Ztráta a zisk 08
Ztráta a zisk 08
Sakura klečela u Sasukeho a snažila se mu všemi způsoby zachránit život.
„Sakuro,“ zeptal se opatrně Sai a utíral jí z čela pot.
„Přežije to,“ oddechla si Sakura a usmála se na Saie.
„Díky bohu,“ svalil se na zem a ulehčeně vydechl. Sakura se o něho opřela a usmívala se.
„Sakuro,“ ozvalo se za nimi. Oba se rychle otočili a uviděli, jak si to k nim míří Naruto, stále obklopený chakrou a svými ocasy.
„Naruto,“ řekla Sakura a pozorovala, jak se jeden ocas za druhým ztrácí, až tam stál zase normální Naruto.
„Naruto, on to přežije,“ vykřikl Sai. Naruto se usmál a skácel se k zemi.
Sakura na vratkých nohou k němu doběhla a zděšeně ho začala vyšetřovat: „Jenom omdlel.“
„Jak jsou na tom,“ uslyšel Naruto mužský hlas. Pomalu otevřel oči a uviděl nemocniční barvu zdí.
„To už jsem zase v nemocnici,“ zavil zkroušeně.
„Naruto,“ vykřikla nadšeně Sakura a radostně ho objala. Sai, Kakashi, Tsunade a Iruka se na to s úlevou dívali, byli rádi, že se probral.
„Sakuro, vždyť mě rozmáčkneš,“ stěžoval si Naruto, ale byl rád.
„Ty jsi nám dal,“ zasmála se Tsunade. „Použít celou sílu Kyubbiho, styď se.“
„Kde je Sasuke,“ vyhrkl ze sebe zděšeně Naruto a rozhlížel se po místnosti.
„Víš, Naruto,“ začala Sakura. Ostatní jenom mlčeli a zadívali se do země.
„Co se stalo,“ domáhal se odpovědi a pomalinku dostával do hlasu náznak hysterie.
„Leží ve vedlejším pokoji,“ přidala se Tsunade. „Naruto, on je v bezvědomí.“
„Ne,“ vykřikl Naruto, shodil ze sebe deku, tak jak byl se kolem všech protáhl a rozběhl se k vedlejšímu pokoji. Prudce otevřel dveře a zarazilse. Sasuke ležel klidně na posteli, jak Naruto před pár měsíci. Přes tvář měl dýchací masku, hruď mu zakrývalo množství obvazů, ale jinak nejevil, žádnou reakci na svou návštěvu.
„Ne, to mi nemůžeš udělat,“ vykřikl Naruto, se slzami v očích se rozběhl k Sasukeho posteli. Zlomeně se o ni opřel a šeptal: „Teď ne, slyšíš!“
Dny ubíhaly jako voda, Konoha se začala opravovat a Naruto sedával v nemocnici u Sasukeho, jako kdysi Sasuke u něho.
„Naruto, běž si odpočinout,“ nabádala ho Sakura, když viděla, jak je Naruto vyřízený.
„Nemůžu,“ vydechl a stočil se na židli do klubíčka. Sakura jenom vzdychla a odešla. Nechala ho s ním samotného.
„Sasuke,“ vydechl Naruto, stoupnul si a naklonil se nad Sasukem. Jemně ho políbil na rty a zašeptal: „Chci to slyšet znovu! Z tvých rtů, tak se sakra probuď!“
Naruto zrovna spal na půl na židli a napůl na posteli, když Sasuke otevřel oči. Zamžikal a rozhlídl se kolem. Chtěl si sundat masku, ale někdo mu držel ruku. Podíval se tím směrem a uviděl tam Naruta, jak spí. Usmál se pro sebe a masku si sundal druhou rukou. Opatrně, aby ho nevzbudil, ho pohladil po vlasech.
Naruto se zavrtěl a otevřel oči. První pohled hodil po Sasukem a když uviděl, že se na něho usmívá, okamžitě se posadil a vykřikl štěstím: „Sasuke!“
„Ahoj, kdo pak jsi,“ zeptal se Sasuke. V Narutovi by se teď krve nedořezali. Z obličeje mu vyprchala všechna barva, jak byl v šoku.
