Za všechno může ON

Popadla mě divná nálada a já prostě nevěděla co dělat. Tak jsem psala.Jenže to byla asi chyba Napsala jsem něco o Narutovi, co se může stát, když ví, kdo je jeho otec. Je to dost divný, ale mě nic jiného nenapadlo

„Promiň Sakuro-chan. Já...já musím....musím dokázat něco víc,“ řekl smutně blonďatý ninja, když ho Sakura žádala o pomoc při úklidu domu Hokage.
Naruto si o sobě myslel, že nic nedokázal. Že nic nezvládl. Že je naprosto k ničemu.
„Co?“ podivila se růžovovlasá kunoichi, která si byla jista, že toho všichni dokázali spoustu.
„Co by si chtěl ještě dokazovat Naruto? Vždyt‘... vždyt‘,“ zakoktala se Sakura.
„Vždyť co? Hm? Nic jsem ještě nedokázal! Nic!“ zakřičel Naruto a podíval se do nebe. Po tvářích mu stékaly třpytivé slzy.
„Copak můžu být dobrý ninja, když jsem nedokázal zachránit ani své přátele?“ zeptal se jen tak do vzduchu a pořád se díval na oblohu. Setřel si jednu tvář od slz.
„Sasukeho, toho jsem nedokázal zastavit. Byl jsem tak slabý. A když jsme ho konečně našli. Tak...tak jsem se jen rozplakal,“ začal vzlykat blonďatý ninja.
„Gaaru, tak jsem se snažil, abych ho zachránil. Tak moc jsem chtěl. A neudělal jsem nic. Kvůli mě musela zemřít babička Chiyo,“ propadl v pláč Naruto.
Sakura se na něho ze zadu dívala. Leskly se jí oči. Opatrně zvedla ruku a položila ji Narutovi na rameno.
„Není to kvůli tobě, Naruto,“ řekla a stiskla svou ruku na Narutově rameni. Ten ji jen setřepal a odstoupil kousek dál. Slzy mu nepřestávaly téct. Byl zoufalý.
„Naruto, co je to s tebou? Takhle si se ještě nechoval. Ty přece dokážeš všechno. Ty to přece zvládneš. Staneš se nejsilnějším mužem v téhle vesnici. Proč si najednou nevěříš?“ zeptala se smutně Sakura. Tohle přece nebyl ten Naruto, kterého znala. Tohle nebyl ten Naruto, který stále tvrdil, že můžeme změnit svoji cestu osudu. Tohle nebyl ten Naruto, který byl pro všechny oporou, vzorem a který se vždycky tak snažil dosáhnout svých cílů.
„Zdává se mi sen,“ řekl smutně Naruto.
„He?“ Sakura se podívala na Naruta s údivem v očích. Blonďatý ninja se posadil na zem a sklonil hlavu. Sakura se posadila vedle něj.
„Každou noc se mi o něm zdá.....o mém otci.“ začal Naruto a skáply mu další slzy.
„To je přeci úžasné Naruto. Co se ti na tom nelíbí?“ nedocházelo to stále růžovovlasé kunoichi.
„Můj otec byl...Yondaime,“ řekl Naruto a jeho vlastní hlas se mu začal ozývat v hlavě jako ozvěna.
Yondaime... Yondaime... Yondaime...
„Cože?“ vyhrkla Sakura. Narutův otec je...Yondaime?
Sakuře se před očima objevila fotka jejich čtvrtého Hokageho. Hned nato se jí před očima zobrazil Naruto. Ty vlasy...ten obličej...ta podoba...
Sakura tomu uvěřila. Seděla vedle Naruta zticha. Pokrčila nohy a objala si kolena rukama. Hlavu si na ně položila a čekala, až bude Naruto pokračovat.
„Můj vlastní otec...proč? Proč do mě zapečetil tu bestii??!!“ vykřikl zoufale Naruto.
„Proč si pak klidně umřel a nechal mě tady samotného?!! Proč to k sakru udělal??!! Copak jsem pro něj nebyl vhodný syn?!!“ křičel a plakal Naruto. Naprosto ztratil důvěru v sebe samého. Ta představa o jeho otci a o tom, co mu udělal ho složila. Proč za to musel trpět zrovna on? Měl sto chutí to tady všechno rozmlátit. Za všechno mohou ti prokletí vesničané. To oni mu ubližovali. A on. Yondaime.
Naruto vyskočil na nohy. Z očí mu tekly slzy. Byl rozčilený a měl na všechny vztek. Hlavně na něho.
Blonďatému nijovi začaly růst zuby i nehty. Jeho oči ztratily to typické modré zbarvení. Zrudly jako krev. Naruto zatínal pěsti. Pomalu mu začal růst jeden ocas. Jeho oranžová chakra ho celého obalila. Teď jim ukáže pravou sílu Kyuubiho. Teď se jim pomstí. Za to, co všechno mu provedli. Jen oni za to můžou. Jen oni a on!
Naruto začal ztrácet kontrolu nad svými smysly. Sakura za ním seděla celá ustrašená a vyklepaná. Co to dělá? Měla by zasáhnout. Vyskočila na nohy a chtěla chytnout Naruta za paži, aby si ho otočila k sobě a uklidnila ho. Jenže si spálila ruku.
Naruto se na ni podíval. Držela se za zápěstí a léčila si spáleninu.Naruto odskočil pryč. Skočil přímo na nejvyšší místo ve vesnici. Na skálu, kde byly vytesány hlavy Hokágů.
Postavil se na všechny čtyři končetiny a narostly mu další dva ocasy. Pak se zaměřil na jednu vytesanou hlavu. Yondaime. Seskočil na ni a celou ji zničil. Kusy skály padaly na vesnici. Lidé začali vybíhat z domů a hledat příčinu toho dění. To co spatřili jim zastavilo krev v žilách. Na hlavě páté Hokage stál čtyřocasí Kyuubi. Houpal všemi ocasy sem a tam. Díval se na vesničany a pak se zaměřil na nejhlídanější dům. Dům Hokage. Seskočil na jeho střechu a ta se celá propadla. Z budovy vyběhla Tsunade-sama a Shizune, která v náručí držela TonTon. To poslední, co ty dvě spatřily, byl šestiocasí Kyuubi.
Celá vesnice padla. Všichni Narutovi přátelé. Všichni, kteří mu byli drazí. Všichni. Už nikdo z téhle vesnice neměl tu moc vrátit ho zpátky.
Byl tu však ještě jeden člověk. Ten, který blonďatému ninjovi tolik rozumí. Má moc ho vrátit zpátky?

The end by Haya