Otevři Oči

Otevři oči
Takže se pouštím znovu do další jednorázovky. Zjistila jsem, že v noci se mi píše lépe, než přes den. Ale zase pak zjišťuji, že kvalita trošičku pokulhává... No nic.
Doufám, že vás moc nepohorším a že se to alespoň někomu bude líbit...

„Zase pozdě? Ale co se dá čekat, od takové skety jako jsi ty. Nikdy nic nedokážeš, protože nedodržuješ pravidla. Ten kdo nedokáže dodržet pravidla, si ani nezaslouží být shinobi,“ řekl malý, šedovlasý klučina.
„Si magor? Já pomáhal staré babičce, která zakopla o slona a myš ji zlomila nohu,“ bránil se brblající kluk s oranžovo-černými brýlemi.
„Obito, právě jsi pokořil své první místo o nejhloupější výmluvu,“ řekl úsměvavý, mladý muž s blonďatými vlasy, který právě přišel.
„A ty, Kakashi, mu neříkej sketo. Všichni nejsou stejní. Ty můžeš dodržovat pravidla, ale to neznamená, že bude mít Obito stejné priority jako ty,“ dodal.
„Hehe, vidíš? Takže se na mě moc nepovyšuj,“ vyplázl Obito jazyk na Kakashiho, který doutnal zlostí.
„Co on může vědět?“ pomyslel si Kakashi a pohlédl na svého senseie.
Jeho otec nedodržel pravidla a zachránil přátele. Ale za cenu smrti a ostudy.
On, Kakashi, takový nikdy nebude. On bude vždy a za každé situace správný shinobi - bude stroj bez emocí. Co jsou přátele? Nic. Ale úspěšně provedená mise může zachránit celou vesnici...
„Kde je Rin?“ vyrušil Minato Kakashiho s přemýšlení.
„Nevím,“ pokrčil Obito rameny a začal se rozhlížet kolem sebe.
„To jsem zvědavý, co ji mohlo tak zdržet. Je to vážně děs, když je někdo tak nedochvilný,“ mumlal si Obito pod vousy (které ještě neměl) a ignoroval Minatovy nevěřícné pohledy.
„Bože, Obito, co s tebe jednou bude?“ ptal se Minato a neslyšně se uchechtl.
„Už jde, už jde!“ zvolal Obito a začal mávat jako šílenec, aby upoutal pozornost Rin.
„Nejsem slepá, Obito,“ řekla udýchaná Rin, když došla ke skupince.
„Omlouvám se za své spoždění, ale trhala jsem nějaké byliny,“ omluvila se Rin Minatovi.
„V pořádku,“ řekl sensei a čekal, jak zareaguje Obito. Jako vždy, nemusel čekat příliš dlouho.
„A to jí uvěříte takovou průhlednou výmluvu? Kdyby si vymyslela něco věrohodného, jako například, že ji zajali mimozemšťani a ona musela s vypětím všech sil uniknout... Ale ona ne, ona musela trhat kytičky... No řekněte, kdo by jí to věřil?“ kroutil nevěřícně hlavou Obito.
„Obito...,“ povzdechl si Minato, ale nakonec se vzdal příležitosti okomentovat blbost, kterou právě Obito) vypustil s úst.
„Jsme všichni a tak můžeme zahájit misi, která nám byla svěřena,“ pokračoval Minato a přinutil se myslet na blíží se střet s odpůrci, kteří vedli hlavní útoky a plánovali všechny atentáty proti Ohnivé Zemi, se kterou byli v otevřené válce.
„Musíme zneškodnit skupinku osmi lidí - dvou týmů. Abychom to dokázali, musíme se také rozdělit na dvě skupinky. Takže já budu s Rin a Kakashi bude s Obitem. A hlavně myslete na to, vy dva, že je to mise. Takže žádné hádky a nic podobného. Jasné?“ ujasnil vše Minato a trochu pochyboval o svém rozhodnutí. Je opravdu správné, aby byli spolu? Ale je to jediná cesta k vítězství.
„Tak jdeme na to. Uvidíme se, až bude po všem. Spoléhám na vás,“ s těmito slovy se Minato rozloučil s Obitem a Kakashim a spolu s Rin zamířili na opačnou stranu. Doufal, že se opravdu opět shledají.

