NEW life Ziky Ac Yanto 5.díl

Ziky si vzpomínala na svou minulost. Od začátku až do konce. Prožívala detaili, myšlenky i pocity, které tenkrát cítila a propadala beznaději. Prožít svou minulost není zrovna příjemné. Alespoň pro ni není...

Její matka, byla z vesnice skryté ve Tmě. Rodiče jí ve 4 poslali studovat do skryté Listové. Jesie - jak se jmenovala - se nepodobala ani jednomu z jejích rodičů - byla to modrooká blonďatá křehotinka, narozdíl od svých černovlasých a tmavookých rodičů. Jesie měla od 4 let skvělí život...
V 5 se stala geninem, v 6 chuninem, v 7 jouninem, v 9 jednou z nejlepších ANBU a v 10 byla po boku Čtvrtého jako hlavní vedoucí všech ANBU a zástupce Hokageho-samy. Byla po jeho boku, když Kyuubi napadl Konohu, i když umíral. Vesnice si myslela, že by ona měla být příštím Hokage, ale ona to nechtěla. Měla svoje plány. Navrhla proto, aby se místa Hokageho opět ujal Sarutobi. I po jeho boku Jesie strávila několik let svého života. Popravdě řečeno to byli pouze dva roky. V 15 se totiž vydala založit svou vlastní vesnici - skrytou ve Vodě. Všichni z klanu Ac Yanto, i ostatní většina obyvatel vesnice skryté ve Tmě se přesunuli do Vodní a tak Jesie navrhla, aby se tyto spolusousedící vesnice spojili v jednu. Vesnice skrytá ve Tmě se proměnila na vesnici skrytou ve Vodě a její 1. Izakage se stala právě Jesie.
Ziky ten příběh vždy ráda poslouchala, když byla malá a nemohla usnout...
Jesie se poznala s mužem "jejích snů" - tomuhle Ziky nerozumněla: Co je to láska? - též z jejího rodu. S ním Jesie otěhotněla a po devíti měsících porodila Asiu - jejich 1. dceru. Asia nebyla moc nadaná a měla poruchy a potíže skrz ovládání chakry. Proto se zaměřila na tai-jutsu a různé lektvary, jedy, mastičky... Asiin příchod na svět ale způsobil, že Jesie začala svojí roli Izakage zanedbávat, čehož využila skrytá Maračná a zaútočila. Nepřátelská vesnice, nacházející se mezi Listovou a Vodní, byla v přesile. Přesto nakonec Vodní vyhrála, díky ninjům, kteří bránili svou vesnici i za cenu svého vlastního života. Mezi mnoha padlými ninji byl i Jesiin manžel. Netruchlila však dlouho, protože láska po třech letech opadla, a také proto, že vzala svůj úděl ve vesnici opět do svých rukou - tak si začala napravovat svou poskvrněnou pověst. Nabídla Hokagemu vybjovanou část, ale když odmítl, rozhodla se využít jí pro společné slavnosti a podobné účeli po podepsání mírové smlouvy. Hokage souhlasil. Po týdnu do Vodní vyslal s podepsanou smlouvou a vzkazem, že za tři dny začnu slavnosti, jednoho ze svých nejlepších ninjů - Fugakua Uchihu. To byla ale chyba, protože Jesie a Fugaku se do sebe zamilovali. A tak vznikla Ziky a Trinity. Fgaku však nemohl opustit Listovou, klan a rodinu. Proto Zikyn a Trinitin původ byl utajen. Ziky a její starší dvojiče Trinity se neměli v lásce. Trinity toužila po Zikyném uznaní a tak jí často napadala ze zálohy. Ziky jí vždy porazila a tak se jednou rozodla dát si s ní "poslední" souboj. Když vyhraje Trinity, Ziky jí bude trénovat a uzná jí. Když vyhraje Ziky, Trinity jí dá pokoj. Souboj měl končit, pokud se jedna z nich nevzdá, nebo nebude mrtva. Asi tento boj sledovala s obavami. Měla jednu schopnost - velmi dobře dokázala odhadovat situaci. Věděla, že celé tři hodiny se Ziky jenom baví tím, že poskytovala své starší sestře falešné naděje na výtězství. Po oněch třech hodinách, kdy Triniy ležela vyčerpaně na zádech, a na ní seděla její sestra, která byla při většině své síli, Asia věděla, co se nejspíš stane, a tak běžela pro matku. Když spolu přiběhli, vyděli jen bezvládné a zakrvácené tělo tříleté Trinity a nad ní stojící bezcitnou, chladnou, klidnou a téměř dokonalou Ziky, v jejíž očích se neleskl soucit, vina, výčitky svědomí, ale jen chlad a klid.
