Dárek

A další přepis XD

"Mohl bys mi laskavě sdělit to sladké tajemství, proč se hrabeme Hinatě ve věcech?" naléhal na Naruta Sasuke.

"Hledáme stopy, kamaráde," vysvětlil Rasengan a nadzvedl další hromádku šatů.

"A jaký?" nechápal Sharingan a s pobaveným hvízdnutím nadzvedl dívčí podprsenku, aby si ji mohl lépe prohlédnout. "Teda… Čí myslíš, že je?"

"Hele, mohl bys přestat blbnout a pomohl mi? Hledáme něco, co mi napoví, jaký dárek mám Hin koupit."

"Co takhle nějaký hezký spodní prádlo?" navrhl Sasuke a zkoumavě se prohlížel v zrcadle s podprsenkou přitisknutou k hrudi.

"Já myslel něco, co jí udělá radost," vysvětloval Naruto trpělivě a vrátil pár knih zpět do police.

"Divil by ses, ale prádýlko dělá zázraky," přesvědčoval ho Sharingan.

"Podívej," vzdychl si Naruto, "na tvoje zvrhlý kecy nemám náladu ani čas. Už týden si nad tím dárkem lámu hlavu, tak mi sakra pomoz!"

"Proč se jí prostě nezeptáš?" pokrčil Sasu rameny.

"Má to být překvapení, chápeš?"

"Hele, já se taky vždycky holky zeptám, jestli to chce v přístěnku nebo na zách…"

"Tak dost!" přerušil ho Naruto. "Hinata není bůhví jaká holka, jasný? Ona je úžasná! A zaslouží si úžasný dárek."

"Pořád nechápu, že jsi ještě za ty dva měsíce, co jste spolu, nezjistil, co má ráda."

"Ale samozřejmě že vím, co má ráda!"

"Třeba?"

"Třeba… třeba knížky."

"No vidíš," zajásal Sasuke. "Kup jí nějakou, kterou nečetla."

"No právě," vzdychl si Rasengan. "Jak mám vědět, kterou ještě nepřečetla, když je takový knihomol?"

"Zkus Kamasutru, ta vždycky zabere…"

"Sasuke!"

"Dobře, mlčím," zvedl ruky na znamení rezignace. "Na něco přijdem, uvidíš."

"Fakt?" vydral ze sebe Naruto přiškrceným hlasem, "zajímalo by mě jak, když jsou Vánoce už za tři dny!"

"Stačí se kouknout kolem," poplácal ho Sasu po zádech. "Co vidíš?"

"Děsnej bordel, kterej jsme nadělali?" zkusil to Naruto.

"Ne," vzdychl Sasuke. "Vidíš její věci. A co je na nich zvláštního?"

"Že všechny voní jako ona," zasnil se Rasengan.

"Ne!" zaskřípal Sharingan zuby. "Všechny jsou hnědý! A co to znamená?"

"To netuším," připustil Rasengan nahlouple.

"To znamená," vysvětloval Sasu, "že má hnědou asi ráda, nemyslíš?"

"Teda Sharingane! Ty jsi génius!" zajásal Naruto.

"Já vím," zazubil se Sasuke.

"Zkus se vžít do Naruta a přemýšlej," poradila jí Sakura.

Hinata zavřela oči a snažila se soustředit.

"No?"

"Vzdávám se," povzdychla si Hinata nešťastně a posadila se na zasněženou lavičku před hospodou.

"Ale no tak," chlácholila ji Sakura. "Nemůže být přece těžké koupit dárek svému klukovi."

Hinata ji probodla vražedným pohledem.

"Možná že jo," připustila Sakura po chvilce mlčení. "Ale Naruto je přece nenáročný. Co mu koupit instatní ramen na celý rok?"

"To už je otřískaný," odpověděla Hinata zasmušeně a prstem malovala do sněhu srdíčko.

"Nějakou knížku?"

"Nečte nic jiného, kromě Jak připravit Ramen snadno a rychle."

"Krysu?"

"Už jednu má."

Sakura si povzdychla: "Tak to je těžší, než jsem předpokládala."

