New generace 53- Co potom...

Těch pět dní co jsem byla střídavě doma a v nemocnici na vyšetření uběhlo jako voda a já už můžu spokojeně prohlásit že jsem úplně v pořádku!! Dokonce i Minato už je doma! Chudinka!! Když jsem ho viděla naposled snažil se jít o berlích po chodbě! Ukázalo se totiž že má ještě naštíplou kost ve stehně a tak nemohl moc chodit! Pustili ho domů před dvěma dny… od tý doby jsem ho neviděla! Nechci ho rušit… musí odpočívat! A navíc… Sasukemu a Hinatě se snažím vyhýbat obloukem! Po tom co jsme…. No radši nic! Však vy víte!
Právě teď sedím na křesle v pokoji a hrooooozně se nudim! Máma slíbila že vezme na tu pouť.. ale samozřejmě musela do práce! Jej.. vy o tý akcičce nevíte co? No si představte!! Konoha slaví 101 let!! Krutý co?? Jsou tady ted´všude slavnosti! Pořádá se pouť, je tu všude spousta nově otevřených krámečků a taky mají všude slevy!! Taky bych tam šla… ale samotný by se mi tam nechtělo!! Leila je na misi… MISI!! A s kým asi?? No ano!! S Takumim!! To bude ale mise!! Ale největší gól dne je že Sora pozvala Ichiru!!! Chápete to?? Ona jeho!! A vypadala u toho normálně xDD!! No.. jenom já tady dneska skejsnu! Z nudy se rozhodnu vyžehlit…no jo no… z nudy člověku hrabe!!! Dojdu dolů do obýváku, zvednu obří koš s prádlem a donesu ho do kuchyně. Vyndam žehličku a prkno a začnu házet jeden kousek za druhým….
Když už žehli poměrně dlouho //čti tak pět minut// vyhrabu z hoše jakousi vestičku. Je bílá a má na zádech takový černý kolečko. Dole je trochu zúžená a je stahlá gumou. Mooooc pěkný!! Přes svoje černý tílko si jí natáhnu a zjišťuju , že.. teda krom oblasti prsou, je mi akorát!! Vhrabu z hromady ještě úzké černé kalhoty a oblíknu i to k tomu. Pak si od mamky ze skříně vypůjčím její rukavice a pásky na lokty a všechno to na sobě přepečlivě upravim. No páni!!! Vypadam nejmíň o dva roky starší!! Krutý!! Ještě chvilku se před zrcadle všelijak nakrucuju ale nakonec se znovu, pořád v tom oblečení pustím do práce. Zrovna když vytáhnu Deiovo růžoví trenky s beruškami a broučkama zaklepe někdo na okno. Leknu se tak že je málem pustim. Otočím se abych dotyčnému škůdci vynadala ale zůstanu stát uprostřed pohybu. Za oknem totiž na větvi sedí Minato!! Rychle okno otevřu a on skočí dovnitř. Je vidět že dopad mu tropí trochu problémů ale jinak vypadá v pohodě!
„Co… co tu děláš??“ vypísknu a pomůžu mu stát.
„Copak… čekala jsi snad někoho jiného? Nebo… jsi se už dočkala??“ ušklíbne se a hlavou mi kývne k ruce. Já se na ní podívám a od paty po kořínky vlasů naberu malinovou barvu.
„To… ty… nejsou moje!“ řeknu na obhajobu beruškatých trenýrek.
„Jo… tvoje asi ne!“ ušklíbne se Minato. Já totáč rudá hodim trenky na hromadu prádla a zaházím je svýma tričkama.
„No… co tu děláš??“ odvedu téma a modlím se aby se té trenkaté záležitosti nevrátil.
„…No… já… slyšela jsi o těch oslavách?“ zeptá se.. najednou už není tak na koni frajírek.
„Jo slyšela!! Co je s nima??“ dělám nechápavou.
„No víš… co… co kdybychom tam šli??“ vymáčkne se konečně.
„Jako… spolu??“ dělám dál blba.
„Ne asi! Každej sám!“ nevydrží to a vybuchne. Já se jen uchichtinu.
„Tak kde to vázne??“ ušklíbnu se a už ho táhnu ven.
***
„Hele.. a jak to že tě vaši pustili?? Takhle brzo.. to tě máma pustila??“ vyzvídá zatímco se řítíme co možná nejrychleji k centru všeho dění.
„Kdo řikal že jsem se ptal??“ ušklíbne se a dál si svým pohodářským krokem razí cestu.
„Moment… už takhle se tvým rodičům nelíbím!! Natož když tu se mnou zkolabuješ!“ vyhrknu.
„Bojíš se snad?“ provokuje dál.
„No.. ne že bych se bála ale… tvůj táta nepůsobí zrovna přátelským dojmem!!“ pozvednu obočí.
„Ale…. Otčík je v poho.. nemá tě rád páč pracuješ s Itachim! Jinak dobrý! Mámě se líbíš!! Víš že tvoje máma mího tátu před několika lety strašně balila?? A můj otec jí odmítal? Máme to v genech!!“ ušklíbne se. Já se prudce zarazim a otočím se na něj.
„Jak to jako myslíš?? Že já tě pořád balim a ty mě odmítáš?? A jak to zkončí?? Vemeš si někoho z Hyuuga klanu a já se tajně vyspim s někym z akatsuki?? A budu s nim mít dítě i když si všichni budou myslet že jsem ho zabila?? To určitě!!“ vypláznu jazyk a rozeběhnu se pryč. Minato se ušklíbne ve stylu „myslíš že mi utečeš“ a rozeběhne se za mnou. To jak se stihl tak zázračně uzdravit nevim ale teď je mi to fuk! Běžím pořád dál a cítím se jako pták… chvílemi mám pocit že neběžím ale letím… lehce a volně!
Najednou mě Minářova ruka prudce strhne k sobě a já zakolísám. Vyděšeně vypísknu ale to už mě Minato pevně drží kolem pasu.
„Snad sis nemyslela že mi utečeš!!“ usmívá se. Už chci začít odporovat ale zahlídnu něco co mě od té myšlenky na chvilku vytrhne.
„Minato!!! Podívej!!“ vyhrknu a hned prstem ukazuju na malí stánek uprostřed cesty. Minato se za prstem otočí.
„Můžu?? Prosíííím!!“ žadoním. Minato se ušklíbne ale kývne. Hned se tam rozeběhnu.
„Jednou znak anbu prosím!!“ zašvitořím na staříka. Ten se mile usměje a začne mi henou dělat znak. Má ho za chvilku… vždyť na něm nic není.
„Minato!!! Koukej!! Koukej!! Jsem anbu!!“ křičím vesele a běžím mu své nové tetování ukázat.
„Hm… takže anbu jo?“ koukne se.
„Minato?? Jaký je to být anbu..??“ zeptám se.
„No… takový… samotářský!! Nic tam neznamenáš… každýmu seš ukradená!“ řekne. Při myšlení na anbu si vzpomenu na akatsuki.
„Na co myslíš??“ otáže se Minato.
„No… já… přemýšlela jsem co bude jestli se stanu chuninem…. Pokud ano… mám se vrátit zpátky k akatsuki!“ skloním hlavu. Najednou se mi vůbec nechce. Minato mě obejme kolem ramen a zvedne mi rukou hlavu.
„Nikam se vracet nebudeš! Já tě totiž nenechám!!“ usměje se a kouká mi do očí.
„Vážně??“ usměju se já a přitáhnu si ho k sobě.
„Vážně!“ šeptne a políbí mě na špičku nosu. Nechá mi ruku na ramenou a já jemu na zádech a vyrazíme dál…