FA mise - Inspirace klasikou

Dobre uznávam že nahé decká určite nie sú v pohode, ale čo keď pri vete ,,Známy/obľúbený maliar,, sa mi hneď vybaví William-Adolphe Bouguereau s jeho krásnym dielom L'Amour et Psyché, enfants? Samozrejme pokiaľ by to bolo príliš poburujúce, tak dielko stiahnem..

Inspirováno Fillovým Čtenářem Dostojevského. Barvy jsem změnila, nějak mi ke Kakašimu neladily... ale dá se to obhájit tím, že ani Iča-iča nemá stejnou atmosféru jako Bratři Karamazovi. Nicméně zhroucené postava na židli zůstala zachována

Mohu si to uznat, Noledko?

Keď táto misia išla prvýkrát tak som si povedala že si vyberiem obraz od Da Vinciho konkrétne jeho obraz "Dáma s hranostajom", ale prišli iné veci a nakoniec som misiu nestihla. A potom prišla znova táto misia tak som si povedala že teraz to už nakreslím, tak hádam sa vám toto prevedenie páči. Pôvodne to bolo o niečo dlhšie ale rozlial sa mi čaj a niečo z toho sa dotklo aj obrázku nie len stola a mňa, tak som tú spodnú časť orezala. A tiež som myslela že dám aj to čierne pozadie, ale už som mala nervy v háji tak som to radšej nechala aby som to nepokazila ešte viac. Ale tak hádam ide poznať(aspoň) trochu že je to Kushina s Kuramou.

Povodne som chcel na túto misiu kresliť "Dámu s hranostajom" od da Vinciho, ale z toho z rôznych dôvodov zišlo a hľadal som si iný námet.
Zaujal ma pri tom David a Goliáš do Daniela da Volterru, ktorého zaujímavosťou je, že má dve verzie, ktoré zobrazujú daný výjav z dvoch strán.
Plánoval som do opakovacej misie v rámci súbojov nakresliť aj tú druhú, aby boli vedľa seba, ale pri cca 95%-om dokončení sa mi akosi nepáči, takže to nechám tak ...

Dvojobraz je vystavený v Louvri: https://thexenophilelife.com/paris-for-art-lovers/119-2/

Ahojte, dúfam, že do tretice všetko dobre, a že môj príspevok už nepokazí hlavnú stránku konohy... ešte raz sa ospravedlňujem a ďakujem každému, kto to riešil a teraz už vkladám môj pôvodný text:

Opäť sa teda pripájam do ďalšej misie, a opäť je to „nesúťažne“, čiže bez bodov nakoľko si chcem nechať svoju hodnosť

Keď bola táto misia vyhlásená, už som na konohu pravidelne nechodila a zmeškala som ju. Hneď ako som sa o nej však dozvedela mi napadlo urobiť niečo na tento obraz – Matka od Mikuláša Galandy(môžte si tu o ňom aj niečo prečítať). Bol to veľmi významný slovenský maliar zo začiatku 20. storočia, o ktorom sa učíme na školách. Vybrala som si ho preto, lebo tento obraz mi veľmi silno utkvel v pamäti už od strednej keď som ho prvý krát videla. Veľmi ma dojíma to gesto - akým spôsobom matka drží svoje dieťa, tie jemné ružové odtiene, tá jednoduchosť, fakt, že nemajú tváre a predsa je to tak silno emotívne.

Spojenie s Narutom mi tiež napadlo veľmi rýchlo, a to zobraziť Gaaru a jeho matku Karuru. Ide o príbeh, ktorý ma počas všetkých tých rokov čo som sledovala toto anime vždy dostával do sĺz. Najväčšie vyvrcholenie celej tejto dejovej linky bol moment keď sa počas vojny Gaara od svojho otca dozvedel, že to čo mu Yashamaru kedysi povedal bola lož, a že jeho matka Gaaru skutočne milovala. Dokonca aj teraz, keď som si tú časť mangy znova prečítala som mala slzy v očiach ... Myslím si, že oba tieto momenty – obraz Matka a Gaarov príbeh majú v sebe niečo rovnaké – a to je práve matkina láska.

