You are not alone 1

„Ještě jeden ramen, Teuchi-san (doufam, že se ten chlap tak menuje xD nejsem si jistá)!“ ozývá se z Ichiraku Ramen ten největší jedlík.
„Jistě Naruto.“ řekne už trochu otráveně Teuchi. Do restaurace vejde mladá dívka s rudými vlasy a modrýma očima.
„Dobrý den.“ pozdraví vesele a sedne si vedle Naruta. Ten na ni mohl oči nechat.
„Co si dáte, slečno?“ zeptal se mile Teuchi.
„No…dala bych si…“ začala dívka, ale byla přerušena.
„Můžu tě pozvat na Miso ramen?“ zeptal se ji Naruto.
„Eh… Ale proč ne?! Díky.“ řekla dívka a Teuchi začal připravovat rameny.
„Já jsem Naruto Uzumaki. A ty?“ vyzvídala naše blonďatá lištička.
„Mina Nikami.“ řekla Mina a podala Narutovi ruku. Potřásli si a vzájemně se na sebe usmívali. Teuchi jim přinesl objednané rameny a společně se pustili do jídla.
„Budu muset jít. Moc ti děkuju, Naruto.“ poděkovala slušně Mina a vyšla z restaurace. Naruto rychle vytáhl peníze, položil je na pult a rychle vyběhl za Minou.
„Počkej! Kam vlastně jdeš?“ vyptával se.
„Za zdejší Hokage.“ řekla Mina.
„Hokage. Tu znam. Dovedu tě za ní. Tedy pokud budeš chtít.“ nabídl se hned Naruto.
„To… to by bylo fajn. Děkuju Naruto.“ řekla s úsměvem. A tak oba vyrazili k Tsunade…

„Ahoj bábi!“ vřeštěl Naruto, když se vřítil do kanceláře, jako velká voda. Tsunade měla na stole tři velké stohy papírů, z čehož jedna se zřítila k zemi kvůli Narutovu neohrabaném příchodu.
„NARUTO!!!“ rozkřikla se Tsunade.
„Ups. Promiň Tsunade-bachan, ale někoho vedu.“ zamluvil to Naruto a před Hokage předstoupila Mina. Tsunade se uklidnila a nasadila seriozní pohled vládce vesnice.
„Dobrý den.“ pozdravila dívka. Tsunade pokývala hlavou na pozdrav a Mina pokračovala.
„Měla bych na vás jednu prosbu. A to, že bych si přála stát se Shinobi Konohy.“ vyslovila své přání.
„Ah táák.“ broukla Pátá.
„A z jaké si vesnice?“ zeptala se.
„Z vesnice ukryté v mlze.“ řekla Mina a na stůl jí položila čelenku se čtyřmi vlnovkami.
„Jsi…Chunnin?“zeptala se Tsunade. Mina kývla.
„Takže to by neměl být problém, jen si někdo ověří tvé schopnosti.“ vysvětlila Tsunade. „Ale kdo…?“uvažovala.
„Můžu se nabídnout?“ ozval se někdo za ní. Na parapetu se teď objevil Kakashi.
„Výborně. A pokud uspěje, může se rovnou přidat k vašemu týmu.“ rozhodla Hokáge. Mina se usmála, protože byla ráda, že bude v týmu s Narutem. Alespoň někoho znala.
„Tak tedy…eh…“ začal Kakashi ale už na jméně pohořel.
„Mina.“ napověděla mu sama.
„Jo jasně. Pojď.“ vyzval ji a vyšel z kanceláře. Mina ho následovala a Naruto už byl taky na odchodu. Zastavil ho však hlas rozzuřené Hokáge.
„Ty tu zůstaň!“ řekla a ukázala na papíry válející se na zemi.
„A-ale…“ snažil se z toho vykroutit Naruto
„Žádný ale. Teď hezky srovnáš ty papíry, tak jak byly.“ řekla přísně Pátá a začala Naruta zaučovat v papírování. Našeho hyperaktivistu čeká dlooouhý den…

