Který film, seriál nebo anime vás zaujaly?

A potom ta patetičnost. Proč, Jacksone, proč? Já si nemůžu pomoct, ale pro mě tomu nějak úplně chyběl obyčejný lidský rozměr. Obyčejné dialogy o detailech, typu LotRovských scén s jabkem nebo debaty o tom, kolik je Aragornovi let. Prostě tak něco. Vždyť je tam Bilbo, u všech všudy! Kolik krásných hobitích scének z toho šlo vytřískat! A místo toho slyšíme jen Gandalfovy dramatické repliky o tom, jak se svět řítí do záhuby, a podobně. Jedna z mých nejoblíbenějších scén z celé knížky - rozmluva Thranduila s Thorinem - je nafouknutá do nějakých nesmyslných rozměrů, a nemůžu si pomoct; když jsem si při ní vzpomněla, že Thorin měl jenom neustále opakovat, že má hlad, musela jsem se u toho smát. Prostě... já vím, že to pak Tolkien v Nedokončených příbězích taky trochu zdramatizoval, ale Hobit samotný je mnohem pohádkovější a veselejší knížka než Pán prstenů. Prostě je. Tak proč z něj Jackson dělá něco, co si hraje na věc třikrát vážnější než LotR, a ještě je na tom tak vidět, že si opravdu jen hraje?

Epizodka s Tauriel a Kilim by mi nevadila (vážně ne!), kdyby to nepůsobilo tak.. prvoplánově. Skřeti na řece (mimochodem, taky vám přijde, jako by ta pádící voda nedělala žádný hluk?) trefí zrovna Kiliho, takže pak zrovna Kili musí zůstat v Jezerním městě, a... chm. (I když, no dobře, jinak by tam Tauriel asi ani nešla. ) Kupodivu jsem ocenila ten záchvěv romantické hudby ke konci, a to fanoušek romantiky ani zdaleka nejsem; ale přerušilo to na chvíli to příšerné šumění!

Jo, a chybí mi záběry na krajinu... Temný hvozd a lesní království vypadají bezvadně, ale Jezerní město mě pěkně zklamalo. Ne, nečekala jsem druhé Minas Tirith, ale taky jsem nečekala hromadu chudinsky vyhlížejících dřevěných chatek v podstatě plovoucích na vodě.

Já vím, že to celé pořád nespravedlivě srovnávám s LotRem.. že je to jiné, musí to být jiné a stejné jsem to ani nechtěla. Jenže to mělo být jinak jiné. A přece bych si přála, aby to v něčem vyšlo stejně - s Pánem prstenů se Jacksonovi a spol. povedla neuvěřitelná věc: udělali z toho vlastně úplně jiný příběh, a přece vlastně úplně stejný, příběh, který mám stejně ráda jako knihu. Kdyby se tohle povedlo i s Hobitem, byla bych šťastná, i kdyby tam kromě Tauriel bylo ještě deset dalších zamilovaných elfek a drak sežral Thorina i s Arcikamem. Jenomže, no.. zatím můžu jen doufat, že trojka bude aspoň o něco lepší. I když jestli z toho budou tři hodiny bitvy (jako že ono tam nic moc jiného už nezbývá ), tak tedy nevím nevím.

Jo, a Bard a jeho účes je mi krajně nesympatický. Ale za to on chudák opravdu nemůže, a dokonce se ani neodvažuji tvrdit, že za to může Jackson.

Spousta lidí vyzdvihuje fakt, že konečně viděli nějaká „kouzla“. Já si naopak myslím, že síla a moc postav je u Tolkiena spíš v metaforické rovině - mocní spolu bojují za pomoci písní (např. Finrod vs Sauron), vůle (Glaurung), či slov (Faenor, Melkor). Málokdo si uvědomuje, že tohle není fantasy, ve které po sobě kouzelníci vrhají firebally a castí destruktivní spelly.

Jackson si to uvědomoval, v Lotrovi to jasně dokázal. Proto mě mrzí, že v Hobbitovi ustoupil efektnosti na úkor té jemné tklivosti a možnosti využití fantazie diváků.