"Pozítří jsou Vánoce! Mámě a tátovi jsem koupila novou sadu talířů, přemohla jsem se a poslala Ino nové šaty, které si vyhlídla na dovolené v Písečné. Mám dárek i pro tebe, ale svého kluka si nechávám nakonec!" šílela Hinata a bezmocně rozhazovala rukama.

"Tak víš co? Mám nápad!" vyhrkla Sakura. "Koupíme mu první věc, která nám padne do oka, jasný?"

Hinata byla puntičkářka. Vždycky měla všechno předem rozplánované a nešla spát, dokud nedodělala vše, co si na ten den naplánovala. Jít a koupit první věc, co ji napadne prostě nebylo podle jejího gusta. Přesto ochotně souhlasila a nechala se kamarádkou zavést do prvního obchodu.

To ovšem dívky netušily, že v tom samém krámku o pár regálů dál Sasuke s Narutem řeší ten samý problém.

"A co tohle?" sáhnul Sasu po skleněné kouli s umělým sněhem, ve které jezdil Santa Claus na svých saních tam a zpátky.

"Není jí deset," ušklíbl se Naruto kysele a vytrhl mu hračku z ruky.

"Nebo tahle zajímavá kniha?" předstíral Sasuke zájem o tlustý svazek na zaprášené polici.

"Chce to něco originálního," mumlal si Rasengan pro sebe a rozhlížel se neustále kolem sebe.

Bohužel si nevšiml Sharingana, který po žebříku šplhal za knihou do nejvyšší police. Ale zaručeně ho poznal, když se mu svezla noha a on s hlasitým křikem padal dolů a za ještě hlasitějšího řinkotu skla dopadl na zem.

Všechny hlasy v krámě utichly a zvědavci se začali ohlížet. Naruto znechuceně kouli vrátil a šel svého přítele vyhrabat ze zbytků polic, váz a knih.

"Musíš na sebe vždycky upoutat pozornost?" vyčítal mu Naruto, když ho konečně našel.

"Tomu se říká osud, kamaráde," vysvětlil Sharingan.

"No jistě. Tak vstávej, ty Osude. A nachystej si peněženku, nejspíš tu máš dluh."

"Ahoj kluci," pozdravil je někdo vesele.

Rasengan ztuhl, napřímil se jako svíčka, nasadil milý úsměv a otočil se. "Jé Nato, copak tu děláš?"

"Ale, Sakura zapomněla na dárek pro mamku," pokrčila černovláska rameny a nenápadně dloubla kamarádku do žeber."A co vy tady?"

"Kupujeme dárek Rock Leemu," mávl rukou Sasuke a přehnaně se u toho usmíval.

"Sto a jeden způsob jak mu dokázat, že jste jeho životní láska?" zarazila se Sakura nad názvem knihy, kterou Sasu držel v rukou.

"No...jo," zasmál se nepřesvědčivě.

"Lee je gay?" vyjekla Hinata šokovaně, až se polovina krámu otočila.

"Samozřejmě že ne," zastal se kamaráda Naruto.

Sasuke mu surově dupnul na nohu: "To přece nemůžeš nikdy vědět."

"Jo, to je pravda," přikyvoval Rasengan horlivě, "loni jsme vlastně kupovali Kibovi knížku Jak zbavit svého psa parazitů, přestože ještě žádný neměl."

"No, tak mi zase půjdeme," usoudila Sakura a táhla kamarádku pryč. "Veselý Vánoce!"

"Vám taky," křikl za nimi Sasu a hodil knihu za sebe. "Tak to bychom měli."

"Stejně je to zvláštní," usmála se pro sebe Sak, když znovu vyšly do zasněžených ulic.

"Copak?"

"Živě si pamatuju, jak tě Naruto loni na Vánoce líbal před celou Konohou a vymlouval se, že jsi měla nad hlavou jmelí. A tys mu potom vrazila takovou facku, že tam měl obtisk tvé ruky celý den a modřinu až do konce ledna. A letos? Běháme několik hodin jako šílené a sháníme tomu ´Perverznímu pubertálnímu paku´, jak jsi ho tenkrát nazvala, nějaký dárek."

"Časy se mění," pokrčila černovláska rameny.