Túto časť skrývam, pretože som sa rozpísala

A teraz k samotnej mojej parafráze. Najprv som si spravila náčrt podľa obrazu – rozhodla som sa zachovať pôvodné proporcie, aj keď viem, že Gaara bol pri narodení veľmi maličký (čo už, keď predlohou pre tento obraz boli slovanské, veľké deti ), ale dajme tomu, že toto je taký abstraktný moment, ktorý je mimo narutovskej reality, v ktorej sú Karura a Gaara spolu aj keď už rastie. Ďalej som si pripravila A3 papier na doske a natrela som ho červenou temperou (pre tých čo to zaujíma, značka Umton). Následne som to celé preniesla bielym pastelom a začala som tieňovať – taktiež pastelom, napriek tomu, že pôvodný obraz bol maľovaný olejovými farbami, ja s olejom ale pracujem nerada. Keď som sa však blížila ku koncu, nejak sa mi nezdali biele časti, pretože som už nemala biely pastel a robila som to progreskou, ktorá dobre nechytala na pastel a pastel na ňu. Rozhodla som sa tú bielu nahradiť opäť temperou a vtedy sa mi to začalo tak kaziť a miešať s podkladom, že som sa rozhodla to celé premaľovať temperami, pastelom ostali len ich vlasy a Karurin šál. Taktiež som okolo nich temperou pridala piesok, pretože ten je v celom tomto príbehu tiež dôležitým symbolom a to tak, že Karurina láska ku Gaarovi je v ňom zachovaná.

Pre vašu zaujímavosť pridávam opäť link na môj postup práce.

Na záver ďakujem za túto nádhernú misiu a dúfam, že sa vám môj obrázok bude páčiť

Ou jé, pár večerů mi to teda zabralo, ale zdařilo se . Jak mi bylo vnuknuto v komentářích, zvolila jsem jako předlohu sošku Hadí bohyně z Knóssu, což je úžasná záležitost. Mínojská kultura, Kréta, civilizace navazující na starověký Egypt a předznamenávající antiku. Kdysi jsem sochala v životní velikosti chlapce - kúrose a byl to velký sochařský zážitek!
Volba padla na Ora, protože ho mám jako postavu ráda, protože není smyšlená, ale převzatá Kishim z japonské mytologie. Bohyně s hady z Knóssu představuje podobně starý kult, ovšem nejde zde o boj šlechtice s obřím zlým hadem, ale hadi symbolizovali obnovu života, mělo by jít pravděpodobně o bohyni Země. Takže souvztažnosti by tam mohly být skryté a i velice pozitivní, hluboké. A v neposlední řadě vypadá docela cool s tím hromovým postojem a výrazem vládce celého světa . Fakt to měli dobře vymyšlené - ty výhružně rozpřažené ruce a v pevně sevřené pěsti nástoje moci či symboly moci přírody. Je v tom klid i skrytá hrozba a zároveň přímost a velkolepá neměnnost až člověka mrazí. Úžasná soška .
Je to taková halapaš v sochařském přístupu - něco jsem převzala, něco si upravila a vnesla do toho trochu víc naturalismu, než bylo záhodno, ale co už. Mužské tělo svádí . Doma se ptali, co že je to za hybrid a táta řešil, že neudělat jí prsa byl skutečně velký hřích .
Původní dílo je glazovaná keramika, já to mám (zatím) jenom v modelíně . Jediné, s čím nejsem spokojená, je ta koruna/čepice. Asi je malá či co, nějak mi tam neladí, bez ní vypadá líp .

Moje Parafráze na parafrázi od Francise Bacona, obraz Innocent X. Původní obraz byl parafráze na Velazquezův obraz Papež Inocent.
Chtěla jsem svoji parafrázi pojmout více komiksově...

Obraz: https://www.google.com/search?q=innocent+x+francis+bacon&sxsrf=ALeKk01-T...

