Jak jsem se tu vzala?....11

Aaaaaa takže tady mate další dílek.. dnes poněkud kratší..

Jak jsem se tu vzala?....11

Nastal čas odchodu. Už jsme měli všechno sbalené a čekali na Kisameho, než se rozloučí s milovaným jezerem:
,,O, má lásko, budeš mi chybět.“rozplýval se tam.
,,Hele, už to stačí, musíme jít!“zařval po něm Hidan.
,,Ok, ok, už jdu!“

Uběhla už hodina cesty a já jsem začínala být hodně unavená. Běžela jsem spolu s Itachim a čím dál víc jsme se vzdalovali těm dvou před námi, když v tom mě někdo chytil za pas a strhl dolů na zem.
,,Neječ, to jsem já!“špitl Itachi.
,,Co děláš, magore?“zašišlala jsem přes jeho ruku. Ale on mě obrátil směrem k němu a přitlačil na strom.
,,Hej, co děláš? Vždyť na to teď není čas.“ Snažila jsem se mu vymanit, ale to způsobilo, že se na mě ještě víc namáčknul. Už se chtěl sklonit a věnovat mi jeden z polibků, ale vtom se ozvalo:
,,Vy dva! Kde sakra jste?“ ozval se z dálky Kisame.
,,Vidíš? Já ti to říkala.“poznamenala jsem.
,,Tady! Už jdeme!“ odpověděl mu Itachi a znovu vyskočil na stromy.,,Napadl nás jeden ninja, ale je to ok.“
Uběhla další hodinka a byli jsme u sídla a vtom se k nám přiřítil Tobi:
,,Aaaaa zachraň se kdo můžeeeeeeeš! Ko-Ko-Konan! Ona…“ nestačil ani doříct a Konan stála ve dveřích. Měla na sobě zástěru a byla celá olepená nějakým sajrajtem.
,,Ehm, co si dělala?“vyvalila jsem na ní oči.
,,Konan! Ale to bylo naposled!“ozvalo se ze sídla a hned se za ní objevil Pein. Přišel až k ní a zezadu ji objal.
,,Eh? Co se to tu dělo?“vyvalil oči pro změnu Kisame.
,,Pomoooooc! Je to harpye! Zničtě kuchyyyyyyyň! Deidaro-senpai!“
,,Katsu!“zařval Dei a půlka Akatsuki sídla stála v prachu.
,,Heeej! Vy dva jste teda dvojka! A teď si to zpravte!“začal řvát Pein, ale když uviděl výraz Konan, tak zase zmlknul.
,,Tak co se děje?“ poznamenala jsem.
,,Víš jak je vaření zábavné? Je to má druhá vášeň, samozřejmě po origami. Je to tak naplňující…“ dál vyprávěla o záživnosti vaření a já taktak udržela koutky.
,,Aha, em, bylo to poučné, tak zase někdy.“usmála jsem se a společně s Itachim jsme se vytratili do pokoje.
,,Konečně postel. Pohodlná měkká postel! Žůůůůžo!“ a s těmito slovy jsem se rozběhla a skočila tam, jenže jsem to asi trošku přehnala, postel jsem přeletěla a narazila do stěny.
,,Auč, do pr*ele!“zasmála jsem se a podívala se na Itachiho. Ten se sice přemáhal, ale po chvíli se začal řehnit jako pako. Přešel ke mně a nabídl mi ruku, i když s úsměvem, ale byla to ruka.
,,Hej! Kyosuko! Nemohla bys vystřídat Konan? Kdokoli jen ne ona! Tu už k vaření už nikdy nepustím!“ vřítil se do dveří Pein.
,,Jasny, ale nic nezaručuju, reklamace nemůže být.“
,,Ok, ale už pojď.“
,,Itachi, nejdeš se mnou?“zeptala jsem se s nevinným výrazem.
,,Jo, ale pomoc ode mě nečekej!“

,,Hééj! Bando, je večeře, nebo spíš něco, co by se mělo nazývat večeře!“zařvala jsem po celém sídle.
,,No, alespoň to vypadá líp než od Konan, nic proti.“poznamenal Itachi a Konan se už taktak držela.
,,Vypadá to skvěle a doufám, že to tak bude i chutnat!“usmál se Pein a sedl si za ostatními.
Pojedli jsme celkem rychle a každý šel do pokoje, ale já se šla ještě osprchovat do koupelny.
,,Aaa!“zaječela Konan když jsem vstoupila a v ruce cosi držela.
,,Jé, promiň, já nevěděla, že tu jsi.“ Omlouvala jsem se ji, ale ona rychle zavřela dveře.
,,Jsi taky holka, takže se ti můžu svěřit… ehm, ještě před tím, než jste odešli jsem s Peinem.. un.. ehm..“
,,Jo, to vím.“usmála jsem se na ni.
,,No, em, podívej.“ A podala mi něco, co doposud žmoulala v ruce.
,,Konan, ty jsi, ty jsi těhotná??? Jak? Ehm, to vím..Ale.. je to Peina, že?“vyzvídala jsem jako správná drbna…

Konec!!XDD