Shigaeshi 6

6. část

,,Kiri Gakure no Jutsu.“ Tasume udělala několik pečetí a kolem se začala rozprostírat hustá mlha.
,,Co to sakra je? Vždyť nic nevidím.“ Rozčiloval se Naruto a snažil se dívat skrz mlhu. Sai stál vedle něj a pozorně naslouchal všudypřítomnému tichu. Za chvíli se mlha začala zvedat a zůstala těsně pod mrakem, z kterého stále padaly kapky deště. Tasume počkala, až se mlha rozprostře podél mraku a řekla: ,,Fuuton: Ittei Yobou.“ Mlha se změnila v jakousi bílou neprůhlednou věc. A přesně v té chvíli se z mraku nad ní začal sypat nespočet malých ledovců. Avšak všechny zůstaly zachyceny v té podivné mlze. Naruto ani Sai nechápali, co se vlastně děje. Najednou se před nimi objevili ti tři chlápci, které před chvílí zabili. Osoby, jež ležely v trávě, se vypařily. Byly to klony! Ten nejvyšší muž se podíval směrem ke stromu, kde byla Tasume. Zle se usmál a zavolal na ni: ,,Isorichi Tasume, že?“ Tasume seskočila dolů a probodávala jej nenávistným pohledem. ,,Yakuro Ashimite.“ Procedila a stále z něj nespouštěla oči.
,,Vyrostla z tebe krásná dívka, Tasume. Jsi skoro tak krásná jako tvá matka. Budiž jí země lehká.“ Řekl a začal se smát. Jeho dva společníci se uchechtli, i když očividně nevěděli, o čem je řeč. Naruto to věděl. Byl to ten muž, o kterém Tasume vyprávěla. Ten, co jí zabil rodiče. Momentálně ho však trápila jiná věc.
,,Moment ještě, co měl jako znamenat ten mrak? A co ta mlha?“ Zeptal se Naruto. Tasume se na něj podívala, ale hned opět upřela pohled na Ashimiteho.
,,To bylo Ashimiteho jutsu. Jak sis jistě všiml, z mraku začala padat zmrzlá voda, tedy kusy ledovce a pěkně špičaté. Ve vteřině by vás to zabilo. Jsou jich tisíce. Není možné se jim vyhnout. Tak jsem tedy vytvořila mlhu a poslala ji pod mrak. Tam jsem ji koncentrovala na jedno místo a pomocí své čakry ji změnila v nepropustnou.“ Vysvětlila Tasume.
,,Heh, výborný postřeh. Hned jsem věděl, že jsi to ty. Nikdo kromě tebe a mých společníků tohle jutsu nezná. No, teda nikdo živý. Hahaha…“ Ozval se zase ten hrozivý smích. Tasume bylo při pohledu na toho člověka špatně. Byl děsivý! Jeho vysoké hubené tělo bylo zahaleno v šedém plášti. Černé oči byly chladné a jeho úsměv na téměř průhledné pleti neupřímný. Vlasy měl dlouhé asi po pas a bílé. Nejraději by utíkala někam hodně daleko od toho příšerného zjevení. Ale nemohla. Neměla na výběr. Celé roky žila jen pro tento okamžik. Okamžik pomsty.
,,Nikdy ti neodpustím…nikdy nezapomenu cos udělal.To by neudělala ani ta největší špína.“ Řekla nenávistně Tasume a potlačila slzu, která se drala na povrch. Ashimite se ušklíbl.
,,Tak tedy bojujme. Ukaž, co v tobě je.“ Potom se podíval na své společníky. ,,Vy dva jděte a přiveďte mi Kutochiho.“ Oba dva se rozeběhli směrem k jeskyni. Naruto a Sai jim skočili do cesty.
,,Snad si nemyslíte, že to půjde tak snadno. Jmenuji se Naruto Uzumaki a teď vás tady oba porazím. Dattebayo!“

Sakura celou tu scénu pozorovala schovaná za nedalekým stromem. Měla štěstí. Zatím si nikdo nevšiml, že tady je. Kutochi klečel vedle a spolu s ní vše sledoval.
,,Vypadá to na celkem velkou show, co myslíš?“ Otočil se na Sakuru. Ta na něj vrhla nechápající pohled. Prý show! Vždyť jde o životy jejích přátel! Nesnášela, když musela stát takhle v pozadí a jen sledovat, jak všichni nasazují životy. Ale nic jiného jí nezbývalo. Byla jediný lékařský ninja v týmu. Nemohla si dovolit zemřít! Kdo by potom vyléčil ostatní? Najednou se dva z mužů rozběhli směrem k jeskyni a Naruto se Saiem za nimi. Nyní před nimi byli jen Tasume a ten hrozivý muž. Na Sakuru působil téměř nemocným dojmem, ale šel z něj strach. S ním by tedy rozhodně bojovat nechtěla.

Tasume neváhala ani chvíli a běžela přímo proti svému protivníkovi. Cestou po něm hodila několik shurikenů. Ashimite se jim bez problémů vyhnul. Dívka s tím počítala a vytáhla si kunai. Soupeř udělal to samé. Byl to zuřivý boj. Tasume útočila a její protivník se mohl jen bránit. Byli velmi vyrovnaní a ani jeden nepolevoval v ostražitosti. Avšak během jedné jediné vteřiny, kdy mladá kunoichi nedávala pozor, ji nepřítel řízl do nohy. Tasume se zapotácela a spadla. Byla to hluboká rána a okolo byla spousta krve. Ashimite se zasmál.
,,Vidím, že jsi se hodně zlepšila. Jsi v taijutsu opravdu dobrá. Ale na mě, holčičko, mít nikdy nebud-…“
,,Áááááááááá…“ ozval se bojový pokřik a z křoví vyběhl malý pihovatý chlapec. Byl to Katuzo. Ashimite se ani neotočil a hodil za zvukem kunai. Katuza to zasáhlo přímo do břicha. Skácel se k zemi a už ani nehlesl. Tasume zůstala klečet s otevřenou pusou. Chvíli trvalo, než si uvědomila, co se vlastně stalo.
,,Katuzoooooooo…“ vydala srdceryvný výkřik a oči se jí zalily slzami.

Pokračování: http://www.konoha.cz/?q=node/22976