Nesmím tě ztratit Sakuro 4.část

Sakura přišla k mostu.Přemýšlela o dnešním náročném tréninku a jiných věcech.Byl večer.Skoro už noc.Opřela se o dřevěné zábradlí a pozorovala hladinu vody a zářící hvězdy, které se na ní odráželi.
Bylo tak veliké ticho.Byli slyšet jen půlnoční zvuky a dopadající kapičkyvody pod mostem.
Přemýšlela.Stále jí napadalo co se asi mohlo stát , když byla ukrytá se Sasukem v stromě.Když se probudila a on byl u jejího obličeje tak blízko.Co chtěl udělat?A proč ji v tu chvíli chytil za ruku.“Hmmm ….“ Otočila se.Vyrušili ji v zamýšlení kroky.“S …. Sasuke?“Sasuke prošel kolem ní aniž by am byla.Jako by ji neslyšel.Jako by tam ai nestála.Když procházel přímo vedle ní, pootočil se a podíval se na ní.V tu chvíli se jí zastavilo srdce.“Sasuke-kun? …. Kam to jdeš?“ zeptala s ho.
„Odcházím.“řekl smutným ae i chladným způsobem.“A …. a …. a …. a proč?“Odcházím z Konohy.Neptej se proč a nebraň mi v tom abych odešel.“ „To …. to nemůžeš.Co si myslíš, že děláš?“ zakřičela Sakura a z očí jí stékaly slzičky. „Newím …. to znamení, co mi udělal Orochimaru.“ Chytl se za rameno. „Volá mě …. Volá mě to k němu.Wím, že jedině on mi pomůže.Má …. má pomsta.Můj sen.“Zastavil se.Otočil se na Sakuru.Když uviděl, jak pláče.Píchlo ho u srdce.Ničilo ho to.Už i tak o měl velmi těžké.“Pomsta …. !“Sakura si vzpoměla …. přemítali se jí vzpomínky na první schůzku s Kakashim.Celý tým 7 byl poprvé kompletní. „Nemám rád nikoho, vlastně nemám rád nic a nesnáším všechno.Můj sen?Mím snem je zabít jednu určitou osobu a pomstít se jí.“(newím jak to přesně říkal, ae tohle myslím stačí J )
„Jsem mstitel ….“řekl Sasuke. „Já …. já …. nechci aby si odešel.Co Kakashi a Naruto a …. a já?“Co bude s týmem 7?“ Sasuke mlčel.Mockrát ho iž napadlo, co bude dělat tým po jeho odchodu, když si rozmýšlel o odchodu.Sakura se rozplakala ještě víc.“Newím co bude …. nezajímá mě to.“ Řekl lhostejným hlasem.Nechtěl ale musel. „Po tom co jsme všechno spolu zažili?Celý tým 7 …. mise a společně večeře a krásné chvilky, chuninské zkoušky a ty chceš odejít?“ křičela ještě víc než předtím.Bylo to težké velmi težké.Pro oba. „Sakuro …. ale já musím odejít.!“ „Ale nemusíš.Co si myslíš, že tím něco vyřešíš?“ řekla Sakura už potišeji a další kapička slz stékali potichu na zem. „Stanu se nelítostným a budu mít dost nenávisti abych zabil svého bratra!To získám.“
Sasuke chtěl pokračovat na cestu dál, ale zrazil se. Nastalo veliké ticho. „je tam ještě Sakura?“ je tak velké ticho a ani jí neslyší.Otočil se.Stála tam.Hlavu měla svěšenou a obličej přikritý drobnými ručkami.Viděl akorát jak se ve tmě lesknou slzičky, které padají všude kolem na zem.To nechtěl.Nechtěl aby se takhle rozloučili.Po tom co si uvědomil tehdy v lese.Kdy byla zraněná tam zůstal s ní a hlída ji.Jak ji takhle uviděl, celé jeho srdce přelil vztek a lítost.Najednou se mu chtělo plakat.Plakat????Ano poprvé od té doby co Itachi zavraždil celu jeho rodinu.Tato myšlenka ho přivedla zpátky k tomu co chtěl udělat.Odejít z Konohy a stát se silným …. velmi silným. Udělal krůček. „Sasuke kun …. !“zakřičela Sakura. „hah?“ Zmizel jí před očima. „Sakuro!“ …. Uslyšela za sebou.Zastavil se jí tep.“C co o děláš?“ zeptala se ho …. Sasuke se nepatrně dotkl jejího levého ramene. „Pšššš!Otočil ji na sebe a utřel jí slyzičky na tváři.Pohladil ji. „Neplač.“když uslyšela co říká stekla poslední slza.Utřel ji znovu.“Sakuro já …. !“ Sakura na něj jen dívala a mlčela.Když se dotkl její tváře a pak ji pohladil přejelo jí teplo přes celé tělo jakby jím proletěl elektrický náboj. „Já.“
Nemohl mluvit. Nevěděl co má říct.Dívala si do očí celou věčnost.Byla to ta nejkrásnější chvíle v jeich životě.A co uo mohlo naplnit ještě více?Přibližoval se k jejímu obličeji.Sakuře začalo bušit sríčko stále rychleji.Dotkl se jeích rtů těmi svymi.Čekala na o tolik let tak moc dlouho a teď, když se loučili se to stalo.Lehký a něžný polibek se postupně měnil v nekončící, opojný a vášnivý.Přestali vnímat svět okolo sebe.Byli tu jen oni dva.Každým dotykem se polibek stupňoval.Bylo to krásné …. překrásné.Sasuke se dotýkal Sakury čím dál tím víc.Hladil ji po celém těle.Pak ji uchytil u pasu a přitiskl si jí blíž k sobě.Byla to neukojitelná vášnivá chvíle.Nemohl od ní odtrhnout rty.Ale musel. Sasuke ukončil tu překrásnou chvíli a malinko se vzdálil od jejích rtů. „Sakuro …. já musím odejít.“ „Sasuke kun …….. já wím .“Objala ho a ještě jednou políbila. „Miluji tě Sasuke kun.“ „Nikdy nezapomenu Sakuro.“Otočil se a pomalu odcházel.Sakura se rozeběhla za ním.Objala ho a se slzami v očích zeptala. „Až se příště potkáme …. budu u pro tebe.“ „Já wím.“odpověděl a naposledy jí zahleděl do očí.Naposledy jí chtěl políbit.Když se nakláněl a Sakura byla připravená přijmout poslední polibek, zmizel.S poslední slzičkou která ukápla na zem sklopila oči a na místě, kde před tím stál ON ležela růže.“Navždy …. Sasuke kun.“