Minulost? Tu nechci znát! 2

„Dobré ráno!" Vykřikl Boruto a utíkal ke stolu, na který jeho mamka s Himawari právě chystaly snídani.
„Co ty tu děláš? Vždycky se budíš pomalu až odpoledne," ušklíbla se typickým Uzumaki šklebem.
„V tom určitě bude ta dívka! Chodí za ní každý den a pokud se nemýlím dnes ji propustí z nemocnice. Jak se vlastně jmenuje?" Otázala se dlouhovlasá starší žena.
„Jmenuje se Oppai," řekl Naruto a naznačil rukama veliký hrudník. Oppai totiž znamená ňadra.
„Neříkal si náhodou, že má malá prsa?" Řekla mladá dívka.
„Ne neříkal!" Lehce se začervenal.
„Aha takže ten kdo mě dneska budit slovy: Oppai, Oppai, jak rád bych si hrál s tvými..." nestihla to doříct. Boruto po ní skočil a zacpal ji pusu, aby nemohla pokračovat.
„Tyhle ty vaše neshody si vyřešte jindy! Teď se jde snídat," utla vše Hinata.
„Táta s námi dnes nebude jíst?" Otázal se blonďáček.
„Ne, má nějaké povinnosti, ale vzkazuje ti aby si Oppai předal tyto papíry, pokud tedy pořád chce patřit do naší vesnice."
„Jistě že chce! Je to tu krásný, skvělý a má tu mě!" Vykřikl Boruto.
„No dobrá, rychle se najez ať můžeš jít za ní, připravila jsem ti košík na piknik, máte tam oběd, můžeš jí ukázat nějaká pěkná místa. Ale buď opatrný, bude ještě slabá. Znáš se," usmála se Hinata.
„Neboj se mami, neublížím ji a kdyby bylo nejhůř tak ji ponesu na zádech," usmál se.
„Dobře no, tak utíkej už, ať na tebe nemusí čekat," chlapec pouze kývl a utíkal pryč.

-V nemocnici-
„Ahoj Boruto!" Usmála se na něj dívka s dlouhými černými vlasy a objala ho.
„Dobré ráno Oppai, jak se cítíš?" Usmál se a jeho krásné oči opět zářili.
„Máš už své věci? Můžeme vyrazit? Jo! Abych nezapomněl tohle ti posílá táta, jsou na to aby si mohla být žárným občanem Konohy," usmál se a podal jí je.
„Dobrá můžeme je spolu vyplnit," řekla a vzala si malý batůžek. Společně vyrazili z nemocnice.

-Konoha-
Jako první ji Boruto ukázal tváře Hokagů vytesané ve skále a taky ji ukázal fotku, jak vypadali když je jako malý pomaloval. Dívka se pořád smála. Byla s ním opravdu moc ráda. Dále ji ukázal Akademii, cvičiště a další zajímavosti.
„Tak a naší poslední zastávkou bude moje oblíbené místo," usmál se.
Když procházeli Konohou, potkali Shikadaie jak flirtuje s Himawari. Oba se jí představili a Oppai byla ráda, že konečně zná víc lidí.
„Boru?"
„Ano, Oppai?"
„Mohli bychom jít nejdříve za tvým otcem? Pak bychom mohli oslavit mé přijetí do Konohy," usmála se.
„Dobře. A víš jak tam budeme nejrychleji?" Otázal se šibalským úsměvem. Chytl ji kolem pasu, přehodil si ji přes rameno a pelášil za otcem.

-Kancelář-
Boruto rozrazil dveře a položil Oppai vedle sebe.
„Ahoj tati, přinesli jste ti ty papíry."
„Dobrý den, těší mě pane Hokage. Jmenuji se Oppai," usmála se.
„Těší mě Oppai, prosím říkej mi jen Naruto," odpověděl a převzal si papíry. Rychle si je pročetl a pak se usmál.
„Dobrá, tak od teď jsi oficiálně součástí Konohy. Rád bych se zeptal, v dotazníku jsi uvedla, že se zaměřuješ na vodní a větrná jutsu a také na boj s katanami, byla by možnost si tě někdy prozkoušet?" Usmál se.
„Jistě, kdykoli! Stačí jen říct."
„Dobrá co třeba hned?" Usmál se Naruto.
„No já nevím, ještě se na to tolik necítím, ale jak si přejete," řekla lehce nesvá.
„Tati, ale co když se ji něco stane?!" Čertil se Boruto.
„Neboj se synku, bude v pořádku," odvětil mu otec. Oppai se na něj podívala a pokynula na znamení, že se nemá čeho bát.
„Dobrá pojďme na cvičiště."

-Cvičiště-
„Dobrá jsi připravena?" Otázal se. Oppai přikývla a vytáhla jedu ze svých katan. Pro Boruta byla tak nádherná. Rozeběhla se směrem k Narutovi a sekla po něm, on se však pouze vyhnul.
„Soustřeď se! Zapomeň na ostatní," napomenul ji Naruto. Kolem nich se zatím sešlo spoustu lidí, od dětí z Akademie až po staré a zkušené ninji.
Zavřela na chvilku oči, její postoj se změnil, když oči otevřela zářili podivnou modrou září.
„Haaaaaa!!!" Vykřikla a opět se rozeběhla proti němu, tentokrát byla mnohem víc soustředěná, její útoky byli ostřejší, přesnější.
„Water Nebula!" Vyjekla a kolem ní se objevily dva silné proudy vody, dokonce i Naruto měl problém se vyhýbat. Vyvedlo ho z míry totiž to, že nemusela vytvořit žádné pečetě. Naruto po ní hodil pár kunaiů . Některé ihned pohltila voda, jeden se však zabodl do jejího těla.
„Oppai!" Vyjekl Boruto. Poté se však zarazil, kunai se dlouhovlasé dívky ani nedotkl, ani se nezabodl do jejího těla, pouze jím proletěl.
„Oppaino tělo je tvořené vodou," prohlásila. Narutovi blesklo hlavou: je snad v transu?
„Dobrá ukončíme to!" Ušklíbl se Naruto a vytvořil rasengan. Rozeběhl se proti ni. Voda ji sama bránila, bylo to něco jako Garova ultimátní obrana, ale tvořená vodou. Ať se však snažila tato obrana sebevíc nedokázala plně vykrýt a zneškodnit toto jutsu. Zastavil se pouze pár čísel před jejím srdcem.
„Opravdu jsem byl v pokušení, vyzkoušet jestli by tvé tělo nechalo projít i toho," usmál se. Dívce přestali zářit oči, párkrát mrkla, jenže pak se zamotala a spadla do bezvědomí.
„Oppai!" Vykřikl syn i otec zároveň. Naruto zachytil Oppai a položil ji na zem.
„Říkal jsem ti ať to neděláš!" Zaječel na něj Boruto.
„Boru? Neboj jsem v pořádku... Jen, co se stalo? Nic si nepamatuji," byla zmatená.
„Byla jsi vážně úžasná, hlavně to jak tvé tělo bylo tvořené vodou. Páni! Bylo to skvělý!" Rozplýval se mladý blonďáček.
„To opravdu bylo, dobrá. Od teď jsi chunnin, stejně jako Boruto."