Zvolil jsem bolest
-----------
jako otevřená rána co se nezhojí.
Bolí to jako odevzdání...
Už se jí dávno nebojím.
-----------
jen málokdy mě opouští.
Bez ní byl bych sám
jako poslední kvítek na poušti.
-----------
provázela mě ve dne, v noci.
Připravila mě o štěstí,
o každý dobrý pocit.
-----------
není vteřiny, kdy ji necítím,
je má rodina, je můj nepřítel,
je jediná komu závidím.
-----------
její nekonečno, co se rozprostírá všude,
její schopnost zabít naději a víru,
to, že tady byla... že tu vždycky bude.
-----------
ale závidím, že je součástí každého života.
Plane jasným světlem uvnitř každého z nás
a nikdy ji netrápí samota.
-----------
otupí celé tělo a pomalu tě sžírá,
připraví tě o jedinou společnost,
o tu bolest, která s tebou byla.
-----------
ze starých jizev rozesetých po těle,
než by mě samoty bezbolestná ruka
připravila o jediného přítele...
-----------
-----------
Někdy je vám hodně těžko. Všechno vás bolí a ta bolest je tak strašná, nemůžete před ní uniknout, je všude a drtí vás jako mlýnský kámen. Jenže někdy je ta bolest vaším jediným společníkem. A právě ona, jedině ona se pro vás stane smyslem života.
Často si totiž nevážíme věcí, které máme. Nikdo z nás nevnímá, že dýchá, celý ten složitý proces uvnitř našeho těla bereme jako samozřejmost. A stejně tak občas bereme lásku, rodinu, přátele... Teprve ve chvíli, kdy je ztratíme, si uvědomíme jejich cenu. Zůstaneme sami... a samota je horší než bolest. Samota bolí jen ze začátku. Pak přijde otupělost, rezignace.
Chci mít ve svém životě bolest, chci umírat láskou, chci se trápit kvůli hádce s rodiči, chci si prožít zoufalství a zklamání ze zrady přítele, chci to... Jedině tehdy bude můj život plnohodnotný. Teprve pak ocením ty krásné a jedinečné dny bez ní.
Trochu jsem se rozepsala, ale muselo to ven. Muselo to ven právě dnes, kdy mi bolest znova pomohla a ukázala mi správný směr.
P.S. Děkuju Reazon, že mi dovolila použít její dokonalý obrázek jako ilustraci. Arigatou.
Tá báseň je úžasná, to ako si dokázala zachytiť tie pocity a posolstvo, ktoré celok nesie sú dych vyrážajúce. Nie som si istá ale asi som rada že som sa s tou básňou trošku aj stotožnila, pretože samota je naozaj nie je príjemná ale niekedy je potrebná.
Ďakujem ti. 
krása!
Protože mi většinou zabijí postavy, které si oblíbím, tak už to nedělám. Ale Utakata byl prostě fešák!
Hrozně se mi líbilo poselství té básně
. Nevím jestli to vystihlo Ibikiho(protože o něm v těchto ohledech moc nevíme:( )... ale bylo to moc dobré. A osamělý shinobi jako on tohleto asi musí cítit pořád 
Bylo to nádherné a plně chápu ten pocit, kterým ses nechala při psaní této básně...
http://147.32.8.168/?q=node/31633 - mé království zde na Konoze
www.leonyda.mysteria.cz - hlavní web
styron.mysteria.cz - druhý web, v rekonstrukci
http://www.leonyda.mysteria.cz/zvireci-patroni-povidek.html - Můj zvěřinec!
http://www.leonyda.mysteria.cz/krmicsky-list.html - Uživatelé Valenthu! Hledáte potvůrky, na kterých byste si mohli snadno nahnat velké peníze a nechce se vám složitě hledat? Zajděte sem a určitě nebudete litovat. PS: Hodně mi tím pomůžete
hAni, děkuji moc za tuhle jednorázovku, která je nejen fantasticky napsaná, ale ten vnitřní výtah, pocit, ponaučení....Mi znovu připoměli, že se mám dívat vpřed a vážit si toho co mám, i když tu bude vždy ta bolest, díky které si uvědomíme, jak blízko jsme k tomu ztratit někoho a to je nejhorší co může být.
Tahle povídka je opravdu jedinečná a zvlášť pro mě...děkuji Ti za ni a děkuji, že Tě tu máme!!
Já ho prostě M-I-L-U-J-I-!!!!!
Vzdělání umožňuje člověku zlobit se nad věcmi ve všech koutech světa. (Můj případ xD )
Lež je velmi nekvalitní náhražkou pravdy, avšak jedinou, kterou se až dosud podařilo vynalézt.
Autor: Hubbard Elbert.
Teprve když zdravý onemocní, uvědomí si, co měl.
