Obchodníci 22 - Nové pokyny

„Je tu jeden problém.“ Zvedl Ibiki ruku. Poslední setkání Yondaimeho společnosti před slavnostním zahájení jeho úřadu.
„Vždycky jsou problémy.“ Vyfoukl Shikamaru obláček kouře.
„Co s Danzouem?“ Vyslovil Ibiki problém.
Minato přemýšlel co má na to odpovědět. Jeho jmenování už nic nebrání. Na druhou stranu je, ale Danzou jediný člověk, který si může přímo nárokovat úřad Tsunade. Má ho nechat odstranit? Jednotky Root nejsou žádní slaboši. Chtěl na něj poslat Sasukeho, ale jeho tým byl kompletně rozprášen. Sasukeho smrt ho mrzela ze všeho nejvíc. Byla to cenná figurka. Chtěl za ní odplatu. Tu nejvyšší možnou. Chce hlavu šéfa Akatsuki.
„Zkontaktujte Kakashiho a nabídněte mu podíl na řízení vesnice. K tomu samozřejmě budou patřit i drobnosti jako je Asumovo obchodování. Za to chci, aby se postaral o Danzoua.“
„Ale co budeme dělat my?“ Vyhrkl Iruka.
„Já osobně zabiju Peina!“ Bouchl Namikaze pěstí do stolu.

Pein ovšem také nelenil. Po smrti Orochimarua měl teď volné pole pro útok na Listovou. Se Zabuzou se vypořádá později. To už bude lehké. Nechal si do pracovny zavolat všechny zbývající členy Akatsuki, aby jim vysvětlil svůj plán a zároveň zjistil jejich loajalitu.

„Utečme, prosím!“ Žadonila Blue. Držela Deidaru za ruku a nechtěla mu dovolit odejít z pokoje.
Deidara se konečně konečně oklepal z poslední bitvy. Jeho mysl byla zase jasná.
„Musíme tam jít.“ Trhl s rukou za kterou ho držela. Blue stékaly po tváři slzy. Oční stíny měla rozmazané.
„Oba zemřeme.“ Brečela Blue dál. Deidara si zatím urovnával kravatu v zrcadle. Tohle nesnášel, když začne hrát na city. To její brečení. Klekl si před ní a chytil jí za ruce.
„Řekni Peinovi, že čekáš jeho dítě. Nechá tě tady a nebude tě nutit do nějaké akce. Víš přece jak chce dítě.“
„Ale co ty.“ Popotáhla.
„Já to přežiji a vrátím se pro tebe.“ Deidara se pokusil o úsměv.
Blue se pousmála: „A potom si najdeme klidné místo?“
„V Kamenné mám pořád nějaké známé.“ Políbil jí na čelo a odešel.
Blue se snažila něco udělat s obličejem, aby nebylo vidět, že plakala. Poté vyrazila také.

Hidan a Zetsu již seděli u Peina v pracovně a očekávali netrpělivě, kdy přijdou ostatní, aby to všechno mohlo začít. Další příchozí byla dvojice Sasori, Sakura.

Itachi kontroloval svojí bílou kravatu jak mu sedí. Brýle s červenými sklíčky pečlivě zastrčené v kapse u saka. Ještě se jednou podíval zdali nepotřebuje někde upravit. Nakonec se otočil po svém pokoji a zrak mu utkvěl na posteli. Karin se stále urputně snažila vymanit z pout, ale Itachi jí k posteli přivázal velmi pevně.
„Jen se neboj. Jednou tě pustím, ale nejdřív chci pár odpovědí.“ Přistoupil k ní.
Kvůli roubíku mu Karin nemohla nijak odpovědět, tak se jenom cukala.

„Konečně tu jste všichni.“ Pozdravil je Pein. „Zažíváme docela velkou krizi.“ Přejel je pohledem. Itachi, Zetsu, Hidan, Deidara, Sasori, Sakura, Blue a Pein. Poslední členové Akatsuki.
„Zítra bude Yondaime znovu jmenován do funkce nejvyšší hlavy Listové. Při této příležitosti Listovou napadneme. Budeme zabíjet všechny! Žádné ohledy. Neměl by být problém dostat se do vesnice. Budou mít dost práce s přípravami. Chci, aby jste zabili několik významných lidí té vesnice. Prvním cílem je Neji Hyuuga. Bez strážce zákona nebudou jejich síly tak účinné. Toho si vezmeš na starost Sasori ty.
Potom tu máme Kakashiho a Asumu. Chci smrt alespoň jednoho z nich. Pozor však na Gaie. Ze začátku jsem chtěl, aby se o něj postaral Kakuzo s Kisamem, ale jelikož jsou mrtvý… To je tvůj úkol Deidaro.“ Pronesl Pein chladně.
Deidara se ušklíbl. V Blue to hrklo. Věděla, že Deidara dostane nesplnitelnou misi a on je tak paličatý, že jí přijme.
„Itachi… ty se Sakurou zabiješ Naruta. Zetsu ti bude krýt záda před případnými strážci jeho osoby. Nakonec Hidan. Ty vtrhneš do největšího davu, který bude oslavovat Yondaimeho a uděláš tam velmi krvavá jatka.“
Hidan přikývl: „A co uděláš ty?“
„Já před všemi zabiju Yondaimeho.“ Pein už se viděl jako vítěz. Jak drží tu blonďatou hlavu a ukazuje Listové, kdo je tam teď pánem.
„Chci, abyste tam dorazili ještě dnes. Já se k vám přidám zítra. Teď jděte.“ Pein pokynul rukou, aby všichni zmizeli.

