Konoha: Vize budoucnosti

Tuhle povídku bych ráda věnovala svým přátelům, bez kterých bych dneska nejspíš umřela nudou. Nemůžu je jmenovat všechny určitě bych na někoho zapomněla, ale musím jmenovat: Satakeho, Natsumi, Karlose a Pargenessu (té se omlouvám, že jsem zkonila její nick). Jsem ráda, že vás mám lidi.

Mnoho lidí si klade otázku jak to bude v budoucnosti vypadat v Konoze. Tohle je jedna z možných variant. Číslo 45 126 547:

Je nádherné ráno a sluce zalévá svými paprsky slavné to místo, Konohu. Mnoho se změnilo a většina dříve nezvladatelných genninů z té nejlepší generace se usadila. Naruto Uzumaki se oženil s Hinatou Hyuugou a denodenně otravoval Tsunade s tím, aby už umřela a on se mohl stát Hokage. Hinata neměla dost odvahy mu to rozmlouvat a raději se starala o jejich dvě děti, které podědily Narutovu povahu a kudy prošli, tam sedm let tráva nerostla.

Navíc starší syn Minato zdědil Byakugan, takže před ním něco utajit bylo téměř nemožné. Koneckonců to i před jeho otcem. který k tomu ani Byakugan nepotřeboval. Stačilo si jen vzpomenout jak zdemoloval Tsunadinu kancelář, když hledal informace o svých rodičích. Nakonec to vymámil z Ero-sennina pomocí svého „Sexy jutsu“.

Sasuke, kterého jednou Naruto opravdu přitáhl svázaného jako podsvinče zpět do vesnice, byl donucen oženit se se Sakurou, protože mu její brutální síla začala nahánět strach. Tsunade mu navíc přidělila na starost jednotky ANBU a Sasuke se měl co otáčet, aby to stíhal. Dokonce uvažoval, že opět dezertuje. To bylo rázně zamítnuto jeho ženou a pěti dětmi, které si stihl udělat a které měli tatínka vesměs za blbce.

Shikamaru se oženil s Temari a odstěhoval se za ní do skryté písečné vesnice. Když se ho ptali proč, odpověděl, že v otázce bydlení „takticky“ ustoupil. Většina lidí, ale věděla, že by ho Temari zabila, kdyby se jí pokusil odporovat.

Takže si Shikamaru otevřel taktickou poradnu a tiše žil pod nadvládou svojí ženy. Občas si zaskočil pobrečet k Sasukemu, který na tom byl podobně. Společně si zanadávali na tyranii svých žen, řádně je zdrbali a pomluvili, a pak se poslušně vrátili do svých domovů.

Neji si napodruhé vzal TenTen a založil si svůj vlastní miniklan. Napodruhé proto, že poprvé před oltářem utrousil, že je to osud a on s tím nic nenadělá. To slyšela TenTen a zřídila Nejiho tak, že ho Tsunade a Sakura dávali dohromady celou noc. Napodruhé raději mlčel a díky tomu se zdárně oženil. Všechny jejich děti zdědily otcův Byakugan a matčinu zuřivost.

TenTen také ochotně poskytovala Hinatě rady, jak si udržet manžela pod kontrolou. Následně jí předvedla náležitou ukázku, když zfackovala Nejiho, který se domu dostavil tak opilý, že se sotva držel na nohou. Výmluvu, že slavili narození malého Uchihy, neakceptovala, neboť to už slavili celý poslední měsíc. Neji začal přemýšlet, že si vymyslí novou výmluvu. Tahle už evidentně nezabírala.

Lee si otevřel vlastní školu zaměřenou na taijutsu. Stal se z něj zapálený učitel a jeho studenti ho mnohdy považovali za blázna. Nicméně z jeho školy vycházeli velmi dobře vycvičení ninjové, takže všem brzy sklaplo. Nejvíce Irukovi, který se musel začít víc snažit, aby nezavřeli jeho Akademii pro nedostatek žáků.

Tsunade byla čím dál více utopená v saké a Naruto si z ní často dělal legraci, že až umře, tak nechají její ostatky naložit do lihu a budou je vystavovat. Následně většinou proletěl oknem. Tedy pokud byla Tsunade ve stavu ho chytit a hodit.

Nejzajímavější bylo ovšem sledovat osudy Ino. Když už se vyhrabala z depresí, že Sasuke si vzal Sakuru, tak začala podnikat. Časem se z ní stala taková vesnická utěšitelka. Nejvíce k ní vídali chodit Shina, který si u ní léčil mindráky, protože ho žádná ženská nechtěla, kvůli jeho broukům. Což se není, co divit.

Brzy se Ino proslavila svými službami a její přátelé jí provokovali tím, že jí před dům pravidelně věšeli červený lampiónek, který Ino vždy zuřivě roztrhala. Asi největší radost z toho měl Jiraiya, který sem chodil čerpat inspiraci pro své celosvětově známé romány. Celosvětově známé v negativním slova smyslu.

Kakashi se stával čím dál více závislejší na Jirayiových románech, byl jejich jediným známím fanouškem, a často Ero-senninovi nechával obdivné dopisy, ve kterých urgoval další díl.

Kiba si zařídil prosperující obchod na úschovu předmětů. Měl jeden obrovský trezor, do kterého schovával předměty a který byl hlídám Akamarem, nyní velkým jako dům. Už jen jeho sliny byly nebezpečné, neboť nepřítele přilepily k zemi a občas se stalo, že se pod jejich vahou i udusil. O zubech raději ani nebudu mluvit.

Chouji se dál věnoval profesionálnímu degustátorství a brzy se stal celosvětově vyhledávaným odborníkem. Žádné jídlo nebylo považováno za vynikající, pokud to Chouji neodsouhlasil.

Sakura, jak už bylo naznačeno, se doma starala o své četné potomstvo a občas pracovala na částečný úvazek jako domácí léčitelka. Nejčastěji navštěvovala domácnost TenTen, kde dávala dohromady Nejiho.

Ten byl totiž buď opilý nebo příšerně zmlácený, protože se rád pouštěl do pouličních rvaček. Věřil, že jeho osudem je být vítěz. A většinou ho někdo vyvedl z omylu. Nejčastěji Naruto a Lee, který si to vysloveně užíval.

Konohamaru, Udon a Moegi se snažili vyrovnat slávu předchozí legendární generace ninjů. Nicméně se jim to nedařilo, zato Konohamaru úspěšně vyrovnával Narutův rekord v počtu návštěv nemocnic.

Orochimaru poté, co mu Naruto násilně odebral jeho nejmilejší hračku Sasukeho, se nervově zhroutil. Chtěl si tedy vyrobit, alespoň klona, když nemohl mít originál, ale během jednoho z chemických pokusů se omylem vyhodil do povětří.

Možná na tom mělo zásluhu to, že raněný Kabuto, který se nemohl smířit s tím, že už není Orochimarův oblíbenec číslo jedna, přisypal do substance trochu výbušné směsi a vzápětí odešel na záchod a už se nikdy nevrátil.

A Akatsuki? Když zjistili, že jim Naruto Kyuubi dobrovolně nevydá, začali kout tajné plány na pomstu, kterou uskutečnili tím, že začali Kohonou hluboce opovrhovat a uspořádali konferenci nesoucí název: „Konoha ne! Zničme sídlo ďábla!“ Ale díky malému zájmu ji předčasně zrušili a začali se věnovat černému obchodu s ocasatými démony.

A (skoro) všichni žili (víceméně) šťastně až do smrti.