„Jenom žertuju,“ zasmál se Sasuke a syknul bolestí, jelikož rána v hrudi ho zabolela.
„To moc vtipný nebylo,“ řekl uraženě Naruto.
„Měl ses vidět,“ zašklebil se Uchiha a pokusil si sednout. Naruto se okamžitě natáhnul, aby mu pomohl. Sasuke při tomto úkonu sykal bolestí, ale nakonec se jim společnými silami podařilo umístit Sasukeho do polohy sedmo.
„Co se vlastně stalo,“ zeptal se Sasuke a pátravě se zadíval na Naruta.
„Zabil jsem Orochimara a Akatsuki,“ začervenal se Naruto a uhnul pohledem.
„Všechny,“ podivil se Uchiha.
„Jo,“ zamumlal Uzumaki. „Kyubbi mi dal sílu.“
„Tak Kyubbi,“ opakoval po něm Sasuke, ale teď si chtěl promluvit o něčem jiném, co měl na srdci. „Naruto, já …“
„Miluju tě,“ vyhrkl ze sebe prudce Naruto a okamžitě zrudnul jako rajské jablíčko.
Sasukemu se po tomto vyznání zastavilo radostí srdce, pak se znovu rozběhlo jako o život: „Já tebe taky.“
„Opravdu,“ ubezpečoval se Naruto.
„Opravdu a napořád,“ uklidňoval ho Sasuke, přitáhl si ho do náruče a jemně políbil.
„Sasuke,“ vydechl Naruto šťastně.
„Proto jsem se taky vrátil, ale ty jsi mi nedal, šanci ti to vysvětlit,“ řekl po chvíli tichu Sasuke.
„Já,“ zakoktal se Naruto. „Když jsem tenkrát uslyšel tvůj hlas, mohl jsem se zbláznit radostí. Ale pak jsem si uvědomil, že ke mně nemůžeš chovat stejné city a že Sakura tě taky miluje. Tak jsem ustoupil z cesty.“
„Pitomče,“ zasmál se Sasuke. „V mém srdci jsi jenom ty.“
„Ty v mém taky,“ usmál se na oplátku Naruto a vášnivě se přisál k Sasukeho rtům.
Sakura, Sai, Kakashi, Iruka a Tsunade stáli za nepatrně otevřeným dveřmi a nahlíželi dovnitř.
„Myslím, že bychom měli přijít později,“ nadhodila Tsunade.
„Asi,“ přidal se Sai, chytil Sakuru za ruku a táhl jí pryč. Ostatní se za nimi jenom podívali překvapenými pohledy, ale nijak to nekomentovali.
„Kakashi, půjdeme,“ navrhl Iruka a začervenal se.
„Tak zatím Tsunade,“ mávl Hatake rukou a zmizel spolu s Irukou v oblaku kouře.
Tsunade jenom zakroutila hlavou a pomyslela si: „Tak teď už snad konečně bude klid.“
THE END
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
tak ted jsem nějak nepochopila co tím básník chtěl říct
to bylo husty uplne super az akhle to dojelo to sem necekal ale to mas jedno bylo to uplne super doufam ze napises dalsi povidku a to brzy
haha tak Sasuke skoro dostal aj mňa tou stratou pamäte ...no pekný koniec, hm, ale nejakého nepriateľa si mohla nechať žiť, a dať nejaké pokračovanie
Autori poviedok čítajte Pravidlá FF!!
Inak vaše poviedky skončia na našom externom blogu ^^
A takisto čítajte aj Důležitá sdělení pro spisovatele a čtenáře FanFiction!!!
Ak si nie ste istí písaním, nájdite si nejakú betu - Inzertní FF nástěnka.
----
Čiarka, taká maličkosť, ale dokáže úplne zmeniť význam vety.
Nezabúdajte na to.
Jééééé =) tak to nakonec dopadlo dobžeee =D ale jednu chvilu sem se fakt bála, že teď si pro změnu Sasuke nebude fakt niuc pamatovat XD