Uč se dcero...13

Tak tohle ještě není konec, řekněme, že jsem se rozhodla pro trochu delší verzi a přecenila svoji aktivitu co se týče psaní

Uč se dcero ….
Dobrou kunoichi býti
Aneb
Velké nástrahy malého světa 13. Díl

13.Díl

V lóže pro Kage:

Naši Kage seděli netrpělivě na svých místech a sledovali dění pod sebou, když zaráz k nim přistoupila Sakura a muž s dlouhými černými vlasy, které mu spadaly do úzkého obličeje, přes křivý nos měl šikmou jizvu, táhnoucí se od kořene nosu až do levého kraje obličeje . Dorazili zároveň, ačkoliv bylo vidět, že Sakura po schodech pospíchala a on šel klidným tempem.

„Ó Kageru vy už jste tu.“ Řekl Raikage, který si všiml jeho příchodu a Kageru se v edle něj postavil.
„Hai Raikage –sama.“ Řekl hlubokým hlasem. Gaara na něj stočil svůj pohled, ale tak, aby si toho nikdo nevšiml. Neměl rád toho člověka od první chvíle co ho viděl, vlastně si byl čím ál míň jistý se společností s níž táhne za jeden provaz, ač jen on sám věděl, že to není až tak dobrovolně. Prošel si záznamy toho člověka, které si nechal přinést od ANBU. Jeho minulost byla plná tajných misí a zkorumpovaností. Než přišel do Ze mě blesku, byl najímán jako nájemný vrah. Mnoho shinoby a oninů po něm páslo, ale když ho vzal pod svá křídla právě zvolený Raikage raději zanechali úsilí.

Tsunade se opatrně rozhlédla po společnosti. Všimla si podezíravého a přimhouřeného pohledu Kazekageho. Podívala se směrem, kterým se díval a zahlédla toho tajemného Kagera. Ten zeregistroval pohled Hokageho a Kazekageho a natočil k nim jejich pohled. Když Gaara a Tsunade zpozorovali, že jejich pohled zbystřil odvrátili své zraky na dění pod sebou. (Prostě hráli takovou pošahanou hru, kuk sem kuk tam jí se nedívám. )

V aréně:

Hamano se už nadechovala a hodlala rozjet debatu, když se něco pokazilo. Její spolužák, nyní protivník sebou krátce škubl, když stál uvězněný v jejím genjutsu naproti ní. Složil ruce k sobě a snažil se dostat z genjutsu.
„Ksó, co si sakra myslíš, že děláš! Vždyť si chci jenom promluvit!“ Vyjekla Hamano , ale on toho nezanechal. Byl to pro ni moment překvapení a nedokázala své genjutsu udržet. Najednou ticho prořízl hluk lidí, než se Hamano stačila rozkoukat, její soupeř se k ní přiřítil a uštědřil jí pořádnou herdu do spánku až několik metrů poodlétla a žuchla sebou na tvrdou, prašnou zem. Stiskla víčka z kterých se zpod nich začali drát slzy. Nebolelo ji to až tak, že by brečela, tedy rána to byla pořádná, ale důvodem jejích slz byl snad reflex a překvapení.

Otevřela zvlhlé oči a dívala se na rozmazanou krajinu kolem sebe, když v koutku oka zahlédla jeho, jak se je pár metrů opodál a poznala, že dělá pečetě. Rychle rukama si rukama přotřela oči a tak se zbavila slz. V sekundě však musela odskočit stranou, protože se na ní valil oheň.

„Zatracenej šmejd!“ Zaklela Hamano naštvaně , když už přešla ta ohnivá smršť a ona stála na větvi stromu. „Pořádně se na něho podívala. Jeho světle hnědé oči najednou, jakoby pokrývala mlha. Pohyboval se a jednal tak, jak ho v životě neviděla. Byl jak stroj, jako zbraň. I když to by nebyla až zase taková novinka, co se shinobi týče. Pomyslela si pro sebe Hamano. Jenže ona ho znala až moc dobře. Možná, že ten půlrok co strávil tady ho trochu změni, ostatně jako ji, ale ty oči byla zcela jiná kategorie. Jedno u si v místní knihovně půjčila knihu, kde o něčem podobném četla. Ninja byl v takovém případě a s takovými příznaky zcela ovládán jiným shinoby. Ovšem nebylo to něco, jako přesun mysli. V tomto případě byl „loutkař“ mimo ohrožení a zcela si ze svou obětí hrál.