Mina a Kakashi přišli na opuštěný palouk. Kakashi s knihou před obličejem vytáhl z brašničky, co měl u pasu, malou rolničku.
„Tu rolničku mi musíš do hodiny vzít.“ vysvětlil ji krátce, ale přitom ji nevěnoval ani pohled. Nosem vysel stále v jeho knize. Mina na něj zírala jako vyoraná myš.
„Ehm ehm.“ zkusila na sebe upozornit.
„Problém?“ zeptal se Kakashi a k Mininu úžasu, odtrhnul oči od knížky.
„Jo! Přestaňte si číst!“ řekla rozčíleně. Kakashi si ji chvíli přeměřoval pohledem a pak kupodivu knihu schoval.
„Doufám, že se předvedeš.“ řekl Kakashi a odkryl si své sharinganské oko. Mina se na chvíli zarazila, ale rychle se hodila dohromady.
/Mohla bych to skončit hned, ale máma říkala, že to nemam používat/pomyslela si Mina.
Na chvilku se zamyslela, ale pak začala sealovat. Ke Kakashiho údivu, velmi velmi rychle. Jenom díky sharinganu vůbec postřehl, jaké pečetě dělá. Kolem nich se začala tvořit neproniknutelná mlha. Mlha…která blokovala i Kakashiho sharingan.
„Takže přece jen něco umíš.“ řekl Kakashi.
„Ale s tím mě nedostaneš.“ ujistil ji v klidu.
„Ale já ještě nezačala.“ rozezněl se hlas Miny po celém okolí. Na to se před Kakashim objevila louže vody. Z té se okamžitě sformovala Mina. Nejdřív byla jakoby tvořena z vody, ale nakonec začaly její vlasy nabírat rudou barvu, líce růžovou, oči modrou…Kakashi na nic nečekal. Vytáhl kunai a ohnal se jím Mině po krku. Jeho cíl však hned po zásahu opět zkapalněl. Krůpěje vody se rozlétly do všech stran.
„Vodní klon?“ podivil se Kakashi.
„Ne tak docela.“ rozezněl se opět Miny hlas. Kapky vody jakoby se přitahovaly a splynuly v kaluž vody, z které se opět zhmotnila Mina.
„Ale jak…?“ nechápal Kakashi.
„Dlouholetým tréninkem.“ vysvětlila Mina. Kakashi na nic nečekal a vrhnul po ni 5 shurikenů. Mina rychlostí blesku zasealovala rychlostí blesku a než k ní shurikeny doletěly, vytvořila se kolem ní vodní bariera.
„Pěkné. Tvůj element je tedy voda.“ usoudil Kakashi.
/A nejen to. Ale to až někdy jindy/pomyslela si Mina, ale přesto přikývla.
„A podle toho, cos předvedla, ji dokonale ovládáš. Až bych řekl…že si s ní splynula.“ polemizoval dál Kakashi.
„I tak se to dá říct.“ připustila.
„Ale co. Zatím si se ke mně ani nepřiblížila a čas už se chýlí ke konci.“ hecoval ji Kakashi. Tím však Minu naštval.
/Klid Mino. Musíš zachovat chladnou hlavu. Ale má pravdu…ledaže…/přemýšlela.
„Fajn…“ pípla. „Skončíme to!“ řekla hlasitěji. Mlha zhoustla. Kakashi teď neviděl ani na krok.
/Promiň, maminko. Musím to použít. Stejně to neuvidí/omlouvala se v duchu. Začala vytvářet pečetě. Tentokrát pomalu a soustředěně.
„Ni, Ne, Saru, Tori…“ odříkávala šeptem. Když pečetě dokončila, vztyčila prostředníček a ukazováček na znamení soustředění chakry. A pak… Kakashi ucítil závan větru. Mlha začala mizet a opět krásně svítilo sluníčko.

Cilililink

Kakashi se otočil a spatřil Minu s rolničkou v ruce. Nemohl uvěřit svým očím.
„Jak si to…?“ ptal se.
„Tajemství.“ řekla a usmála se. Kakashi musel přiznat, že na té holce něco je.
„Takže teď sem shinobi listové?“ zajímala se hned. Kakashi přikývl a………vytáhl si knížku.
„Teď půjdeš tímto směrem (ukázal doprava) až dojdeš k dřevěnému mostku. Tak se za chvíli sejdem.“ řekl a pak zmizel v oblaku kouře. Mina se zatvářila uraženě.
„Csss. To umím taky.“ řekla a zmizela stejně jako on…

Asi půl hodiny seděla na mostě, když se k ní přiřítil Naruto.

