Nejlepší Hokage díl 4.- Sbohem

Naruto ležel uprostřed obrovského kráteru naprosto neschopen pohybu. Několik metrů od něj se nacházelo něco co by se při troše představivosti dalo nazývat ostatky Uchihy Madary a Hoshigaki Kisameho. Celé okolí bylo naprosto zničené. Naruto věděl že potom co použil všechnu Kyuubiho chakru a vytvořil extra velký Rasen Shuriken už dlouho nevydrží, přesto měl na tváři úsměv, věděl totiž že právě všechny zachránil. Usmíval se i protože věděl že tam kam jde konečně uvidí své rodiče a určitě tam bude i Jiraiya. Mrzelo ho sice že tu nechává Sakuru a všechny své přátele ale věděl že i s nimi se tam jednou zase potká. Naruto zavřel oči, ještě jednou si představil Sakuru a přál si aby byla šťastná i bez něj a pak už se vydal na svoji poslední cestu…………

Druhý den ráno…

V konoze pršelo a nikde nebyla stopa po úsměvu. Všichni byli oblečení v černém a ve tváři měli smutek. Dnes se měl konat pohřeb šestého Hokage. V 10:00 se všichni ninjové shromáždili na střeše Hokageho budovy a stejně jako před osmi lety kdy zemřel třetí Hokage.
Jediný rozdíl oproti tehdejšímu pohřbu byl ten že tentokrát všichni pokládali květiny k fotce mladého usmívajícího se blonďáka.
Jako úplně poslední mu šli položit k fotce květinu jeho nejbližší kterým se na tvářích míchaly slzy s kapkami deště. Každý z nich právě ztratil někoho výjimečného. První šel Konohamaru který se cítil jako by mu odešel starší bratr.
„Sbohem, Naruto-niichan“
Další šel Kakashi který měl berle a na pohřeb šel i přes zákaz doktorů. On právě přišel o nejlepšího studenta jakého si vůbec mohl přát.
„Jsem rád že jsi si splnil svůj sen a stal se nejlepším Hokagem“
Třetí šla Hinata která ztratila člověka kterého nejvíc milovala i když mu to nikdy neřekla protože věděla že on miluje Sakuru.
„Děkuji ti Naruto-kun, díky tobě jsem se změnila“
Po Hinatě přišel na řadu Iruka pro kterého byl Naruto něco jako vlastní syn.
„Brzy se zase potkáme Naruto“
Další květinu k Narutově fotce položil Gaara pro kterého byl Naruto první opravdový přítel.
„Děkuji že jsi mi ukázal jak je důležité mít pouta k ostatním lidem Naruto“
Jako předposlední položil květinu k Narutově fotce Sasuke který měl v Narutovi svého nejlepšího přítele.
„Děkuji že jsi mě zachránil z temnoty Naruto“
Zůstala už jenom jedna osoba která v ruce držela květinu. Sakura přistoupila k fotce, položila k ní květinu a zůstala stát na místě.
Stála tam ještě dlouho potom co všichni odešli a vzpomínala na všechno co s Narutem prožila a zároveň si uvědomovala že už ho nikdy nepolíbí a nikdy už se vedle něj ráno neprobudí. Nejhůř jí ale bylo když si vzpomněla že dítě které spolu čekají bude vyrůstat bez otce a ještě více ji bodlo u srdce když si vzpomněla že už Narutovi nestihla říct že je těhotná.
Najednou se začaly trhat mraky a slunce osvítilo střechu Hokageho budovy. Sakura si najednou uvědomila že Naruto neodešel úplně, bude dál žít v jejím srdci a v jejich dítěti. Osušila si slzy, usmála se pak se i ona otočila k odchodu. U schodů které vedly dolů ze střechy se ještě naposled ohlédla na fotku stojící na bílém podstavci.
„Děkuji ti Naruto, doufám že bude po tobě“ řekla Sakura a přejela si rukou po břiše.

No tak tohle je poslední díl mojí první a nejspíš taky poslední povídky. Tak bych byl rád za komenty.Díky.