Sakuřin problém 05 : Opakovaná noční můra, část 2

..Itachi "co? to.... to..je blbost..ty jsi mrtvý... viděla jsem jak tě Sasuke zabil!" vztekle jsem šáhla po kunai ale žádný tam nebyl
"ty hledáš tohle?" zeptal se a mával mi mým kunaiem před nosem
"jestli to neudělal Sasuke udělám to já. Teď hned" můj inner démon získával nadvládu na mím tělem. Itachi se zašklebil a opřel se o Sasoriho, ten ho ze sebe jen vztekle setřásl

"proč takové nepřátelství Sasori?" podivil se Itachi.
Zuřivě jsem se přesvěčovala že jsem klidná ale..nebyla jsem. Udělala jsem ruční pečetě "co? ta holka umí Chidory?" Itachi jentak tak uskočil "Sakuro když jsi vzteklá tak jsi krásná"
"Proč nemůžeš mě a mojí rodinu nechat na pokoji?"
"Rodinu? Ty, to dítě a můj hloupí bratr? Tomu ty říkáš rodina? Nebuď bláhová!"
Po tvářích mi začali stékat slzy. Itachi mě ranil víc než když po mě házel kunaie "Itachi jsi zrůda!"
Itaci se ušklíbl "já vím a ty to víš taky, nemiluješ Sasukeho ale mě!"

"COŽE?KDE JSI K TOMUHLE PŘIŠEL?" pochopila jsem proč ho Sasuke tak nesnáší
"doopravdy to dítě je moje a ne Sasukeho" pokračoval "a ty to víš"
"ne to není pravda"
"je"
"není"
"je. Sakuro nemůžeš pořád prchat před realitou ale můžeš to skončit, ty víš jak" byla jsem zničená, Itachi při svém projevu aktivoval Sharingan a já se utápěla v beznaději, musím to skončit. Musím. Buď já nebo on
"No? Co takhle poslední polibek? Moje malá kunoichi?" vztekle jsem se snažila postavit ale nohy mě neposlouchali
"to mě radši zabij"
"milerád"přišel ke mě blíž s kunaiem v ruce "milerád.."