„Hodinu sem musel třídit ty blbý papíry. A co ty? Jak si dopadla?“zeptal se
odpověděla mu vesele. Hned, jak to řekla, ji Naruto chytnul kolem pasu, zvedl ji do výšky a začal se s ní točit dokola.
„To sem rád. Protože Sakura teď chodí se Saiem a pořad si vykladaj takový zamilovaný řečičky! Prostě vopruz.“ vysvětlil ji, když ji pustil. Mina sice vůbec neměla tušení, kdo Sakura a Sai jsou, ale za pár minut je poznala. Se Sakurou si okamžitě padla do oka…

„Tsunade?“oslovil Pátou Kakashi, když se objevil u ní v kanclu.
„Á, Kakashi. Jak to dopadlo s tou dívkou?“ vyptávala se Tsunade.
„Mohli bysme to probrat někde mezi čtyřma očima a ušima?“ požádal jí Kakashi.
„Jistě.“ souhlasila a společně se přemístili na střechu budovy.
„Ta dívka…“ začal.
„Je velmi dobrá. Perfektně užívá vodní živel. Pro náš tým bude zajisté přínosem. Ale co mě zarazilo… je způsob jak získala tu rolničku…I přesto, že jsem neviděl pečetě ani nic jiného… vypadala jako technika Čtvrtého.“ ukončil Kakashi svůj proslov. Tsunade pozvedla obočí.
„Kakashi… při vší úctě… nemyslíš, že je to irelevantní?!“ řekla a bylo poznat, že mu vůbec nevěří.
„Při vší úctě, Tsunade!“ řekl ostře Kakashi. „JÁ byl Minatův žák! Několik let sem to jutsu sledoval, ale přísahám, že to bylo ono! A taky to zjistím!“ řekl Kakashi.
„Dobrá, dobrá. To je tvá věc. Ale teď k důležitější věci.“ řekla Pátá a na čele se jí objevila vráska. Kakashi se uklidnil a opět nasadil svůj ultra-mega-super zhulenej výraz.
„Jde o Akatsuki. Máme nové zprávy. A to, že se k nim přidal tým Hebi. Tedy tým Sasukeho.“ řekla Pátá. Kakashi trochu zbystřil.
„Také jsme zjistili, o co se Akatsuki snaží.“ pokračovala a dramaticky se odmlčela. Kakashi povytáhl obočí. Jelikož Tsunadino dramatické odmlčení nedopadlo, jak čekala, znovu pokračovala.
„Snaží se získat všechny Biju a tak ovladnou svět…. Získali již všechny démony až na dva. Yamata-no-Orochi a Narutova Kyuubi.“ řekla Tsunade.
„Ti si ale pospíšili.“ řekl nervózně Kakashi.
„A navíc nás mladík, který má prý Osmiocasého v těla, kontaktoval a chce ochranu. Jenže jediný tým, co je volný, je jen tvůj tým, Kakashi.“ dořekla Hokage. Kakashi se zamračil.
„Je nerozvážné, naservírovat Akatsuki rovnou i posledního Biju.“ protestoval.
„Ano. Máš pravdu. Promluv s ním. Je skoro dospělý, takže by se mohl rozhodnout sám.“ řekla Tsunade…

„To takhle běžně chodí pozdě?“ zeptala se otráveně Mina. Už skoro hodinu dřepěli na mostě a čekali na jejich senseie. Naruto, Sai a Sakura mlčky přikývli. Mina jen nechápavě zakroutila hlavou.
BANG
Vedle Sakury se objevil onen smeták, o kterém se bavili. NAruto už se nadechoval, ale Kakashi ho hned umlčel.
„Vím, že jde pozdě, Naruto. Ale máme misi.“ vysvětlil.
„JUPÍ JÓOOO“ výskal Naruto.
„Sklapni!“ obořil se na něj sensei.
„Tohle není hra. Tahle mise typu A, je velmi nebezpečná. Musíme ochránit…jednoho chlapce.“řekl Kakashi.
„Co je na něm tak zvláštního?“ zeptala se opatrně Sakura.
„Ten kluk… je Jinchuriky“ řekl tišeji Kakashi. Nastala chvíle ticha. Naruto, Sakura i Sai už chápali, před kým ho mají chránit.
„Akatsuki?“zeptal se Naruto. Kakashi je přikývl
„Je jen na tobě, jestli s námi půjdeš.“ navrhnul mu Kakashi.
„Samozřejmě, že jdu do toho.“ vykřikl rozhodně Naruto. Všichni (kromě Kakashiho) se rozesmáli. Kakashi
„Takže lidi! Zítra v 8:00 u hlavní brány.“ řekl Kakashi a s obvyklým BANG, zmizel…

Tak to je ochutnávka z mého chystaného příběhu.
Děkuji za všechny komentáře, které napíšete a doufám, že se vám to alespoň trochu líbilo.