"Nevzdala se" řekla jenom a provokativně před matkou olízla krev ze špičky svého meče.
Matka jí den na to zavolala do své věže. Ziky tam přišla a uvědomila si, že to bude asi něco hodně důležitého.
V místnosti bylo pár osob - Ziky, Jesie, Asia, Jesiina sestra a krabice ve které bylo něco živého. Jesie řekla, že mluvila s její dávnou přítelkyní Anko Mitarashi, která pro ni navrhla trest:
Ziky ještě dnes opustí střed vesnice a odjede s tetou na venkov. Střed vesnice budee moci navštívit pouze třikrát za rok a to pouze do svých deseti let. V deseti letech odjede za Anko do skryté Listové.
Ziky tohle všechno přijmula s velikým nadšením pouze uvnitř. Navenek byla stejně klidná, chladná a lhostejná, jako vždy.
Jesie otevřela krabici, ze které vyskočilo mladé, šedo-černé vlče, které okamžitě začalo vrčet a chňapat po ostatních. Pak zavětřilo, otočilo se na Ziky, přestalo vrčet, zavrtělo ocasem a schoulilo se jí u nohou. Ziky se dozvěděla, že tohle má být její jediný přítel - navždy.
Jeikož ani Ziky nevěděla, kdo je její otec, zeptala se. Matka jí to pověděla a Ziky nevěřila tomu sćo slyšela.
Ziky se také dozvěděla, že má dědičnou linii shamanů a že si má vybrat duchovního partnera. Ziky to odmítla, po tetině radě, že u nich je jedna zemřelá dívka, která nenašla klid. Při západu slunce, když byla Ziky připravena opustit vesnici a odjet na venkov, jí Jesie sdělila rozsah jejích schopností. Ziky odjela a o celých šest let se do centra vydat nechtěla. Vlče se jmenovalo Sára, její duch - a nová přítelkyně - byla Yugai, kterou dala zabít sestra před sto třiceti lety.
Ziky byla silnější, než kdy předtím a každým dnem a nocí nabývala sil více a více.

Před dnem jejích desátých narozenin se rozhodla navštívit naposledy svojí rodnou vesnici (venkov nebyl považován a součást vesnice jako takové...) a rodinu.
Chtěla odjet sama s Yugai a Sárou. Když dorazila, viděla město... celé zaplavené krvý. Město... mrtvé. Proběhla vesnicí až k budově obydlené 1.Izakage - Jesií Ac Yanto.
Než vyrazila dveře, uslyšela pronikavý výkřik. Patřil její matce.
Když vpadla dovnitř, uviděla jen postavu, mizící v lese. Nerozběhla se za ní - myslela, že to je Asia. Byla si téměř jista. Sehla se k matce, která jí naposledy objala. Ziky, s Yugainou a Sářinou pomocí, prohledala přes noc celou vesnici a jediné Asiino tělo tady nikde nebylo. Ziky popadla svůj batoh a vydala se na cestu. Ne do Listové, ale do Písečné. Chtěla začít studovat a zlepšit se. Až potom se vydat do Konohy. Ale asi tak po týdnu, ani ne, přišla na to, že jí někdo sleduje. Z chyb jejího pronásledovatele toho o něm hodně zjistila a tak ho jednou oklamala klonem a vymlátila z něj, kdo ho poslal. Řekl jí šokující zprávu - poslal ho prý samotný Kazekage.
