Akatsuki- dítě, aneb pohroma na entou 1

„Konan, začínáš mi dělat starosti,“ začal Pein ranní rozhovor, když jeho modrovlasá parťačka konečně opustila koupelnu a přidala se k němu u snídaně.
„Hmmm?“ zvedla hlavu od misky cereálií a s plnou pusou ho sledovala.
„No...“ nevěděl kde začít. „Jsi v pořádku? Nejsi teď nějaká nemocná?“
„Proč myslíš?“
„Jenom se chováš trochu jinak než obvykle.“
„Jak?“ polkla sousto a nervózně čekala nevyhnutelnou debatu.
„V koupelně teď trávíš každé ráno celou hodinu...“
„To ale není nic neobvyklého, ne?“ znejistěla a raději se dál věnovala snídani.
„A taky teď mnohem víc jíš...“
„...“
„Ne, nemyslím tím jako že by ses teď trochu spravila... i když...“
„...“
„...“
„Chceš mi tím něco naznačit?“ zrudla v obličeji a pohrávala si s lemem svého županu.
„Ne, vlastně nechci...“
„Peine?“ začala pomalu Konan.
„Ano?“
Prudce otočil hlavu na Deidaru a Tobiho, kteří právě vešli do místnosti a vyrušili je v tomto rozhovoru.
„Kde jsou toasty?“
„A kde marmeláda?“
„Deidaro, Tobi, právě tu s Konan něco probíráme, takže-“
„Jsem těhotná,“ špitla Konan do toho ticha a Pein upustil lžíci.
„Co je to těhotná? Senpai?“ ptal se zvědavě Tobi, ale Deidarovi šlo jen o to, jak se co nejrychleji dostat z téhle nepříjemné situace.
„Peine?“
„...“

„Co to?“
„Museli jsme tě oživovat, šéfe!“ zasmál se Tobi pod maskou.
„A co se stalo?“ protáhl se Pein a vychutnával si ten krásně odpočatý pocit, než si vzpomněl na okolnosti své ztráty vědomí. „Moment.... Těhotná?“ vyhrkl a vyskočil tak prudce, až se mu znovu zatočila hlava.
„Hm... Gratuluju, un!“
„To ani nemusíš....“ zarazil ho rychle Pein.
„Jak to myslíš?“
„Co sis sakra myslel? Jsme přátelé od dětství!“ rozzuřil se.
„Aha... Myslel jsem, že když jste pořád spolu a tak...“ snažil se vybruslit Deidara a nad hlavou mu zářila malá svatozář.
„Co sis myslel, Senpai?“ ptal se dál Tobi, ale nikdo mu nevěnoval sebemenší pozornost.
„Takže...“ snažil se Pein rozdýchat tu novinu. „Kdo to je?“
Konan sebou jen vyděšeně škubla a snažila se o co nejnormálnější výraz v obličeji. Do kuchyně začali přicházet i ostatní a všimli si čtveřice. Někteří zůstali nechápavě stát, ostatní pokračovali ve své cestě do lednice.
„Tak kdo?... Počkat!“
Pein se rozhlédl po kuchyni a pohledem se zastavil na černovlasém Uchihovi. Itachi si s nepřítomným pohledem vařil čaj a o neobvyklý rozruch se absolutně nezajímal.
„Ty!“ sykl Pein a ukazováčkem mu málem vypíchnul pravé oko.
„Co to do tebe vjelo?“ nedal se Itachi a cenili na sebe zuby.
Konan jen zrudla a zakroutila hlavou.
„O co tu jde?“ zakročil Kisame a snažil se ty dva dostat od sebe.
„Tak to se zeptej jí!“ ukázal Pein celý rudý vztekem na Konan a všechny páry očí se stočily jejím směrem.
„No...“ znervózněla a zbledla jako papír.
„Čeká dítě!“ doplnil jí Pein a všem spadla čelist... Až na jedinou osobu.
***
Takže je to jenom taková blbost
Stopla jsem to co nejdřív, abych vás napínala. V příštím díle se dozvíte: Kdo je otec?