Kurio - 4.

Tak tady máte po opravdu opravdu dlouhé pauze další díl.

4. kapitola – Mučení

,,Páni.‘‘ užasl Gaara.
,,To zíráš, co?‘‘ vychloubal se Kankurou.
,,No to teda jo.‘‘ odpověděl mu Gaara.
,,Tak co s nima uděláme?‘‘ zeptala se Kurio a Gaara se ďábelsky usmál.
,,Neměli bychom je hned zabít. Mohli by být užiteční.‘‘ zareagovala Temari, když viděla Gaarův výraz. Když to řekla její bratr se okamžitě zamračil jako sto čertů.
,,A taky by nám mohli prozradit, kde jsou ostatní.‘‘ řekla Kurio, aby Temari podpořila. Teď se zase ďábelsky usmála ona a podívala se na zajatce. Ti byli tak vystrašení z jejího pohledu, že málem omdleli.
,,Kankurou vyndej jim z pusy ten šátek, ať můžou mluvit.‘‘ zavelel Gaara a už k zajatcům natahoval ruku, aby je uvěznil v písku.
,,Počkej Gaaro. Nech to na mě..‘‘ poručila Kurio a na tváři jí pořád pohrával ten vražedný úsměv. Z taštičky na jejím pase vylétly dvě písečné ruce a zajatce rozvázali, ale než ti se vzpamatovali už byli uvězněni každý ve své písečné kouli, tak že jim byli vidět jen obličeje.
,,Co to děláš Kurio?‘‘ zeptal se Gaara.
,,No to je můj způsob mučení. V každé z těch koulí je tisíc jehel a ty jehly budou postupně vystřelovat.‘‘ odpověděla Gaarovi a otočila se zpět na zajatce. ,,Takže už víte co vás čeká. Tak a teď mi řekněte, kde jsou ostatní.‘‘
,,To ti nikdy neřeknem.‘‘ zařval na ni Deidara, ale v příští vteřině toho litovat. Jemu i Tobimu se do těla právě zabodla jehla.
,,Ještě nám to nechceš říct?‘‘ zeptala se ho Kurio a dodala: ,,Jo a ještě jsem zapomněla říct, že v těch jehlách je takový speciální jed. No účinky byste měli poznat za pár sekund.‘‘
,,Auuuu!‘‘ zařvali Tobi a Deidara zaráz.
,,Co je to za jed?‘‘ otázala se Temari užasle.
,,To je takový můj osobní vynález. Působí hroznou bolest, ale až asi tak za půl minuty.‘‘ odpověděla jí pyšně Kurio. Gaara si to mučení náramně užíval, stejně jako Kankurou.
,,Super.‘‘ zavolal nadšeně Gaara.

Když už zajatci byli prošpikovaní snad stem jehel Tobi už to nevydržel. ,,Dobře řeknem ti, kde jsou ostatní jen už toho prosím nech.‘‘
,,Ale podívejme!“ podivila se Kurio a vítězně se pousmála.
,,Ty seš kretén, Tobi!“ zařval Deidara.
,,Ale to bolí!‘‘ obhajoval se zmučeným hlasem jeho parťák.
,,Teď to bolí jo?! Jestli na to Pein příjde, a že na to příjde, bude tě to bolet mnohem víc ty idiote.‘‘ rozkřičel se blonďák ještě víc.
,,Nechte toho vy dva. Jestli se tu budete takhle hádat a neřeknete mi to, bude to bolet ještě víc. To si pište!‘‘ poručila a pohrozila jim vražedným hlasem Kurio a objema zajatcům se do těla zabodla další jehla.
,,Nech už toho!!‘‘ žadonil Tobi.
,,Nenechán dokud mi to neřeknete.‘‘ stála si na svém zrzka.
,,Jenže mi ti to ne-řek-ne-me.‘‘ odporoval Deidara.
,,No když myslíte, tak já přitvrdím. Odteď se do vás zabodnou vždy dvě jehly najednou a postupně budu přidávat, takže tři najednou , pak čtyři atak dále. Už jsem to zkoušela, když se zabodne ještě víc jehel je to ještě horší,ale pozor, šest jehel je smrtelná dávka, ještě ji nikdo nepřežil.‘‘dokončila svůj proslov Kurio.
,,Vvvvážně?‘‘ vykoktal ze sebe Tobi.
,,Smrtelně.‘‘ řekla to Kurio doslova.
Oba zajatci na jednou polkli.
,,Jé to chci taky!‘‘ zajásal ve stejnou chvíli Kankurou a nadšeně zatleskal.
,,Mmmmyslím, že bychom jí to měli říct.‘‘ Koktal dál Tobi.

Ještě jednou se omlouvám za tu pauzu, ale vůbec jsem neměla čas.