Tak hned ze začátku a takový velký krysy?... Hm... - dlouho nad tím nepřemýšlela a vypadla od tamtud. Usadila se ve Vlnkové zemi, kde delší dobu sledovala jednoho chlapce. Strašlivě se jí líbil, ale díky její opatrnosti a minulosti, nevěděla, jak se s ním má seznámit, až jednou... Na tuhle chvíli si pamatovala velmi dobře:
Zrovna sbíral nějaké byliny, když pod její nohou zapraskala větev na které stála - kousíček za ním na stromě. Ani se neohlédl a ptal se:
"Už je to přes měsíc, co mě pozoruješ. Chceš mě snad zabít? Taková hezká dívka, jako ty by si neměla skvrnit ruce právě mou krví."
Ziky najednou mluvila, jako by se nic nedělo: "Já pracuji bezchybně" a přitom v duchu slyšela Yugain i vlastní hlas "Tak jakto že o tobě ví, hm?"
"Ano. Tak jakto že o tobě vím?"
"Třeba jsem chtěla, aby ses o mě dozvěděl."
"Zajímavé..."
"Co je tady zajímavýho?"
"Jsi asi první člověk za 10 let, který si myslí, že jsem kluk."
"Jsem poloelf" podotkla "A myslí, nebo je to fakt?"
"Je to sice fakt, ale přesto... je to zvláštní" usmál se na ní.
Hlavou jí proběhlo přesně tohle: On se usmál! Na mě! Ale... co to znamenalo? Konec diskuze, nebo pokračování? A... - myšlenky jí výřili v hlavě jako o závod, když je přerušil jeho hlas.
"Co hodláš dělat? - už se stmívá..."
"Ani nevím..." pokrčila rameny "nemám kam jít. Jenom domů - a tam se mi nechce. Asi zůstanu tady a budu trénovat. Proč?"
"Chceš, abych přišel? Celkem mě zajímá tvůj původ - pokud to není troufalé." pořád měl na tváři potutlený úsměv, jako, kdyby to všechno věděl a četl mě i zevnitř.
"Byla bych ráda."
"Dobře. Za chvíli tu budu." odcházel
"Počkej!" zavolala za ním.
Zastavil se, ale neotáčel se
"Smím znát alespoň tvoje jméno?"
"Pro začátek?"
Ušklíbla se "Jo - pro začátek."
"Mé jméno je..." než to stačil dopovědět, celým lesem se rozneslo "Haku!" byl to silný, mužský hlas. Ziky se instinktivně přikrčila k zemi kočičím způsobem.
Kluk se usmál "Volají mě."
"Ty jsi... Haku?"
"A ty?"
"Ziky"
"Těší mě."
"Mě"

Pak spolu trávili většinu času. Ona mu pomáhala s bylinami, a on jí s tréninkem. Řekli si o sobě téměř vše - i když vyprávěla spíš ona.
Když měla den před dvanáctými narozeninami, přišel Haku se slovy "Nemohl jsem čekat" a zavedl jí do lesa. Tam na ně čekalo malé gepardí mládě. Haku jí řekl, že se jmenuje Yayu a je to dárek. Ziky byla šťastná a... zamilovaná! Dokonalá kombinace. Ale další den se to nějak zvrtlo...
Přišel jí dopis, že na ní čekají už dva roky v Konoze a že se má dostavit do Akademie příštího dne. Ziky začala pakovat a chtěla se Hakua zeptat, jestli půjde s ní. Ale nepřišel. Celý den a noc běhala po Vlnkové zemi a scháněla o něm informace. Nikdo nic nevěděl. Proto se rozhodla, že měl možná naléhavou misi, nebo něco takového - uvnitř sle cítila takový... divný a zvláštní pocit. Nepříjemně zvláštní pocit... Neznámí pocit... Nechala to plavat a - vydala se na cestu.