„Taková technika, ale vyžaduje mnoho chakry a dovedou ji jen ti nejlepší z nejlepších. Kdo by ji ale tady? No, jasně! Má tu přece celé osazenstvo Kage! Přes to všechno jí to přišlo, ale zcela absurdní. Kage museli určitě mezi sebou aspoň trochu komunikovat nebo něco dělat. Stačili třeba posuny na jejích místech nebo mrkání víček. Něco takového totiž nejde dělat a soustředit se přitom ještě na něco jiného. Kdyby jim byla položena otázka a oni nezareagovali bylo by to hodně podezřelé. Zato lidí, kteří je doprovázejí se nebude nikdo na nic ptát.

Hamano upřela svůj pohled na lóže Kage a to se jí málem stalo osudným. Soupeř využil její nepozornosti a kdyby neuskočila včas měla by kremaci zdarma.
„Ksó, ten jeho pohled nemůže s takové dálky nikdo zaregistrovat!“ Vztekala se Hamano a těkala očima všude možně až jí při zběsilém úniky před další smrští ohně do zorného pohledu padl Genma co by dnešní rozhodčí. Úprkem se vydala k němu a už z dálky na něj křičela:
„Genmo –san! Genmo-san! Já ..ti musím…něco říct.“ A přiběhla až před něj Hamano. Ten jen vytřeštil oči a odskočil od ní dál.
„Sakra co to děláš?!“ Vyjekla Hamano když ho zase začala stíhat a on před ní zdrhal.

Na tribunách a v lóži Kage:

Oroušek, který seděl společně s Kabutem na tribuně se dívali na tu komickou situaci. Zdrhající nepřítel, který plive oheň na Hamano a snaží se jí dohonit. Hamano zdrhající před nepřítelem a honící rozhodčího, rozhodčí zdrhající před Hamano utíkali dokola arény, jak křeček v kolečku. Kabuto vytáhl krabici popcornu, který společně s Orouškem prskali na lidi před sebe smíchy. Někteří lidé na tom byly podobně a ta druhá polovina byla jako Kage, kteří jen nevěřícně hleděli na scénu pod sebou. Partu trhal jen Mizukage, který se dusil smíchy na svém křesle a snažil se to maskovat výbuchy kašle.
„Co to má znamenat?“ Přerušila Tsunade ticho, které přerušovaly jen zvuky smíchu maskované výbuchy kašle.

Naruto a spol s.r.o se na to dívali s pokřivenými obličeji. Lee mezitím poukazoval na jejich sílu mládí a Neji tvrdil, že je jejich osudem běhat dokola dokud ho Tenten nepřivedla do komatu pomocí rány.

Opět v aréně:

„Genmo zastav!!!“ Běsnila už Hamano letící za ní m, jak tanker Ruské jednotky. Vše zničit a nenechat důkazy o nějaké existenci. „MOHL BY JSI MY ASPOŇ VYSVĚTLIT PROČ ZDRHÁŠ??!“ Genma zastavil a napřáhl ruku na znamení, že má Hamano zastavit. Ta zastavila, Genma vytáhl z kapsy kunaj a tupou hranou začal ťukat do zdi arény.
„Morseovka??!“ Vyhrkla Hamano a Genma přikývl, když se k nim přiřítil Hamanin soupeř. Napřahoval se k ráně, když se Hamano obrátila a uzemnila ho svou pravačkou, jako Roky Balboa. Genma opět začal něco vyťukávat.
„Já Morseovku neumím!“ Řekla sklesle Hamano, ale došlo jí, že s ní nemůže asi mluvit. „Ale musím ti něco říct! Totiž jeho nespíš někdo…..!“ Nedokončila větu, když byla po krk zahrabaná do země.
„Tak…a teď….si mě ale už VÁŽN Ě NA..AL!!!“ Skřípala mezi zuby a otočila se k soupeřovi Hamano. Tedy otočila hlavu, jak jí to jen dovolovala.