O den později

„Tak a tímto chci poblahopřát Kakshimu. Tímto dnem se Kakashi stává Jouninem. Má stejnou hodnost jako já,“ řekl Minato a podal Kakshimu speciální kunai, který pro něj vyrobil.
„Děkuji, Minato-sensei,“ prohlásil formálně Kakashi a přijal dar.
„Mně už neříkej senseii,“ prohlásil Minato a trochu rozpačitě se zasmál.
„A ode mě máš tuhle taštičku. Máš tam všechno nezbytné vybavení pro první pomoc a speciální mastičku, kterou jsem ti vyrobila,“ řekla Rin a šťastně podávala svůj dárek Kakashimu.
„Ehm... Kakashi, ty máš dneska povýšení?“ zeptal se zahanbeně Obito.
„Já na to samozřejmě nezapoměl, ale dárek s sebou jaksi nemám...“ pokračoval.
„Ani jsem nečekal, že bys mi něco dal," ujistil ho chladným hlasem Kakashi a odvrátil se od něj.
„Alespoň něco malého jsi mu mohl dát,“ řekla vyčítavě Rin.
„No jo, no jo. Já ještě něco vymyslím,“ řekl Obito a začal přemýšlet. Ale co?
„Bohužel dnes máme další misi,“ řekl omluvně Minato a pohlédl na Kakashiho.
„Pojďte sem. Domluvíme si strategický plán. Formace zůstává jako u předešlé mise,“ řekl Minato a rukou naznačil, aby se všichni shlukli kolem něj.

„Ty, Kakashi. Já to vím,“ řekl tajemně Obito, když vyčkávali na správný okamžik k útoku.
„Co zase víš?“ řekl podrážděně Kakashi.
„To o tvém otci,“ řekl Obito a nebral na vědomí, jak sebou Kakashi trhl.
„Proč chceš být tak dokonalý. Vím o všem,“ pokračoval.
„Drž hubu! Nic nevíš!“ vykřikl Kakashi a hned si uvědomil, že je mohl klidně prozradit.
Ale jak to tak vypadalo, nikdo jeho výkřik nezaregistroval.
„Ale ano, vím,“ pohlédl na něj Obito. „Byl to opravdový hrdina, který zachránil své přátele. Ty bys na něj měl být hrdý. Místo toho se stavíš k světu jako k místu, kde se musí dodržovat samá pravidla. Ale o tom život není,“ dodal. Nic jiného na srdci neměl a tak se oba dva zahalili do roušky mlčení. Oběma se hlavou honily myšlenky, ale ani jeden je neřekli nahlas.
„Hele, Rin už tu měla bejt,“ řekl najednou Obito.
„Má pravdu,“ pomyslel si Kakashi.
A najednou ji uviděli. Byla svázaná a nejspíše pod vlivem omamných látek.
„Jdem pro ni!“ vykřikl Obito a už chtěl vyskočit z úkrytu.
„Stůj,“ zasyčel Kakashi. “Nemůžem jí zachránit. Musíme jednat podle plánu.“
„A co když zemře? Co potom?“ zeptal se Obito.
„Tak to potom nemáme jinou možnost, než ji nechat zemřít,“ řekl chladně Kakashi.
„Ty...“ zavrčel rozhořčeně Obito nad slovy, které vyšly s úst Kakashe.
„Myslíš, že je to správné?“ zeptal se.
„A co je jako správné? Ohrozit existenci vesnice? Porušit pravidla?“ odsekl Kakashi.
„Ty a ty tvá pravidla! Kašli na ně. Zachovej se jako hrdina. Jako tvůj otec. On totiž byl opravdový hrdina. Věděl, že přátelství je to nejdůležitější. Že musí být tým,“ řekl Obito.
Mezi oběma se rozprostřelo ticho.
„Dobře...,“ řekl Kakashi a podíval se Obitovi do tváře. „Jdeme zachránit Rin“.

