Můj život s tebou
Spousta lidí na svém konci rekapituluje svůj život. Přemítají nad jeho smyslem… ptají se sami sebe, jestli ho skutečně prožili šťastně a nejlépe, jak dovedou. Jestli není něco, co mohli udělat lépe…
Litují činů, které neudělali, pláčou nad chybami,které udělali… možná si přejí vrátit minulost, aby vše dopadlo lépe… nebo jsou rádi, že neskončili mnohem hůř…
Neskončili mnohem hůř… stará žena se podívala na noční nebe. Mnoho hvězd na ní pomrkávalo… osvětlovaly vesnici…
Jak krásná je, pomyslela si. Listová, její domov.
Domov jejího manžela, jejích přátel, jejích dětí…
Vesnice, kterou pomáhala chránit.
Jistě, nikdy jsem nebyla jako ty, řekla si v duchu. Usmála se na sochu Rokudaime Hokage.
Naruto… nebyla jsem jako ty… nedokázala jsem s tebou držet krok, nesdílela tvou nezměrnou touhu chránit ostatní, bojovat za to, co miluji. Alespoň na začátku ne.
Změnil jsi mě… pomohl jsi mi odhodit ty dětské střevíčky… dokázal jsi mi, že když něco opravdu chci, nestačí jen v noci plakat do polštáře… že musím bojovat.
A za co jsem chtěla bojovat?
Sasuke. Moje první láska…
Jak je to dávno! Ale přesto si to pamatuji, jako by to bylo včera…
Vždycky jsi mě odmítal… bývala jsem naštvaná, zraněná, uražená… ale vždy ochotná zkusit to znovu…
A pak jsi odešel. Odešel, a mě jsi nechal tady… měla jsem ti to za zlé.
Chtěl jsi se pomstít svému bratrovi… jaký nesmysl, myslela jsem si. Síla nenávisti nedosahuje síly lásky, nebo snad ano?
Proč jsi se zatěžoval pomstou, když jsi mohl jít dál, zapomenout… se mnou.
Ale nešel. Z důvodů, které se pokusil pochopit Naruto… ale já ne. Mezi vámi dvěma bylo vždy zvláštní pouto… přátelství a zároveň nenávist… chtěli jste se zabít a přitom zachránit…
To já stála vždy tak nějak mimo… Mimo svět Sasukeho a Naruta, dvou přátel na život a na smrt.
Byla jsem tou třetí… navždy.
Zní to hořce, že? A ano, nejspíš je… ale co už.
Nechci litovat… vím, že ani ty bys to neudělal, Naruto. Nelitoval bys…
Provázel jsi mě celým životem… i když jsem tě neviděla, byl jsi tam… ať už jsi stál na slunci nebo ve stínu, dohlížel jsi na mě… chránil jsi můj život, a… ano, otravoval mi ho. Ty tvé přihlouplé poznámky… ty pokusy o schůzku… kolikrát jsme se tomu smáli! Ale tehdy… ano, tehdy jsem to nesnášela.
Lidé se mění. Život se mění… Pocity nezůstávají stejné… i moje city k tobě se změnily.
Stali jsme se párem… dvojicí, milenci… nazvi to jak chceš.
Máme spolu tři děti… dočkal jsi se syna, jak jsi chtěl… který má tvou touhu chránit, tvou sílu, odvahu - tvou duši… a svůj obličej vytesaný ve skále nedaleko toho tvého…
Nejdřív jsem se o něj bála, ale… věřím mu. Věřím, že to zvládne. Ty jsi to přece taky zvládl, ne?
Už je čas, vím to. Cítím to… Nebojím se smrti. Já totiž nelituju. Možná jsem mohla udělat některá rozhodnutí lépe… to se už nedozvím. Ale byl to můj život, život, který jsem prožila tak, jak nejlíp jsem uměla. A to mi stačí…
Spíš. Klidně, pokojně… lehám si k tobě a chytám jsem tě za ruku, Naruto…
„Miluji tě,“ zašeptal ze spaní muž, a převalil se.
„Já tebe taky.“ Pořád se usmívám.
Brzy také usnu.
S posledním úsměvem na rtech…
Navždy…
Sentimentální a přeslazené... ale já mám ten styl prostě ráda xD
Vzpomínáte si na mou povídku Můj život shinobiho?
Napadlo mě napsat víc takových, s různými postavami... Naruto už byl a teď i Sakura... a následovat by mohl Minato... tedy, pokud vás to zajímá, že...?
A komentáře, prosím... 
Sentiment... nemám ráda sentiment, nemám ráda přeslazené povídky, nemám ráda romantiku... ale pokud se jedná o NaruSaku jsou tohle moje oblíbené kategorie
Alea iacta est – Kostky jsou vrženy (Caesar)
ses moc dobra ze umis psat povidky mas na to talent
naaahodou mne sa toto paci
o tom nepochybuj 
Nemyslím si, že by to bylo sentimentální a přeslazené.
Prožila život tak, jak nejlépe mohla, udělala šťastným člověka, kterého si vážila a kterého se naučila milovat. Já v tom sentiment nevidím, spíš pocit konečného naplnění života a usmíření.
