Vládce Ohně 6

Pohledy všech se stočili z Tsunade zpět na Naruta který se nejistě usmíval.
„Vážně to chcete vědět hned?.“ Zeptal Naruto. „Nemohlo by to počkat?“
„Ne to nemohlo!“ odpovědělo čtrnáct hlasů najednou.
„Dobře,dobře.“ Řekl trošku vystrašeně Naruto. „Hlavně klídek já vám to řeknu.“
„To jsme rádi.“ Vyjádřila to za všechny Tsunade.
„No začalo to když umřel Zvrhlý poustevník.“ Začal vyprávět Naruto. „Těsně před smrtí mi poslal zprávu ve které psal že já jsem jediný kdo může zabít Peina a zachránit svět. Taky napsal že pokud to chci udělat tak musím odejít z vesnice a najít horu Myjobakyju nebo jak že se to tam jmenuje. No tak jsem se rozhodl a po zvrhlíkově pohřbu sem se to vydal hledat.“
„A našel jsi jí?“ Zeptal se Sai
„No jasně že jsem ji našel.“odpověděl Naruto. „Trvalo mi to tři roky ale našel jsem ji.“
„No a co bylo potom?“ zeptal se nedočkavě Kiba.
„No byla tam taková velká stará žába kterou tam všechny ostatní žáby uctívaly.“
„No a co bylo dál?“ zeptal se Konohamaru a z obličeje mu přímo sálalo vzrušení a nedočkavost.
„No ta velká žába mi řekla že jsem idiot když jsem je hledal tři roky.“ Řekl Naruto s rozpačitým úsměvem a jednou rukou se drbal vzadu na hlavě. „Prý stačilo přivolat obyčejnou žábu a ta by mě tam zavedla hned.“
„Takže ty jsi tři roky promarnil zbytečně?“ zeptala se Sakura překvapeně a naštvaně zároveň.
„No i tak by se to říct.“ Odpověděl Naruto stále s tím rozpačitým úsměvem.
„Blbče!“ zaječela Sakura a zasadila Narutovi pořádnou ránu do nosu. „Já jsem se o tebe tady bála celých pět let co jsi byl pryč a nakonec se dovím že ty jsi si tři roky chodil po světě úplně zbytečně!“ ječela Sakura pokoušela se Naruta uškrtit.
„No tak Sakura-chan nezapomeň že jsem zraněný.“ Sípal Naruto a pokoušel se vymanit z jejího sevření dokud se konečně neuklidnila.
„No jsem rád že některé věci se nezmění.“ Řekl Naruto a mnul si svůj krk. „Jsi ještě víc brutá...“ začal Naruto ale pak si všiml jejího pohledu a radši se rychle opravil. „Chtěl jsem říct že jsi hezčí než dřív.“ Řekl vystrašeně a čekal na její reakci. Sakura se usmála a Naruto si zhluboka oddechl.
„No tak co se dělo dál Naruto-kun?“ zeptal se Lee a v očích mu hořely plameny nedočkavosti.
„Cože?“ zeptal se nechápavě Naruto protože na chvíli zapomněl o čem se to tady bavili předtím než se ho Sakura pokusila zavraždit. „Jo totiž potom mi ta žába řekla že moje rozhodnutí a schopnosti buď zachrání svět a nebo ho zničí."
„Co to bylo za rozhodnutí a schopnosti?“ zeptal se Sai
„No řekla mi že musím zabít Peina a zachránit svět před Akatsuki ale že toho můžu dosáhnout jedině když podstoupím trénink, který ještě nikdo přede mnou nepodstoupil a kdyby se mi to nepovedlo tak by to byl konec světa.“
Všichni teď sledovali Naruta s pootevřenými ústy a čekali co řekne dál
„Ten trénink spočíval v tom že moje mysl zničila tu Kyuubiho.“
„Jak to myslíš?“ zeptala se Ino která na Narutovi doslova visela očima.
„No prostě už v sobě nemám Kyuubiho.“ Řekl Naruto. „Mám všechnu jeho chakru s ohnivou podstatou, ale už se nemůže stát že by mě Kyuubi ovládnul, on už prostě neexistuje.“
„Ale jak jsi to dokázal?“ zeptal se Kakashi a dokonce zvedl hlavu od jednoho ze svých románů.
„No hodně dlouhou dobu jsem trénoval svou mysl různými meditacemi a cvičeními na posílení mysli a když jsem se cítil připravený tak jsem k němu přišel a strhnul jsem pečeť která ho ve mně držela.“
„Jak to že Kyuubi neunikl ven když jsi to udělal?“ zeptal se Shikamaru
„To celé se odehrávalo ve mně takže jsem ho tam zadržel,zničil a vzal jsem si všechnu jeho chakru. Kdyby se mi to nepovedlo tak bych se změnil v kopletního Kyuubiho a už bych se nikdy nemohl vrátit do svojí podoby.“ Dokončil svůj příběh Naruto.
„A jak jsi přišel k té svojí přezdívce?“ zeptal se Naruta Kakashi.
„Myslíte Vládce Ohně? Tak tu mi dali lidi co viděli moje ohnivá jutsu při souboji s Peinem.“ Odpověděl Naruto. „Ale jsem z toho trochu nervózní takže mi prosím říkejte Naruto.“
Všichni mlčeli a hleděli na Naruta ohromenýma očima až na Sakuru která měla hlavu skloněnou a na zem kapaly její slzy.
„Proč brečíš Sakura-chan?“ zeptal se starostlivě Naruto a otočil se k ní.
„Já jen že stačilo tak málo a nemusel jsi se už nikdy vrátit.“ Vzlykala Sakura a opřela se Narutovi o hruď.
„Neboj se Sakura-chan“ řekl Naruto s úsměvem a objal ji. „Jsem tady a zůstanu tu až do smrti.“
„Což nemusí trvat moc dlouho jestli s ní začneš chodit.“ Řekl potichu Shikamaru a naklonil se k Narutovi tak aby ho Sakura neslyšela. Naruto se ušklíbl a sáhnul si na místo kam mu dala Sakura před tím ránu.
„Jo to máš asi pravdu.“ Pošeptal Naruto Shikamarovi odpověď.
„Ale stejně jsem rád že tě mám.“ Řekl si v duchu Naruto při pohledu na dívku s růžovými vlasy která se mu teď opírala hlavou o rameno………