„Docela hodně jsem si to pohnojil.“ Yamato se procházel lesem kolem Listové. Přemýšlel co má dělat.
„Zabitím Tsunade jsem si to docela p****l u všech v Listové. Nabízelo by se místo u Akatsuki, ale to bych neměl zabít Kakuza. Zbývá mi Orochimaru, ale toho už zabili! Co teď mám dělat.“ Yamato celý bezradný procházel lesem a snažil se na něco přijít. Jak má pokračovat dál.
„Na Shizune taky můžu rovnou zapomenout. Co asi dělá? Tak jako tak mě nejspíš bude chtít zabít za to, že jsem jí zabil šéfovou. Proč jsem tak blbej!“ Kopnul do blízkého šutru.
„Možná dostanu práci v Písečný.“ Zapřemýšlel. Jim přece nemůže vadit to, že jsem sejmul bosse Listový. Nebo jo? Poslední dobou mají dobré vztahy s Listovou. Mlžná díky Zabuzovy to samý.“ Posadil se na jeden z kmenů a začal přemýšlet jaký by měl být jeho další krok.
„Vím jak ti je.“
Yamato se otočil odkud jde ten hlas. Shino stál za ním opřený o strom.
„Taky mě nemají nikde rádi.“ Popošel k Yamatovi.
„Jindy bych tě zabil, ale nebaví mě riskovat život.“ Otočil se Yamato od něho.
„To jsi takový srab?“ Nenechal se Shino odbýt.
„Jenom se mám rád to je celý.“
„Co takhle dostat možnost všechny tvé skutky smazat a začít od znova?“ Shino vyslovil nabídku, která se neodmítá.
„Co bych měl udělat?“ Yamato se se zájmem otočil na postavu v brýlích.
„Jsem samotář, ale vím o pár vlivných lidech. Jedním z nich je budoucí hlava Listové – Namikaze. Další vlivný muž je Kakashi a možná by tě najal i Neji a v neposlední řadě je tu Danzou. Ale musíš na ně nějak zapůsobit, nebo by se za tebe mohl někdo taky přimluvit…“
„Tím myslíš sebe?“
„Přesně.“ Ukázal na něj Shino prstem.
„Takže budu pro tebe pracovat… Co mám udělat za špinavou práci na kterou se necítí ani nájemný vrah jako ty?“ Yamato se postavil.
„Říká se, že Tsunade měla dítě. Tahle informace, ale nebyla nikdy potvrzena. Tomu dítěti by mělo být kolem třiceti. Přesný věk není znám. Je možné, že je to sama její sekretářka Shizune, ale to pochybuji. Naproti tomu je Shizune jediná, která zná pravdu a já po tobě chci, abys zjistil tu pravdu. Jestli to dítě opravdu je…“
„Tak co?“ Vyhrkl Yamato.
„To není tvoje starost.“ Shino se usmál.

„Tak to je pěkně v pytli. Můj tatík je živej.“ Naruto seděl na jedné z barových židliček a popíjel.
„Nejsi jediný koho tak oklamaly.“ Jiraiya jim nalíval do velkých panáků.
„S tím naděláte.“ Přisedl si k nim Neji.
„Tak co ženuška?“ Obrátil se na něj Naruto.
„Je nahoře a přepočítává peníze.“
„Půlka z nich je mejch.“ Naruto se usmál.
„Nemáš sem chodit každý den.“ Napomenul ho Jiraiya.
„Vy máte tak co říkat.“ Naruto se šibalsky usmál.
„Có? Jsem tady jenom kvůli tobě.“ Jiraiya zrudl a díval se po spoře oděných slečnách na parketu.
Neji si strčil párátko do pusy a díval se na nově příchozího: „Sem ten pes nesmí.“
„To není pes, ale Akamaru.“ Kiba si přisedl k Nejimu a vzal Jiraiyovi flašku z ruky, aby si taky nalil.
„Jak ty můžeš být v mojí rodině.“ Přistrčil mu Neji taky svojí skleničku, která čekala na dolití.
„Jak jsme to dopadli!“ Bědoval Naruto.
„Co se ti nezdá?“ Přikrčil Neji obočí.
„Jsme trosky.“ Přihodil si Kiba.
„Hele, já ženatý nejsem to jenom vy dva.“ Usmál se Jirayia.
„Jsem neúspěšný alkoholik,“ tloukl skleničkou Naruto do baru. „Taky si někoho najdu jako vy dva loserové.“
„Ježiš.“ Zakoulel očima Neji.
„Bože.“ Vydechl Kiba.
„v**e.“ Usmál se Jiraiya.
„Zkusím ulovit Shizune. Přece jenom bydlíme ve stejným baráku a furt se vidíme. Jo, to udělam.“ Dodával si Naruto odvahy.