HEZKY oacilo sa mi to mocinky
http://s6.bitefight.sk/c.php?uid=73945
Bylo to prekrasne a klidne zacni psat o minatu.
to bolo krásne
...ja chcem dalšie
nettie, v kľude začni s Minatom, ja sa teda rozhodne hnevať nebudem
Toto bolo krásne, ja mám zase náladu na ten sentiment, opak Rikušky, síce u mňa je to zvláštne
Autori poviedok čítajte Pravidlá FF!!
Inak vaše poviedky skončia na našom externom blogu ^^
A takisto čítajte aj Důležitá sdělení pro spisovatele a čtenáře FanFiction!!!
Ak si nie ste istí písaním, nájdite si nejakú betu - Inzertní FF nástěnka.
----
Čiarka, taká maličkosť, ale dokáže úplne zmeniť význam vety.
Nezabúdajte na to.
Sentimentální a přeslazené....no, abych pravdu řekla, to je jediné, co mi vadí. Jinak je to opět skvěle napsané, dokážeš se bezvadně vcítit do postav, o kterých píšeš.
Doufám, že ti nevadí upřímnoust, možná je to tím, že nějak nemám sentimentální náladu. Gomen
“A clear conscience is usually the sign of a bad memory.”
Stejně, jak píše Minatka, taky jsem si nějak neuměla představit, že by nám Naruto zestárnul
Já mám ráda všechny styly povídek, ale někdy je nálada na vtipnosti, jindy zase na slaďáčky...mně se to moc líbilo 
Úžasně napsaný ... Krása ... Ta s tím Narutem byla dokonalá a tohle je taky krásný ... A sem moc ráda, že Minato se stal taky hokagem
Je to nádhera ... A já nevím, co víc říct, protože tohle slovo říká všechno ...
Akorát, uvědomuju si, že i ty postavy (když přehlídnu to, že neexistují), budou taky stárnout, taky umírat ... A to je na tom to zvláštní, divný ... Ale zároveň, lidský ...
ostrov, odpovídám: ‚Telefonní seznam. Je v něm tolik postav! Mohl bych
vymýšlet nekonečné množství příběhů.‘“
U. Eco
Děkujuuuu! xD
V mých povídkách (ve většině xD) se holt moc končetin neproletí... no, co už 
Díky!
Jj, sentimentalita... (což je s podivem když si vezmu svou ironickou a sarkastickou povahu xD) je prostě moje xD díky, že se vám líbí
nádherně napsané Nett...
prostě nepopsatekně krásné..jednim slovem dokonalé..
tenhle styl psaní miluju...jsi báječná autorka
→TOP anime →NANA
to teď u mě vlááádne
Bazinga!
Tééda...myslím že mě momentálně zajímá každé písmenko které jsi napsala...8-P Vážně luxusní příběh...
Nádherný tak nakonec se Naruto dočkal svého syna a sem ještě radši žejeto s Sakurou a né s Hinatou
A natoho Minata se už tešim
Moc pěkný...
Opravdu moc...
*Katotoce sa páčilo ;-)*
Ah ta krása...tenhle sentimentální a přeslazený styl se mi mooc líbí a na tebe mi i tak nějak sedí
píšeš to opravdu krásně a opravdu krásně se to taky čte 
si opravdu šikula 
Náhodou je to galaktický!!!
Nemůže přece jít pořád jenom o boj a tak ne?!!! 
Fakt se mi to líbilo... (teď nedokážu říct proč eště sem trochu mimo!!! 
) a ten Minato mi přijde jako skvělej nápad!!! 
to bylo úžasný
minato, tak to bude určitě zajímaví 
moc se těším 
Nádhera, jo trochu sentimentální to je, ale i takové musí a jsou být povídky. Moc se ti to povedlo.
Já ho prostě M-I-L-U-J-I-!!!!!
Vzdělání umožňuje člověku zlobit se nad věcmi ve všech koutech světa. (Můj případ xD )
Lež je velmi nekvalitní náhražkou pravdy, avšak jedinou, kterou se až dosud podařilo vynalézt.
Autor: Hubbard Elbert.
Teprve když zdravý onemocní, uvědomí si, co měl.
Autor: Carlyle Thomas
napsala jsi to opravud krásně... tak po dlouhý době jsi nám tu něco poslala co
a takový šok... prostě dokonalost sama
Takové překvapení hned po ránu =) .. No, spíš jsem se těšila na něco trochu jiného, ale tohle je moc krásné a rozhodně skvělý nápad
edit: Plácám nesmysli... tenhle nápad jsi už měla při Můj život... No, aspoň vidím, jak je těžké říkat pravdivou chválu...Prostě nevím, co říct, tak jen.... Chválím!
sentimentalni a preslazene.. trosku, ae ja ten styl mam taky rada
povidky nejsou vzdy jen o bojich a bitvach, kde litaj koncetiny a hlavy sem a tam, ae i o citech a pocitech.. a to, jak koukam, tobe jde moc krasne. vzdy pis co chces a co te bavi, protoze ti, kdo maji radi tvoe povidky, si te vzdy najdou..(napriklad ja xD)
Je to tak melancholické a zároveň tak neopísateľne krásne...no jednoducho a stručne je to nádherné
jaj to je dobré