Salvator Mundi od Leonarda da Vinciho na mě tak hezky pomrkával, že jsem neodolala. Vzala jsem do ruky pastelky po nějakých dvaceti letech a vyšlo z toho toto Itachi si vůbec není podobný a celkově je to divné, tak si říkám, či bych se neměla stydět ale doufám, že mise byla splněna
Yukiko

Inšpirácia troma ilustráciami z kníh:
1. Konstantyn Alexeyevich Vasilyev "The magic swan geese"
2.Gustave Doré "The Gnarled Monster" ilsutrácia z 'The Days of Chivalry or the Legend of Croquemitaine'
3. Arthur Rackham "Alice in Wonderland"

Snáď sa to počíta ako klasické diela, v krajinách vzniku sú to známi maliari/ilustrátori 19/20 storočia. Mojím cieľom bolo si vybrať niečo, čo si nikto iný nevyberie.

Obrázek je inspirovány obrazem dáma s hranostajem.
Dostala jsem ještě připomínky k první verzi, tak jsem to trochu zdokonalila. Doufám, že se to počítá.

Nakreslil jsem Itachiho jakoby znázornění Mona Lisa

Tak jo minule mi to nevyšlo tak jsem se rozhodla to zkusit nyní

Vybrala jsem si dílo od Migelangela Stvoření.

Rozhodla jsem se pro digitální tvorbu, postavy jsem nakreslila ve svém stylu.
Naruto se "dotýká" svých přátel, ti co z něho jednoho dne udělají hrdinu.

Upřímně vůbec nevím proč je Naruto ve spodním prádle, ale při jeho kreslení jsem si vzpomněla na jednu scénu z naruto shippuden a ejhle tady jsem

Snad se bude líbit

To to je prostě zářný příklad, proč nemám ráda malování. Ještěže neznáte máme mého učitele malby, protože po tomhle tvrzení by mi ten poslední zápočet nedal a já jsem děsně ráda, že už malbu mít nebudeme. Ještě stačí, že by mě nejraději něčím přetáhl, kdyby zjistil, že tu takhle prokrastinuji.
Je to na motivy Van Goghokovi malby Hvězdná noc. Raději přeskočíme moje reptání, protože tohle už není ani Konoha ani původní obraz, ale něco mezi tím. Snad ale dostanu body za snahu

Dle Monetovy předlohy Žena s deštníkem

Tak jsem to zkusila taky. Výsledek se dá velice dobře okomentovat slovy v nadpisu.
Inspirováno Cabanelem, ale jelikož by pohled na plně obnaženého Sasukeho mohl být až příliš ohromující, rozhodla jsem se ho obléct. (Rozhodně to nebylo kvůli obavě, že ho svou neznalostí anatomie proměním v mutanta. Ten vršek bohatě stačí. ) Ze stejného důvodu jsem rezignovala na poletující chór Narutů.
...
Ale teď vážně. Pořád přemýšlím, jestli by se tam víc nehodil Madara. V Sasukeho prospěch hovořilo výrazně menší množství vlasů a fakt, že dokonce disponuje čímsi, co se podobá křídlům. Ale co se týče tý emoce a příběhu, tam jsem dost na vážkách.

,,Stvorení Adama" od Michelangela:)

Takové utěšovací / seznamovací rande mezi těmi dvěma (v mých představách Sakura brečí a Sasuke jen stojí, objímá a doufá, že ji to přejde)

Celý ten výsledný obrázek i námět mi přijde docela tragikomický i přes úpravu kontrastu a jasu v PC, nebyl nejlepší nápad vzít na takovýhle styl výrazných a hutných barev akvarel. Částečně to je určitě způsobeno mojí (ne)šikovností. Navíc ty pravidelné křivky a odrazy ve vodě... Ale když už, tak už, k těm dvěma mi to zrovna sedí

Původní obraz je od C. Moneta s názvem Japonský most, nebo nějaká jeho varianta - odkaz na předlohu.

