City

Naruto se procházel po ulici a přemýšlel o sobě, o svém původu a podobně. Nemohl už prostě žít a nevědět o svých rodičích nic. Za měsíc je mu osmnáct let a on to pořád neví. Rozhodl se a šel za Tsunade.
Byl u dveří a přemýšlel jestli zaklepat nebo tam vletět jako obvykle. Nakonec se rozhodl zaklepat. Pořádně se nadechl a zaklepal, počkal, než se ozve, nečekal však dlouho. Okamžitě se ozvalo: "Dále."
Moc nečekal a vešel. Tsunade se na něho dívala jako by spadnul z Marsu, protože vždycky tam vletí bez čekání, bez klepání, ale dnes...
"Echm, Naruto, co potřebuješ?"
"Tsunade-Sama, já bych se chtěl něco dozvědět o rodičích..."
On mi řekl Tsunade-Sama? říkala si v duchu. Hned otevřela pusu, ale pak si uvědomila otázku. On se chce dozvědět něco o rodičích..., mno konečně, aspoň bude trochu šťastnější v tomhle ohledu!´
"Mno, Naruto, popravdě jsi mě hodně překvapil, ale povím ti to. Shizunééé, pocééém!!!" Shizune tam byla během dvou vteřin. "Shizun, dones mi spisy Yondaimeho a všechno co tu zanechal," nenápadně se podívala na Naruta.
Shizune hned pochopila a vytratila se.
"Naruto..."
"Ano, Tsunade-Sama?"
"Prosím, posaď se."
"Jasně, dattebayo!"

"Tvoje matka byla Uzumaki Kushina ze Země Vodních víruů. Když byla mladá, tak kolem pěti až šesti let, přistěhovala se s tím, že se chce se stát ninjou a Sarutobi ji přijal. Začala chodit do akademie. V té době tam chodil i Namikaze Minato, budoucí Čtvrtý Hokage. Za pár měsíců se skládaly zkoušky a ona uspěla. Trénovala trošku víc, než se dalo čekat. Pak byli rozděleni do týmů.
Při chuuninské zkoušce byl Kushinin tým napaden, její týmoví partneři těžce zraněni. Naštěstí byli kousek od věže uprostřed lesa Smrti. Dovlekla je k věži a sama šla hledat zbývající svitek.
Minato se se svým týmem pohádal a Minato se vydal pryč. Ještě jim řekl, že se poslední den vrátí, že se jde projít a vydal se zpět. Za dvě hodiny na něj zautočila nějáká silná banda zbabělců on jim říkal že svitek nemá, ale oni ho ignorovali a utočili na něj díl, když v tom...
Přiřítila se Kushina a začala je vraždit (echm, ne doslova, jen bolestně omračovat xD). Za chvilku všichni ztratili vědomí (no možná i pamět po těch ranách brutálně nabitou chakrou xD).
Minato jí poděkoval za pomoc a ona se něj mile usmála.
“Není zač. Měli bychom si pomáhat, ale teď si vezmu jejich svitek." Sebrala svitek a pak si oba uvědomili, že je večer a že by se po tmě ztratili. Tak se rozhodli přenocovat. Schovali se ve skále, co byla nedaleko, rozdělali oheň a usnuli.
Brzy ráno se probudili přitulení k sobě. Oba hned zčervenali (mohli klidně konkurovat Hinatě xD). Pak o sobě chvíli přemýšleli.
On je tak překrásný, ty jeho modré oči, žluté vlasy, prostě kawaii, rozplývala se Kushina, ale hned se rázně ozval její vnitřní hlas a řádně ji napomenul...