Trápení
Když se koukám na slunce, vidím jednoho,
když se koukám na měsíc, vidím druhého.
Teď již jsou na obloze,
věčně spolu,
jenom já volám:
„Pojďte dolů!“
Měsíc, studený a nepoddajný,
tajemný, jak jen může být.
Jeden z nich byl takový.
Jak málo, málo o něm vím.
Slunce naopak září stále.
Pořád, pořád, neustále.
Jeden z nich byl takový,
neposedný, ale laskavý.
Proč vzpomínky na ně tak bolí?
Proč odešli zrovna oni?
Proč nechali mě tu samotnou,
nešťastnou a strápenou?
Ehm, můj pokuz o poezii.
Opět bych chtěla všechny poprosit o komenty.
Arigato!!!
Huh Tolik lidí si to přečetlo a ještě někdo mi to okomentoval? To jsem od svý poezie nečekala, takže díííííííííííííííííky moc!!!
http://www.zkouknito.cz/video_59020_hymna-yaoi-fanynek Aneb milujeme yaoi =3
TWINCEST FÜR IMMER!!!
gomen ze ti pisu znovu, ale je to vazne uzasne
tak to bylo pěkný
Krásné... a přišla o oba, chudák Sakura...
no já moc na poezii njsem..... ale toto se mi fakt líbilo
pokus??? vzdyt je to skvele!!! vice nez to!!! je to takove nepopsatelne!!! jsi uzasna!!!
Ten_Ten, jsi talent. Moc se mi tvoje básnička líbila
Dokonalé... veľmi sa ti to podarilo
Pekný pokus, naozaj pekný, mne sa veľmi páči
Autori poviedok čítajte Pravidlá FF!!
Inak vaše poviedky skončia na našom externom blogu ^^
A takisto čítajte aj Důležitá sdělení pro spisovatele a čtenáře FanFiction!!!
Ak si nie ste istí písaním, nájdite si nejakú betu - Inzertní FF nástěnka.
----
Čiarka, taká maličkosť, ale dokáže úplne zmeniť význam vety.
Nezabúdajte na to.