden velký boj. Ještě, že mi dva z boje neutíkáme!“ Podívala se na Naruta a oba vyprskli smíchy.
„Tak přemýšlím, proč jste se vy dva vlastně schovávali před těmi třemi lety? Měli jste vůbec nějaký důvod?“ ozval se zamyšleně Sakuřin tatínek.
Sakura s Narutem se po sobě překvapeně podívali.
„No... Akatsuki si mysleli, že jsme mrtví. To byla naše výhoda.
A mysleli jsme si že bude lepší, když si to budou myslet všichni.“ vymáčkla ze sebe Sakura a výrazy všech se zase uspokojily.
„A co ty Hokage? Jak ses zabydlel do úřadu?“
Poklepal Sasukemu Minato na rameno. Zachytil Sakuřin a Narutův úšklebek a musel se sám sebe zeptat, kdy to dva konečně dospějí.
„Zrovna jsem o tom chtěl mluvit. Dostal jsem zprávu z Mlžné, že se tam objevili nějací podezřelí ninjové. Pomalu se sunou stále blíž ke Konoze.
Nechávají po sobě vyvražděné osady a krvavý nápis
Pomsta bude naše. Zatím se ale nezjistilo, kdo to je.“ Pohledy všech se upřely na Sasukeho.
„A proč jsi nám to neřekl? My dva jsme to mohli jít prověřit. Stejně nemáme zrovna co na práci.“ řekla Sakura uraženým tonem.
„Že nemáte? A co svatba?“ zeptala se pohoršeně její matka. Sakura ale jen mávla rukou.
„To je dobrý nápad. Zítra můžete vyrazit.“ pokýval Sasuke hlavou a oddechl si.
„Vůbec nevím, co mám dělat dřív. To zatracené papírování...“
„Ale bráško! Snad si nestěžuješ?“ nadhodila rýpavým tonem Kim. Všichni malinko nadskočili, protože Kim až doteď nepromluvila a nikdo si nevšiml že tu je. Sasuke se zašklebil a podíval se na Aiko.
„Nepůjdeme se ještě projít ven? Měsíc nám bude svítit na cestu....“
„A budeme dobře vidět na líbání.“ Dokončila za něj Kim. Všichni se rozesmáli a Aiko vstala a šla se Sasukem ven.
„Konečně sami.“ vydechla si venku. Sasuke pokýval hlavou.
„Už se těším na tu svatbu. Hlavně jak tam budou Sakura s Narutem v bojovém. Vždycky jsem věděl že jsou tak trochu cáklí, ale že až takhle....“
Aiko po něm se smíchem hodila nejbližší šutr který uviděla. Sasuke se mu obratně vyhnul, naklonil se k Aiko a dal jí pusu. Aiko mu ji rychle oplácela.
Cítili se dokonale štastní.
Sakura s Narutem na tom byli podobně. Podařilo se jim taky vypařit a teď sedí u svého měsíčního jezírka.
„Co si myslíš o těch ninjích v Mlžné?“ zeptala se Sakura po několik polibcích. Naruto se zamračil.
„Nechtěl jsem to před ostatními říkat, ale bojím se, že jsou to Akatsuki.“ Sakura souhlaně pokývala hlavou.
„Taky mě to napadlo.Ale nevím, co chtějí.“ řekla bezradně.
„Přece pomstu“, připomněl jí krvavý nápis. Sakura sebou trhla.
„A zatraceně! Teď jenom nezbývá než doufat, že to NEJSOU Akatsuki. Protože kdo je zničil? A komu by se tím pádem chtěli pomstít?“ Naruto se zadívat na měsíc.
„Nám. Nezbývá nám, než počkat do zítřka. Třeba plašíme zbytečně a jou to jen nějací tuctoví ninjoví, kteří chcou postrašit ostatní.“
„Doufejme.“ Přidala se k němu Sakura.
„A mimochodem,“ přitulila se k němu, „Na tu svatbu se moc těším. Ale na bojových oblečeních trvám.“ Naruto se zasmál.
„Taky se těším. A bojové oblečení mi přijde jako výborný nápad.
Musíme být originální ne? A otcové jsou tím také nadšení a mámy to už nějak překousnou.“
„Toho se právě bojím“ přiznala Sakura. Oba dva se rozesmáli.
Za tím smíchem se ale skrývala nejistota z dalších dnů.