"Kdepak," zakroutila Sakura hlavou, "už tenkrát se ti líbil."

Hin zamumlala něco jako: "Možná."

Sak se zarazila a pak vítězoslavně zavýskala.

"Co je ?" divila se Hinata.

"Právě jsem objevila přímo geniální dárek!"

"Kde?" ožila.

"Za tebou!"

Ale úsměv jí okamžitě zmizel z tváře: "To si snad děláš srandu?!"

"Ne," odpověděla Sakura vážně, "je to vtipný."

"Není to vtipný, je to praštěný!"

"Tohle nebo nic," pokrčila Sak rameny a vydala se k malému obchůdku. Hinata chvíli otálela, ale nakonec se za kamarádkou rozběhla.

"Je to v háji," usoudil Naruto a poručil si ještě jednu dvojitou vodku.

"Na něco přijdem," zopakoval svou frázi opilý Sasu a praštil hlavou o stůl.

"To jsem zvědavej," zašklebil se Rasengan, ťukl si skleničkou o kamarádovu hlavu a na ex ji vypil.

"Víš co?" zamumlal Sharingan. "Zůstaň tu a já ti něco seženu."

Naruto vyprskl smíchy, ale Sasu to zjevně myslel smrtelně vážně, protože vstal a vrávoravým krokem se vydal ke dveřím, do kterých se strefil až na potřetí.

Naruto stačil vypít další dva dvojité panáky, než se Sasuke vrátil s velkou krabicí, která měla ještě větší mašli.

"Hele, není to sice zelený, ale je to bomba," halekal Sharingan už od dveří.

"To jsem zvědavý," připustil Naruto, hodil do sebe dalšího panáka na posilnění a nakoukl dovnitř.

Těžko říct, jestli byla to ráno nervóznější víc Hinata nebo Naruto. Rasengan vstal už v šest hodin. Možná ho vzbudilo Sasuovo chrápání nebo rána, jak se Rock Lee svalil z postele na zem. Posadil se a okamžitě začal trhat papíry ze všech dárků, aby zjistil, co mu Hin koupila. První mu do oka padl lístek s celoročním vstupem zdarma k Ichiraku ramen od Sasua, potom našel pletené podkolenky od Sakury, podepsaný plakát jeho oblíbené zpěvačky od Rock Leea a hromadu cukroví od Nejiho. Na úplný závěr si nechal velkou krabici s ještě větší mašlí-dárek od Hinaty.

Nedočkavě strhal papír a otevřel ji. Ležel tam poskládaný kostým soba včetně parohů. Naruto se bláznivě rozesmál a nasadil si parohy na hlavu. Když vytáhl celý kostým, našel na dně krabice vzkaz: "Čekám ‚tam‘ na Tebe."

Rychle na sebe převlek navlekl a šel se přesvědčit o pravdivosti vzkazu. Hin ‚tam‘ opravdu byla. Seděla na opěradle lavičky v kostýmu Santa Clause. Měla na sobě krátkou červenou sukýnku, červený kabátek a typickou čepici s kožešinou-dárek od Naruta nebo spíš od Sasua.

"Doufám, že tohle jsou poslední parohy, který jsi mi dala," poznamenal Naruto zvesela.

"A ty snad příště ten kostým vezmeš o číslo větší, je mi docela těsný," usmála se.

"To byl záměr," zamrkal tajemně a sevřel ji v náruči.

"Veselé Vánoce, Naruto," popřála mu.

"Tobě taky," políbil ji na čelo.

"Musím se ti k něčemu přiznat," zašeptala po chvíli.

"Ano?"

"Jak jste nás se Sasukem potkali v pátek na nákupech, sháněla jsem ti ještě dárek."

Naruto se rozesmál: "Opravdu?"

"Jo. A nechápu, co je na tom vtipného."

"Asi to, že já pro tebe ten dárek taky ještě neměl," pokrčil rameny.

Tentokrát se rozesmáli oba.

"A co dostanu příští rok?" vyzvídala, když spolu o chvilku později seděli u krbu a pozorovali hořící dřevo.

"Příště?" zapřemýšlel Rasengan. "Příště ti koupím třeba sáně."