Nezklamu vás!

Blonďatý chlapec, už skoro muž, seděl na břehu jezera a zamyšleně do něj hleděl. Prohlížel si svůj odraz jako v zrcadle a stále nemohl pochopit, jak je možné, že ho to nenapadlo dřív! Jak si nemohl nevšimnout podobnosti mezi svými a jeho rysy! Vždyť jsou skoro stejné, až na pár detailů, byly jejich tváře naprosto identické.
Oba měli stejné blankytně modré oči, stejně zářivý a uklidňující úsměv, stejné neposedné blonďaté vlasy. Jen povahu měl po matce! Jeho matka byla stejně bláznivá a hyperaktivní jako on. Avšak měla dlouhé zrzavé vlasy a světle hnědé oči. Hřejivý a velmi milý úsměv, vždy zdobil její tvář.

Naruto odvrátil pohled a podíval se na zapadající slunce. Trochu přivřel oči a přitom se opřel o strom, který byl hned vedle něj. Zašmátral rukou v kapse a vyndal tlustý svitek, který mu darovala Tsunade. Pozorně se na něj podíval a v jeho nitru se začalo mísit hned několik pocitů najednou.

Strach! Strach z toho co najde a strach ze své minulosti, kterou ani pořádně neznal, stejně jako svoje rodiče.
Vztek! Vztek z toho, že mu pravdu o jeho rodičích tajili tak dlouho! Celých osmnáct let nevěděl nic, ani zmínku, ani náznak o jejich identitě.
Smutek! Smutek z toho, že si je nepamatuje! Že s nimi nemohl prožít, krásné chvíli jako ostatní! Smutek z toho, že ho nechali na tomhle světe samotného a opuštěného.
Ale cítil i lásku a radost, kterou už neoplýval hodně dlouho. Poprvé za celou dobu, drží něco co psali oni, jeho rodiče! Byl tak šťastný, že mu tu něco nechali! Slova útěchy a omluvy za to, čím si musel projít a to jen kvůli tomu, že si ho otec vybral, když na vesnici zaútočil Kyuubi. Avšak on mu to neměl nikdy za zlé. Věděl, že to bylo pro dobro vesnice, kterou jako jeho otec a matka miloval za všeho nejvíc! Kdyby teď někdo zaútočil, položil by i za vesnici život, pokud by to bylo možné, stejně jako jeho vzor. Jako jeho otec, Yondaime Hokage! Nejmladší Hokage v Historii Konohy! Tedy teď už vlastně ne! Jeho syn ho předčil a stal se z něj Hokage v osmnácti letech.
Ano. Právě dnes v den jeho osmnáctých narozenin, všichni v Konoze uspořádali slavnost aby oslavili jeho narozeniny a dali mu ten největší dárek ze všech! Splnili mu jeho životní sen.
Uzumaki Naruto se stal Rokudaime Hokage! Bylo to vlastně jeho dědictví po otci, ale všichni uznali, že jako nejsilnější shinobi ve vesnici na to měl právo. A každý dobře věděl, jako Naruto miluje svou vesnici.

Opatrně otevřel svitek a s posledními paprsky slunce se do něj začetl.

Milý Naruto!
Pokud čteš tenhle dopis, tak ti blahopřeji k osmnáctým nározeninám! Ale také se ti musím omluvit. Moc mě mrzí, že jsem musel Kyuubiho zapečetit zrovna do tebe ale jinak to nešlo!
Požádal jsem Sarutobi-senseie aby tě vesnici představil jako hrdinu! Doufám, že se tak stane a budeš mít poklidné dětství i když mi z Kushinou tu už nebudeme! Ale věř, že i přes všechno tohle doufám, že nám dopustíš a věříš že tě máme velice rádi a nikdy bychom to neudělali pokud by jsme nemuseli. Snad mě pochopíš a neodsoudíš mě. I když nedivil bych se! Ale chci tě pořádat o jednu věc! Ochraňuj Konohu jak nejlíp dokážeš! Ochraňuj to, pro co jsme my zemřeli! Ochraňuj to, kvůli čemu jsi ztratil svou rodinu! Ochraňuj to vlastním životem, stejně jako my! Jedině tak budeš právoplatný Hokage Listové! Jedině tak si doopravdy zasloužíš, aby tě lidé nazývali Hokage!
Vládni dobře, Naruto! Stejně jako Hokagové před tebou a stejně jak Hokagové co přijdou po tobě! Já totiž věřím, že ty jsi vyvolené dítě co dokáže spasit ten to svět!

S láskou tvůj otec, Namikaze Minato a tvoje matka Uzumaki Kushina!

(PS: Máme tě moc rádi!)

Narutovi se třásly ruce a z očí mu stékaly slzy. Jak rád by je teď viděl a padl jim do náručí, ale věděl, že to není možné! I přesto však cítil, jako by ho někdo opravdu objal. Usmál se a pohlédl, teď už na temné nebe poseté hvězdami. Které se mu jako kdyby spojily a mezi nimi se objevili dva usměvavé obličeje.
„Děkuji! Mami, tati. Děkuji za důvěru a nikdy vás nezklamu! Až do smrti budu vesnici ochraňovat a plnit svou pozici Hokageho! Chybíte mi, ale už vím, že to vládnu, stejně jako ty, tati!“ zašeptal do tmy Naruto a oba obličeje se rozplynuly.
Naruto vstal a utřel si poslední slzy. Poté zamířil zpět do vesnice na oslavu jeho narozenin, ze které se potichu vytratil. Už se nemohl dočkat, až předstoupí před vesničany jako nový Hokage! Jako Uzumaki Naruto, Hokage vesnice skryté v Listí!