Autor: Carlyle Thomas
Ano, je to krásný a výstižný... samotu si taky často prožívám... i bolest... a přiznám se, že už to taky beru tak trochu jako samozřejmost xD
Moje NEJOBLÍBENĚJŠÍ FF - Extra long! 20th is coming! Finally! by Lilgaara
Njelepší FFkáři - hAnko, Lilithka, sorafay, Takari, Lilgaara, ... uf, to by bylo moc na dlouho, je jich fakt neskutečně moc!
Jsem Hidanofil, Kibofil, Temarifil, Hinatofil, Gaarofil, Peinofil,... a věrný Jashinista xD
Krasa,nadhera,uzas... Kazdy musi jednoducho pochopit,ze nad bolestou netreba stat,ale prekonat ju{a ze som jej uz zazil dost,ale o mna nejde...}. Niekto to pochopi,niekto nie. Ale kazdy tym prejde,raz alebo viackrat,viac alebo menej. Bolest je sucastou nasho kazdodenneho zivota. K tejto basnicke sa ako ostatni neviem slovami vyjadrit. Pripomina mi vela veci z minulosti, je taka...Skutocna....
Sorry, boys and girls, verím, že máte humor pre zmysel...
nevím proč, ale nějak mi tahle báseň připomněla jednoho kamaráda... asi víš, ale to je jedno...
jinak krása, jako vždy, prostě, ty umíš psát... máš na to talent
Jinak děkuji, jako vždy, prostě nevím co jiného říct... chvála od tebe potěší dvojnásob.
~ Hello Kitty´s dead! Mashimaro rules the world!!!
~ Nejnovější FF: Orochimarův absolutní životopis - 04.08. 2014
~ Manga tým, při své práci sem tam hodí rým, hrdě čelí slovům kritickým, náš silný manga tým!
~ Hay a ShAnko *-*
~ luksusss avatar made by Drek´than ^^
~ Kapitola 577: Rozhodující bitva začíná dnes kachna! *Google translate*
~ "Vieš čo je pád? Nie keď si vtáčik zlomí krídelko. Nie je to ani vtedy, keď si zlomí nožičku. Je to vtedy, keď vidí pred sebou les plný príležitosti a vletí do tvrdého kmeňa." Laterie
Moc vám všem děkuju. Nechtěla jsem tady nikoho vrhnout do depky, tak doufám, že se tak nestalo... Já jen... prostě jsem to musela napsat a i když to není jedna z nejveselejších věcí, co jsem kdy zplodila, paradoxně mi hodně pomohla. Vaše komentáře jsou tak krásný, až nevím, co na ně říct. Zkrátka jste moc, moc, moc hodní a já jsem ráda, že vás mám.
~ Hello Kitty´s dead! Mashimaro rules the world!!!
~ Nejnovější FF: Orochimarův absolutní životopis - 04.08. 2014
~ Manga tým, při své práci sem tam hodí rým, hrdě čelí slovům kritickým, náš silný manga tým!
~ Hay a ShAnko *-*
~ luksusss avatar made by Drek´than ^^
~ Kapitola 577: Rozhodující bitva začíná dnes kachna! *Google translate*
~ "Vieš čo je pád? Nie keď si vtáčik zlomí krídelko. Nie je to ani vtedy, keď si zlomí nožičku. Je to vtedy, keď vidí pred sebou les plný príležitosti a vletí do tvrdého kmeňa." Laterie
hAnuš... ehm... (dej mi chvilku, musím chytit dech!!! xDDD) úplně jsem nad tím přestala dýchat, protožeee... no, tím tě teď nebudu otravovat!!!
Grandiózní... tohle si o té básničce myslím!!! 
Samota, bolest... to je moje matka a moje sestra... ale jak říkám, to necháme na někdy jindy!!! 
Každopádně vážně zírám, je to fakticky galaktický, a vůbec, ty víš co chci říct!!! 
Nádherná básnička
opět před tebou smekám 
říct že ti um veršovat závidím asi nemá cenu 
ale já ti ho fakt závidím 
samota, zdá se věčné téma. Ale máš pravdu 
musím s tebou souhlasit 
Člověk nepozná to dobré, dokud si neprojde tím špatným 
Doufam že se ti najednou nestaly všechny ty věci, kterés popisovala v poznámce 
opravdu nádherný 
Tak ještě jedno to zopakuju a ikdybych tím měl zaspamovat celý fórum, tak to stačit nebude
“A clear conscience is usually the sign of a bad memory.”
Bolest pomáhá ... Někdy prý jo ... Jenomže, co když na vlastní oči vidíš toho někoho, kdo nevidí jiný východisko než bolest? Utápí se v ní? ...
