Namikaze Minata 02

Když došli k Ichiraku ramen nikdo tam nebyl.
„Tak kde jsou?“ zašeptala si sama pro sebe a otočila se k ostatním. Ti se ohlíželi dokola jestli někoho nezahlédnou. Ale po chvilce se někteří rozhodli jít domů a tak tam zůstala jenom Minata, Tsunade, Kakashi, Asuma a Shitsu . Jiraiya zase zmizel někam „sbírat data“.
„Neříkala jsi že máš hlad?“ ozval se po chvilce Kakashi a Min jenom přikývla a hrozivě ji zakručelo v břiše.
„Nazdar staříku, dala bych si jeden extra velký miso ramen.“ Začala si hned objednávat a ostatní nezůstali pozadu. Jakmile měli všechno snědeno vydali se hledat ty tři.

02.-Kde?

„A co třeba u Naruta doma?“ zeptala se Tsunade. Ostatní přikývli a Min se nechala vést protože vesnici na zpaměť ještě neuměla projít. Avšak jakmile došli k jeho bytu hned se jim zdálo že je něco v nepořádku. Byly vyražené dveře a v bytě byly známky po boji.
„Co se tady mohlo stát??“ říkali si všichni sami pro sebe.

„Podívejte! To je kousek pláště Akatsuki“ Minata vzala ten cár látky do rukou a pořádně si ho prohlédla a přičichla k němu jako lovecký pes.

„Tohle je z Itachiho pláště,“ v tu chvíli na ni znova zírali protože vůbec nechápali její mozkové pochody a jak tohle všechno může vědět.
„Ale jak tohle můžeš vědět? Že je to od Akatsuki je jasné, ale přímo i určitá osoba?“ zeptal se Kakashi.
„Eh, no, jo. Tohle je na delší vyprávění,“ odpověděla Min a zrudla v obličeji. Ihned se však vzpamatovala a pokračovala:
„Ale to je unesli, nebo co?“
„Nejspíš ano,“ odpověděla jí Tsunade.
„Tak se musíme je ihned hledat!“ začala být Minata nepříčetná. Vždyť jí někdo unesl bratra, a nejspíše z něj chtějí dostat jeho Kyuubi.
„Ale to nejde, hned,“ odpověděla jí hokage.
„A proč ne?“
„Protože je většina lidí unavena z boje proti tobě,“ odpověděl rychle Kakashi, i když věděl co bude následovat. Je přece sestra svého bratra a dcera svého otce.
„Mně je to jedno! Vydám se je hledat klidně sama! Já jsem silná dost,“ začala zase křičet a jen tiše dodala:
„A taky znám všechny jejich útoky a většinu úkrytů,“
„Eh? Co jsi to říkala?“ začal Kakashi.
„Nic, nic.“ Zatřepala však jen hlavou.
„Tak co bude? Budeme tu jenom tak stát, nebo něco podnikneme?“

Asi za hodinu se týmy Gaie, Kurenai (bez Hinaty), Asumy a to co zbylo z Kakashiho (Kakashi a Sai) + Minata a Jiraiya a samozřejmě nesmí chybět Tsunade a její pravá ruka Shizune (Shitsu mezi tím odešel do klanového sídla Aburame – přeci jenom už není nejmladší a chtěl se přivítat se svou rodinou).
„Tohle je mise typu S, tak dávejte pořádný pozor co vám teď budu říkat!“ všichni najednou zpozorněli…dokonce Kakashi už delší dobu neměl v ruce svou oblíbenou knihu.
„Minato?“ zeptala se, ale spíše jenom proto, aby se ujistila že ji v tu chvíli vnímá.
„Ty jsi u Naruta v bytě říkala že víš jejich úkryty, že?“
„Vy jste mě slyšeli?“
„I když jsi to řekla potichu bylo ti celkem dobře rozumět. Takže je znáš?“ Dožadovala se od ní odpovědi.
„Eh, no o některých vím,“ rezignovala Min nakonec.
„Takže ty tuto výpravu povedeš. Budeš velitelka.“
„Cože?!“ vyjeklo najednou hned několik přítomných.
„Ticho! Minata má dost zkušeností, ví kde jsou skrýše a navíc dokázala porazit sama hned několik našich nejschopnějších shinobi včetně mě. Takže by si hned zasloužila povýšit na titul hokage! I když, vlastně teď si vzpomínám na naši sázku. Tys chtěla být jounin že?“ otočila se na Minatu. „Ano! To bych chtěla,“
„Tak tedy, odteď jsi jounin. A teď nemůže nikdo z vás protestovat, protože většina z vás jsou chuunini.“ Usmála se Tsunade a ostatní jí to uznali za pravdu.

Za pět minut od zadání mise se všichni shromáždili u hlavní brány.
„To zase bude otrava,“ to nemohl prohlásit nikdo jiný než Shikamaru.
„Jste tu všichni?“ začala se ujišťovat nová jouninka. Všichni přikývli na souhlas. A byl tu i Kakashi (docela divné, že je teď nějak dochvilný a nečte si).
„Výborně. Takže, můj plán je následující: Neji, ty půjdeš vepředu, tvůj byakugan je užitečný pro vyhledávání nebezpečí. Já půjdu zároveň s tebou a povedu vás. Gai, ty, Lee a Tenten půjdete hned za námi. Kakashi, se Saiem jdete hned za nimi. Tvůj sharingan a Saiové kresby se hodí na obranu ze všech stran. Kurenai, se svým týmem jdete po nich. No, a nakonec jdete vy, Asumo. Rozuměli jste? Jestli mě někdo neposlechne a nebude dodržovat stanovenou pozici, toho si dám k večeři. Takže, připraveni? Jdeme!“ a všichni vyběhli vstříc novému dobrodružství.