„Kage Bushin?“ vydechl ohromeně Obito. „Ale jak...“.
„Nenechám tě jít,“ ozvalo se mu u ucha. Zahlédl odlesk kunaie.
„Zemřu?“ pomyslel si.
Najednou se klony rozptýlily a pravý útočník byl sražen k zemi. Nad ním stál Kakashi.
„Co ty tady? Nemáš mít náhodou toho druhýho?“ zeptal se roztřeseně Obito.
„Přece nenechám takovýho moulu bez dozoru,“ odsekl mu Kakashi.
„Ty...,“ nedořekl Obito. Vrhl se směrem ke Kakashimu. Právě včas, aby odvrátil smršť kunaiů.
Kakashi překvapením zkameněl. Obito že mu zachránil život? Tomu nemůže uvěřit.
„Jé, hele. Čum na to! Já mám sharingan! Opravdový sharingan!“ křičel radostně Obito.
„A sakra!“ Kakashi skočil před Obita. Najednou ucítil palčivou bolest v levém oku.
„Kakashi... proč?“ zašeptal Obito a hleděl mu na obličej.
„Obětoval jsi mi své oko? Proč?“ šeptal.
„Ty jsi se odhodlal ochránit své společníky. A tak já budu ochraňovat tebe. Do konce našich životů,“ prohlásil Kakashi.
„Tumáš!“ zaječel Obito a vrazil kunai do břicha nepříteli, který se pokoušel nepozorovaně zaůtočit. Obito ale díky Sharinganu vše viděl.
„Musíme osvobodit Rin. Kvůli tomu jsme tady,“ řekl Kakashi a tak se oba dva vydali ke spoutané Rin.
„Jsi v pohodě, Rin?" zeptal se Obito Rin, když ji rozvazovali. Ta ale neodpovídala.
„Počkej,“ řekl Kakashi. “Kai“ zamumlal.
V tu chvíli se Rin probrala z otupělosti.
„Jé, kluci,“ zašeptala a usmála se. „Já věděla, že pro mě přijdete.“
„Teď na to není správná doba. Musíme odsud vypadnout,“ řekl Obito.
„Jasně,“ odpověděli Kakashi a Rin.
„Kampak?“ zeptal se nepřítel, který byl doteď maskován.
„Doton - lavina kamenů!“ vykřikl.
„Rychle, pryč!“ vykřikl Kakashi a tahal Rin za sebou.
Bohužel neutíkal dostatečně rychle a kameny pro něj znamenaly jistou smrt.
„Zemřu?“ ptal se Kakashi.
Najednou s ním a s Rin něco smýklo. Uplně ho to vyhodilo s dosahu laviny.
„Co to bylo?“ přemýšlel a očima hledal jeho zachránce. Nikde nikoho ale neviděl.
Jen všude samé kamení a neusazený prach.
„Kde je Obito?“ zeptala se náhle Rin.
„Že by... Ne, to snad ne!“ vyděsil se Kakashi.
Bohužel se jeho obavy naplnily. Uviděl ho tam. Pravou půli těla měl zavalenou kamenním.
„Obito. Vydrž!“ zařval a začal odhazovat kameny.
„To je zbytečné, Kakashi," řekl Obito. „Už mi nemůžeš pomoci. Pravá strana je napadrť. To nemůžu přežít.“ Začal kašlat krev.
„Proč? Proč?“ opakovala Rin a slzy se jí koulely po tváři.
„Kakashi, teď mě napadá, že jsem ti ještě nedal dárek k narozeninám,“ zamumlal Obito.
„Ježiš, teď na to kašli,“ řekl mu neveřícně Kakashi.
„Jak teď může myslet na dárek?“ uvažoval.
„Ne. Právě jsem vymyslel ten nejlepší, jaký ti mohu dát. Dám ti své oko,“ řekl Obito.
Kakashi na něj nevěřícně zíral.
„Budeš skvělý jounin. Všichni to vědí. Chci, abys nosil kousek mě v sobě. Tak budem navždy spolu. Prosím, přijmi můj dar. Rin? Ty jsi lékařský ninja. Prosím, implantuj mu mé oko. Prosím,“ řekl.
„D... Dobře,“ řekla Rin.
„Naposledy vás vidím. Jsem rád, že jste to vy. Že jste to poslední, co vidím ve svém životě."
"Prosím, nezapomeňte na mě,“ pomyslel si Obito a pomalu se poddal smrti.
„Ještě než umřu,“ řekl, teď už v úplné tmě, „chci, abyste věděli, že jste mými nejlepšími přáteli. Hlavně ty, Kakashi. Mám vás opravdu moc rád. Přál bych si s vámi být dýl, ale prostě to nejde. Sbohem. Budu na vás čekat.“
V tu chvíli přestalo Obitovi tlouci srdce. Zemřel jeden hrdina sharinganu.
„Obito,“ vydechl Kakshi a po tváři se mu skoulela slza. Jeho první slza v životě. Slza za největšího přítele, který padl, aby ho ochránil. Za přítele, který se pro něj stal hrdinou.