Měla jsem vizi jednoho obrazu, co jsem viděla před lety na výstavě Impresionismu, ale bohužel jsem ho nenašla. Tak jsem se poohlédla po něčem, co mě upoutá. Během prosince a ledna se u nás toho stalo hodně a emoce mi řekly, že mladá žena v černém (Young Woman in Black - Edgar Degas) je to, co teď potřebuji.
Jako mladá žena je zde představena Rin Nohara, která měla tu čest se smrtí se vidět ve smrti blízkých, ale také se s ní jako mladá setkala. A není mnoho mladých žen v Narutovi, ke kterým mám nějaké zvláštní emoce a zemřely právě ve svém mládí.

Původně celé dělané pastelkami, ale ta černá je mi vždy osudnou, takže jsem to riskla a snažila se na to nanést mix vodovek a temperek, které jsem nějak našla a nanesla to "kopytím" štětcem, což se nejvíce negativně odrazilo na obličeji, kde mi to rozrbalo oči. Ale jinak jsem se snažila držet detailu originálu, jako jsou šmouhy na pozadí nebo toho, že na límci je bílá do žluta a na rukávech je bílá do modra, což na fotce nejde vidět, ale snaha o to byla.
Edit 1: snažila jsem se zamaskovat přechod mezi modrou a žlutou na pozadí; s černou už udělat nic nejde, víc mi rozetřít nešla a pastelky už na to nechytají zase ...

Uhm... Pôvodne, keď som čítal zadnia misie, hovorím si, že toto by som chcel nakresliť. Z hľadiska pravidiel mi to prišlo ok, veď antika je taká decentná (až neskôr som sa dočítal že to, už je v skutočnosti helenizmus). A potom pozerám, aké úpravy tu autori vo svojich dielach urobili Už si nie som taký istý. Budem teda dúfať, že to nie je poburujúce.

Predlohou je známa socha Venus de Milo, znázorňujúca Afroditu/Venušu. Prišlo mi, že podobne, ako v prípade Sakury na konci shipuudenu, vyžaruje silu a zároveň nežnú ženskú krásu.

Kreslené B ceruzkou a pre (predpokladaný) efekt sochy orezané v painte. V prípade, že obrázok prejde morálnym filtrom: krtizujte, raďte, diskutujte.. snáď sa vďaka tomu zlepším.

Podle obrazu Sklenka vína s Caesarem Borgiou (A Glass of Wine with Caesar Borgia) od Johna Colliera.
Úvodem si vypůjčím shrnutí z milé wikipedie: "Obraz představuje populární pohled na zrádnou povahu Borgiů - mladý muž s prázdnou sklenicí si nemůže být jistý, zda nabízené víno není otráveno." Ať už byla rodina Borgiů jakákoli, předně je nechvalně proslulá svou nemorálností a tím, že jí nebylo nijak proti srsti kráčet ke svému cíli přes mrtvoly. Přinejmenším v tomto směru jsem tu viděla jistou podobnost s Narutem - Orochimaru jako Cesare byl první volbou a stejně tak Sasuke v roli mladíka, co se možná zapletl do něčeho, co je nad jeho síly. Nato jsem si chvíli pohrávala i s myšlenkou obsadit do jejich rolí Danza s Itachim, jenže komu by se chtělo kreslit Danza a jeho dva rádce... Zvlášť když tu máme i krásnou Lucrezii, které by role úlisného hada podle mnohých historiků jistě padla jako ulitá... Takže nakonec to nejvíc odskákal papež Kabuto.
Tento obraz mám obzvlášť ráda a jak jsem viděla zadání mise, byl první, který se mi vybavil. Snažila jsem se držet se originálu, jak to šlo, bohužel tuto moji snahu jaksi pohřbily mé naprosto nedostačující schopnosti v tomhle směru, takže výsledek je takový... prazvláštní.

Snažila jsem se. Pak jsem ztratila nervy a tak jsou detaily obrazu v podstatě digitální... No nic.
(Tvorba tohoto díla by se dala shrnout prvním řádkem písně Karla Kryla, Veličenstvo kat.)