Asi po dvou hodinách skákání po stromech Kakashi dohonil Minatu.
„Jiraiyovi trvalo několik let než něco našel, a ty říkáš, že znáš některé jejich úkryty? Jak je to možné?“ zeptal se jí. Najednou Minata zastavila na další větvi a než si to zbytek uvědomil, byli silou setrvačnosti donuceni zastavit na stromech opodál.
„Tak povídej,“ vyzval ji Kakashi.
„No, jak bych to jenom…nevím jak začít.“
„Nejspíš od začatku ne?“ utrousil Neji. (je nějaký nepříjemný).
„Tak dobře. Jednou, to mi bylo asi třináct, jsem se nepohodla s Shitsuem, a tak jsem utekla. Asi po dvou nebo třech dnech jsem potkala Zetsua s Tobim. Nejdříve jsem nevěděla co dělat, ale po chvilce jsem napnula svůj sluch a slyšela jak se tam ti dva baví. Zetsu říkal že mě zabije protože má hlad. A pak to šlo ráz na ráz. Začal boj. Já jsem ho porazila, zatímco ten strašpytel Tobi jenom stál za stromem a pozoroval co se stane. Jakmile jsem chtěla zasadit smrtelnou ránu oba dva si všimli, že mám rinnegan. Tobi vylezl a postavil se mi do rány takže jsem okamžitě zastavila a zkoumal moje oči. Když se mě zeptal jestli je to rinnegan a já mu kladně odpověděla, dozvěděla jsem se, že jejich vůdce ho má taky.

Což mě docela udivilo, protože takováhle technika se dědí, je to kekkei genkai. A tak jsem jim řekla že ho chci vidět, a jestli by byli ochotni mě k němu dovést. Když řekli že jo vyléčila jsem Zetsua a pak jsme šli. Došli jsme k nějaké skále, Zetsu zvedl ruku na které měl nějaký prsten a skála se rozestoupila. Vešli jsme dovnitř. Byla tam tma…procházeli jsme úzkými uličkami až jsme došli k nějakým dveřím. Zaklepali a po výzvě vstoupili. Tobi začal vysvětlovat co se stalo v lese. Když si ten příběh vyslechl poslal ven Zetsua, Tobiho a tehdy mi neznámou ženu – Konan. Jakmile odešli řekl ať si sednu. Tak jsem si sedla.

***** tehdy ve skrýši:

„Je to pravda?“ začal vůdce.
„A co?“ opáčila Min. „To, že máš zajímavou oční techniku,“
„Myslíš rinnegan? Jo to je pravda. A ty ho máš prý taky, ale nechápu jak. Protože tohle se dědí jenom v rodině.“
„Ano to je pravda. Jenom v rodině, a jaké je tvé jméno?“
„Namikaze Minata,“
„T-t-to není možné. Celý klan Namikaze byl vyvražděn!“ začal křičet.
„Jak vidíš tak není. A je nezdvořilé chtít po někom jméno, když se sám potom nepředstaví,“ utnula ho Min.
„Aha, no jo. Já jsem Pein, jinak mě většina lidí zná jako vůdce,“
„Těší mě,“ usmála se na něho, „a teď mi můžeš říct proč máme oba dva rinnegan.“ Pokračovala. „Když nad tím tak přemýšlím, kdysi dávno byl klan Namikaze nejsilnější a nejmocnější, co, kdo, kdy, znal. Avšak jednoho dne byly nějaké rozepře mezi hlavní a vedlejší rodinou, po kterých se vedlejší rodina odstěhovala a založila vlastní klan, jehož potomky neminulo dědictví rinneganu. Po nějaké době se tyto dva klany skoro vyvraždily. Zůstalo jenom pár jedinců u kterých se již kekkei genkai neprojevilo. Nejspíše jsme z nich zůstali jenom my dva. Takže jsem vlastně tvůj bratranec.“ Dopověděl Pein historii.
„Asi máš pravdu. Páni já mám rodinu!“ usmála se Minata, ale on neví to, co vím já, a to, že já mám bratra v Konoze! Řekla si v duchu.

***** přítomnost na stromech:

A tak se mě tehdy zeptal jestli se nechci stát jednou z nich. Já jsem řekla že ano. Ale po třech měsících jsem řekla že končím, a tak jsem od nich odešla.“ Dokončila své vyprávění.
„A oni tě nechali jen tak jít?“ zeptal se Kakashi.
„Ale jistě. Kdyby se proti mně postavil někdo jiný než Pein tak bych ho zabila,“
„Ale co on? Ten Pein?“ zase nějaká otázka.
„Nooo, vadilo mu to a tvářil se, že mě chce zabít, ale jelikož je to moje rodina tak se neodvážil. Tak. Ještě nějaké otázky, nebo můžeme pokračovat?“ všichni se po sobě podívali jestli se najde nějaká nesrovnalost. Ale když přišli na to, že už nepotřebují prozatím nic vědět vydali se dál.