Nikdy jsem o tom takhle nepřemýšlela ... Děkuju, žes mi nechala nahlédnout do tvých myšlenek, protože v nich bylo hodně cennýho ...
Zase, nádhera
ostrov, odpovídám: ‚Telefonní seznam. Je v něm tolik postav! Mohl bych
vymýšlet nekonečné množství příběhů.‘“
U. Eco
Něco tak procítěného a vlastně nádherného se jen tak nevidí, je to překrásné dílo, moc mi pomohlo, i když jsem o tom uvažovala poslední dobou častěji, tak když to teď čtu takhle od tebe krásně napsané je mi prostě líp
(trochu smutno, ale líp )
A ted trošku mojí neodbytné vnitřní osůbky....x).....přečetli by jste si někdo prosím co mám napsané v podpisu u norml komentářů a napsali mi co si o tom myslíte? (Heh....já si to prostě nemohla odpustit)
Krásná, překrásná báseň, na kterou nemůžu reagovat jinak než s úžasem. To, jak si hraješ se slovy, myšlenkami, pocity... Jsi úžasná
Takhle by to nevyjádřil nikdo.
hAnko... já nemám slov
Jistě, moje slovní zásoba byla co se týče komentářů nejspíš vždycky nedostačující, ale teď...
Je to jako když si něco přečteš, a najdeš v tom sebe. Co máš na to napsat? Vidíš ta písmenka, která utvářejí slovíčka, věty, plné pravdy a najednou... najednou nevíš. Jak to dostatečně ohodnotit? Tak, aby tvá slova k tomu vůbec stačila?
Já si u povídek cením kromě jiného také pravdy. Mám ráda city, a když vidím něco takového, ci jsi napsala ty...
No, myslím, že už zase melu nesmysly... co záleží na mém komentáři, když stejně nevím, jak napsat to, co napsat chci? Ani to pořádně nedává smysl..
Bolest je nepřítel ale zároveň i kamarádka. Díky ní si uvědomíme, co jsme měli, ale nenávidíme ji, protože je připomenutím toho, co jsme ztratili... neodbytným připomenutím...
hAnííí!!! to je dokonalost sama! moc nádherná básnička, normálně mi spadla brada... vážně překrásný dílečko, smekám!
Můj Valenth
Nežije ten, kdo nezažil bolest. Když jsi na pustém ostrově, bolest ti pomůže přežít, prtože budeš hledat vodu pro tu bolest, kterou cítíš všude po těle. Ale samota? Samota tě srazí na kolena a nedovolí vstát.
Tahle báseň je prostě, taková jaká je. Popsala bych to slovy jako krásná, nádherná, ale to by nemělo smysl, protože to tuhle básničku prostě nevystihuje. Je pravdivá a prostě od tebe.
Snad pochopíš, jak moc jedinečn mi připadá, protože já nemám ten dar dát do komentářů city a smysl zároveň.
Arigato.
Dělej cokoliv, ale dělej to s úsměvem, protože bez toho to prostě nejde.
Mít bolest jako smysl života se mi nelíbí, ale určitě lepší než samotu. Řekla bych, že ze samoty vždy bolest vychází, ale z bolesti samota né.
Přesto jsou to dva 'pocity', či jak to říct, které snad každý někdy zažil. 
hAni, je to úžasná báseň, smutná, avšak pravdivá.
Díky, že sem si mohla něco takovýho přečíst.
Komu nešibe s námi, tomu s největší pravděpodobností šibe s někým jiným...
Hani... ja nevim, co k tomu rict... Je to tak smutne a pravdive, ale i tak krasne. To je presne ten druh bolesti, co nas oslabuje a zaroven nam da silu... Tato basen se ti obvzlast povedla a ja ti dekuju za tak nadherny umelecky zazitek
Samota a bolesť. Dve "veci," ktoré väčšinou chodia ruka v ruke...
Ale niekdy aj nie...
Niekedy okrádajú jedna druhú...
Samota je horšia ako bolesť. Vďaka bolesti vieme, že žijeme. Ale keď prevládne samota... Všetko sa zmení. Už je ten pocit, vlastne všetky pocity sú preč...
Krásna báseň...
Neviem, čo na ňu viac povedať, lebo mi príde, že u teba mi slová nikdy nestačia... A potom by som asi len trepala nejaké hlúposti...
Ďakujem
Autori poviedok čítajte Pravidlá FF!!
Inak vaše poviedky skončia na našom externom blogu ^^
A takisto čítajte aj Důležitá sdělení pro spisovatele a čtenáře FanFiction!!!
Ak si nie ste istí písaním, nájdite si nejakú betu - Inzertní FF nástěnka.
----
Čiarka, taká maličkosť, ale dokáže úplne zmeniť význam vety.
Nezabúdajte na to.