Vládce Ohně a Hrdina z Písku 7

„Kage Bunshin no Jutsu!“ vykřikl Naruto a kolem něj se objevilo pět stínových klonů.
Naruto na chvilku zaváhal, ale hned si uvědomil, že teď už jinou možnost nemá, a začal tvořit pečetě.
„Fuuin Jutsu: Shikifuujin!“ vykřikl, a za ním se objevila stejná postava, jakou už dříve vyvolali Minato a Sarutobi. Byl to bůh smrti.
Naruto nedokázal popsat to, jak se teď cítil, ale bylo to něco úplně nového, co ještě nikdy nezažil. Zatímco skutečný Naruto zůstal stát, jeho pět klonů se rozeběhlo směrem, kde byli pískem znehybněni čtyři předchozí Hokagové a legendární Sannin Jiraiya. Naruto stál na místě a sledoval, jak bůh smrti přes jeho klony vytáhnul duši prvním třem Hokage. Klony se po zapečetění rozplynuly a místo Hokagů teď leželi na zemi nějací ninjové ze Zvučné. Už zbývali jen Jiraiya, Minato a Orochimaru.
Gaara se stále soustředil na to, aby udržel písek na místě, a zdálo se, že o něčem přemýšlí. Naruto si všiml, že u Jiraiyi už měl jeho klon problémy s vytáhnutím zvrhlíkovy duše. Naruto cítil, jak mu po tvářích stékají slzy, když si uvědomil že posílá svého učitele do světa, kde bude jeho duše navždy bloudit s ostatními chudáky, které bůh smrti uvěznil. Naruto upřel svůj pohled dolů a nechal své slzy padat na zem.
„Jsem pyšný na to, kolik ses toho naučil,“ ozval se najednou Jiraiya s úsměvem a Naruto překvapeně zvedl hlavu. Vypadalo to, že Jiraiyova duše už je skoro vytažená, a proto se v něm nakonec probudila jeho skutečná mysl.
„Velmi se podobáš svému otci,“ řekl Jiraiya a kývnul hlavou směrem k Minatovi. „Jsi skoro stejně hezký a silný jako jsem býval já.“
„Jsi pořád stejný,“ usmál se uslzeně Naruto ve chvíli, kdy se jeho učitel rozpadl na prach, ve kterém ležel další ninja ze Zvučné. Naruto už se teď ani nesnažil zastavit slzy, které mu stékaly po tvářích.
„Nebreč,“ pronesl hlas, který nikdy předtím neslyšel, ale přesto věděl, komu patří. Naruto se podíval na svého otce, který se usmíval, stejně jako předtím Jiraiya.
„P-promiň, tati,“ zavzlykal Naruto s pohledem upřeným do země.
„Za co se omlouváš?“ zeptal se udiveně Minato. „Záchrana vesnice není něco, za co by ses měl omlouvat.“
„Když já…,“ začal Naruto, ale Minato ho přerušil, neboť mu už nezbývalo moc času, a chtěl svému synovi něco důležitého říct.
„Jsem hrdý na to, co všechno jsi dokázal, Naruto. Myslím, že jsme si s Kushinou nemohli přát lepšího syna, než jsi ty,“ usmál se naposledy Minato, než se rozpadl stejně jako předtím Jiraiya.
„Odpusťte mi to, prosím,“ řekl Naruto po chvíli a uslzenýma očima se podíval na místa, kde ještě před chvílí stali Jiraiya a Minato. „Uvidíme se na druhé straně.“
„Já snad budu brečet,“ ozval se posměšně Orochimaru, když viděl, jak moc to Naruta vzalo. Ten odporný hlas způsobil, že Naruto odhodil všechnu lítost, aby ji mohla nahradit nenávist. Nenávist k člověku (jestli to ještě vůbec je člověk), který tohle všechno způsobil. Naruto si utřel slzy a podíval se na Orochimara. Sannin najednou vypustil z pusy ten svůj nechutně dlouhý jazyk.
„Už zase ten jeho hnusnej jazyk,“ otřásl se zhnuseně Naruto a vzal do ruky svůj meč, který předtím zapíchnul do země vedle sebe. Nechal se spoutat Orochimarovým jazykem a přitáhnout skoro až k němu. Když byl asi dva metry od Orochimara, tak se mečem rozmáchnul a jazyk mu přeseknul. Orochimaru zařval bolestí a zatáhl torzo, které mu zbylo z jazyka zpět do pusy, ze které mu nyní proudem valila krev.
„Bolí to?“ zeptal se Naruto s jakýmsi zvráceným potěšením, které ještě nikdy nezažil. Chtěl způsobit Orochimarovi co nejvíc bolesti za to, že kvůli němu musel ty, které nejvíc obdivoval, poslat do světa ztracených duší. Chtěl, aby Orochimaru trpěl za to, že kvůli němu musí opustit svoji rodinu, když konečně nějakou má.
„Dopadneš stejně jako ten blázen Sarutobi,“ řekl Orochimaru. „Taky na mě zkoušel tuhle techniku, ale na konci už neměl sílu aby vytáhnul celou moji duši.“
„Zapomínáš-na-to-že-já-jsem-ninja-s-největším-množstvím-chakry-na-světě!“ vykřikl vztekle Naruto a za každým slovem dal Orochimarovi tu největší ránu jaké byl schopen. Naruto dal ruce na Orochimarova ramena a nechal boha smrti, aby protáhl svou ruku skrz jeho tělo.
„Nedokážeš to,“ řekl Orochimaru, i když nezněl moc přesvědčivě a v očích se mu objevil strach. „Nedokážeš mě zabít.“
„Copak ti to Třetí tehdy neřekl?“ ušklíbnul se Naruto. „Smrt by byla moc malý trest za to všechno, co jsi udělal. Tahle technika zajistí, že budeš navěky bloudit světem mrtvých s ostatními, kterým bůh smrti vytáhnul duši.“
„Mě nemůžeš porazit,“ řekl Orochimaru z posledních sil. „Já jsem nesmrtelný!“
„Dost řečí,“ řekl Naruto a chystal se vytáhnout i ten poslední kousek duše, který se ještě zoufale držel v Orochimarovi. „Je načase připojit se k těm na druhé straně!“
Naruto vytáhnul zbytek jeho duše a Sannin naposledy zařval, než se zhroutil k zemi.
„Fuujin!“ vykřikl Naruto a po chvíli se mu na břiše objevila stejná pečeť, jakou tam měl v době, kdy v sobě nosil Kyuubiho.
„Dokázal jsem to,“ usmál se naposledy Naruto, a pak se i on skácel na zem.
„Naruto!“ zakřičel Gaara, který se konečně nemusel soustředit na písek. Kazekage doběhl až na místo, kde ležel Vládce Ohně a uvědomil si, že jeho přítel už nedýchá. Zemřel.