Prašný pastel na papíře, rozměry... trochu menší než A3?
Svatý Minato zachycen při boji s Kuramou. Vlevo rodící Kushina.

Inspirace: Paolo Uccello, Svatý Jiří Drakobijec.

po pár měsících jsem se rozhodla vylézt z jeskyně a něco přidat jedná se o vybarvenou verzi tohoto. no, v reálu to vypadá o něco lépe. scan je trochu přepálený oproti originálu, nicméně vzhledem k tomu že se jedná o A3 jsem ráda, že mám vůbec něco

u lineartu jsem se trochu rozepsala o nápadu samotném, tak jsem si řekla, že tady bych mohla trochu o postupu. (a taky si postěžovala, jak se mi (ne)dařilo )

here goes...

hned ze začátku přidávám pár wipek, co jsem v průběhu celého kreslení pořídila… a tady velmi chaotickou, špinavou, počmáranou ehm, pomůcku, kterou jsem použila k odměření všech pravidelných částí

začala jsem základní strukturou – největšími kruhy, potom jsem zhruba rozkreslila Tsunade a doplnila kulaté rámečky ostatních postav. když jsem odměřovala ozdobné okraje rámu, zjistila jsem, že předloha, kterou jsem si vytiskla je trochu protažená, čímž vytváří elipsy a tím pádem mi některé věci totálně ujížděly nicméně v této chvíli už jsem za sebou měla hodně hodin kreslení (a nadávání na rozjíždějící se kružítko), tak jsem potřebný zbytek dodělala jak se zrovna hodilo veškeré organické části (listy, vlasy) jsem kreslila od oka bez jakéhokoliv odměřování, takže u těch je větší šance, že oproti předloze ujíždějí.

vybarvování bylo značně jednodušší, překvapivě drtivá většina jsou copicy, což mi přišlo, že i vzhledem odpovídá Muchově stylu. na menší detaily jsem použila pastelky a na pár částí (hvězdy na rameni, ornamenty v pozadí) zlatý inkoust (ze kterého mi málem upadla ruka )

rozhodla jsem se pro trochu přírodnější odstíny, přišlo mi že se lépe hodí k Tsunade a celkově ke Konoze.

nakonec mě nenapadlo nic, co bych mohla napsat do spodní části. (a trochu jsem se taky bála, že bych Tsunade svým škrabopisem tak akorát pohoršila )

nakonec musím říct, že je to hodně hodin práce. myslím, že výsledek mohl být lepší, ale taky jsem si kreslení hodně bavilo a bylo fajn si vyzkoušet jiný styl od mého klasického

Po dlhom čase som sa konečne odvážila zapísať sa nan nejakú misiu Táto zrovna ma ale veľmi potešila. Je to kombináciou toho, čo mám fest rada (známe maľby, anime a kreslenie hh). Vybrala som Klimtov obraz BOZK aj napriek tomu, že nie je môj obľúbený. Som ale v poslednej dobe zaťažená na vzťah Obita a Rin a preto mi hneď bolo jasné, do akého projektu sa chcem pustiť. Myslím, že presne vykresľuje ich vzťah. Obito sa k Rin nakláňa, aby ju pobozkal, zatiaľ čo ona sa hlavou odkloní, aj keď zostáva v jeho blízkosti. Ja vidím v tom obraze lásku, dôveru, priateľstvo, oddanosť, krehkosť a nežnosť celého ich spoločného fungovania.
Plus: pripomína mi istú časť môjho života a keď kreslím, tak milujem uvoľňovanie spomienok. Tak sa mi to zase raz vďaka tejto misii podarilo. Vďaka vám
Ja by som osobne najradšej robila bez farbičiek, ale už by to potom nevyzeralo, ako TO dielo hh taaak som farbičkovala. Snáď Vám to veľmi nepokazí celkový dojem. Kľudne píšte, hodnoťte, budem sa tešiť.