Ze života Hokage (část 1)

Bylo krásné slunečné ráno a u jezera v zemi vodního víru trénovala mladá sedmnáctiletá Kushina Uzumaki. Vždy k tomuto jezeru přicházela hned zrána, aby se po únavném tréninku v něm mohla smočit, a ani dnešek nebyl výjimkou.

Opodál v keři:

,,Minatoooo, pojď vyzkoušet můj nový dalekohled, musím tě taky něčemu přiučit!"
,,Jiraiyo-sensei, neříkal ste náhodou, že mě dnes naučíte to skvělé jutsu?"
,,Jo, ale až se podíváš.!"
,,Dobře ale pak mě to naučíte!"
,,Jasně, jasně."
Minato chvíli zaostřoval, když v tom uviděl překrásnou koupající se dívku, do které se okamžitě zamiloval. Jeho pohled na ni trval už asi pět minut.
,,Už mi to můžeš vrátit," řekl Jiraiya
,,Musím se s ní seznámit," pronesl Minato nepřítomně.
,,Tak chlapeček se nám zamiloval, jo? No dobře, stejně tu máme misi, tak jdem."

A vydali se vstříc městu. Tahle mise jim zabrala asi týden. Avšak Minato na tu dívku den co den musel myslet, každé ráno se na ni chodil dívat. Nikdy se však neodvážil jí říct nic jiného než nesmělé ahoj. Na jeho pozdrav Kushina odpověděla úsměvem. Potkávali se i ve městě, kde na sebe házeli dlouhé pohledy. Až jednou večer, když zase nemohl Minato usnout si řekl, že už to tak dál nejde a že se s ní musí víc seznámit. Jeho srdce ho nutilo, aby šel k tomu jezeru. To taky udělal a měl neuvěřitelné štěstí, protože Kushina tam byla. Jediné co ze sebe Minato vydal bylo zase:
,,A-a-h-o-o-j."
Kushina na jeho pozdrav konečně zareagovala jinak než jen úsměvem.
,,Ahoj, tebe nevidím poprvé. Sem chodíš nějak často. Kdo jsi? A co tady děláš?"
,,Já jsem Minato a jsem shinobi z Listové, jen sem se tu tak procházel, a pak sem uviděl tebe. Jak se jmenuješ?"
,,Kushina Uzumaki," řekla s červenáním, protože od okamžiku, co se na něj podívala, ucítila lechtání v břiše.
Pak si sedli a hodně dlouho si povídali.
,,Už se celkem ochadilo, že?" řekla najednou Kushina.
,,Mně zima není," usmál se Minato, vyslekl si triko a přehodil ho přes Kushinu. Byl to přeci důvod, jak se k ní víc přiblížit. Nenápadně ji chytil za ruku. Ona se na něj otočila, přiblížily se i jejich rty, a tak se začali líbat. Nakonec skončili nazí ve vodě.
/musí to tu být, Naruta přece čáp nepřinesl xD/

Ráno se Kushina vzbudila v Minatově náručí a bylo jí tak krásně, jako ještě nikdy.
,,Dobré ráno, miláčku," řekla mu.
,,Dobré ráno, lásko," odvětil.
Po chvíli se oba zvedli a ruku v ruce šli pomalým krokem do vesnice. Tam už na Minata čekal Jiraiya.
,,Kde si, víš jak sem se o tebe bál? A navíc jdeš pozdě, už sme dávno měli být doma!"
,,Promiňte, sensei."
,,A kdo je tohle? Není to ta holka, kterou sme včera sledova…" Jiraiya to nedořekl, protože ho Minato dloubnul do břicha.
,,Pssst, nechci aby to věděla," zašeptal, a pak pokračoval nahlas: ,,Tohle je Kushina a rozhodli jsme se, že půjde s námi a bude u mě bydlet."
,,Jsi si jistý, Minato?"
,,Naprosto."
,,Tak pojďme."
Kushina si jen došla pro věci a rozloučila se s rodiči a spolu s Minatem a Jiraiyou odešla.