Den dětí a tým 8

Slunko vycházelo a Hinata se pomaloučku probouzela. Pořádně se protáhla a koukla z okna, kde slunko jí svítilo přímo do tváře. Vyšla z pokoje a vešla do kuchyně, kde si vzala chleba se sýrem. Poté se vrátila do svého pokoje a oblékla se. Vzala si ještě tašku dala do ní papíry, tužky, provázky a piškoty pro Akamara. Vyšla ven a uviděla Kibu s Akamarem, kteří běželi k ní.
„Ahoj Hinato!“ Vesele mával a Akamaru zase vesele štěkl.
„Ahoj Kibo a Akamaru.“ Potichu jim odpověděla.
„Dneska je den dětí. Pojď rychle Kurenai- sensei a Shino už čekají!“ Chytnul Hinatu za ruku a vláčel ji za sebou přes celou Konohu. Jakmile došli na pole, okamžitě Kiba s Akamarem začali hledat zbytek týmu. Ostatní týmy ignorovali. Když už je spatřil vzal za ruku Hinatu:
„Támhle jsou“ A ukázala prstem pod velký strom, kde už mávala na ně s úsměvem Kurenai. Obadva tam utíkali.
„Nuže,“ Spustila Kurenai „ Musíme vymyslet nějaké stanoviště pro děcka z Konohy.“ Mile se pousmála. „Má někdo nějaký nápad?“
Všichni přemýšleli a náhle nápad od Hinaty.
„Mohly bychom třeba lovení jablek z vědra s vodou.“ Potichounku řekla svůj nápad. Všichni se nad tím zamysleli a uznali, že by to nemuselo být špatný. Jenže se tam objevil tým Kakashi.
„ Ahoj děcka a Kurenai, omlouvám se, ale to už máme my.“ Usmál se a se svým týmem zmizel.
„Takže musíme vymyslet něco jiného a trochu originálního, co by tu nikdo neměl. Notak trochu přemýšlejte i vy kluci a nejen Hinata.“ Snažila se mile povzbudit i kluky. Asi dlších deset minut přemýšleli a nakonec dostal nápad Kiba.
„A co třeba poznávání zvířat!“ Hrdě řekl a koukl na ostatní a pohladil Akamara.
„To je výborný nápad Kibo.“ Kiba se na senseie koukl hrdě. „ Nuže, začneme kreslit. Hinata sokoly, orly a vrány, Kiba psy, kočky a myši, Shino mravence, berušky a šneky a nakonec já jeleny, srny a veverky. Nějaké námitky či dotazy?“ Koukla na ně Kurenai s tázavým výrazem.
„Já mám,“ Přihlásil se Kiba „ mohl bych jen kreslit kočky a myši? Živý Akamaru bude lepší než nakreslený. Že jo Akamaru?“ Akamaru vesele na něj štěkl.
„Dobrá, nuže dáme se do práce, ať to máme co nejdříve hotový.“ Jakmile to Kurenai dořekla, tým 8 se dal do práce.
Bylo 10 hodin a vše měli nakresleno a stačilo jen pověsit. Hinata vytáhla provázek a kluci pověsili obrázky a pak Kiba „umístil“ Akamara. Hinata, ale nejdřív vytáhla piškoty z tašky, dala Akamarovi jeden piškot a pohladila ho po hlavě. Kiba na Hinatu udělal psí oči, aby taky dostal. Ta se na něj koukla a dala mu taky. Poté je zas uklidila do tašky a sbalila i papíry a tužky.
„Máme dvě hodiny, než sem přiběhnou děcka, co chcete dělat?“ Zaptala se jich s úsměvem od ucha k uchu Kurenai. „A předem ujišťuji, že nebudeme dneska trénovat.“
„Já se jdu proběhnout s Akamarem.“ Jen to dořekl a už upalovali s Akamarem pryč. Shino, ten spal a Hinata šla za Narutem , se kouknout jak jim to jde. Kurenai si jen povzdechla, zvedla se ze země a také odešla, jenže za Asumou.
Hinata došla za Narutem, který právě zkoušel ulovit jablko pusou, ale nějak mu to nešlo. Mezitím Sasuke se válel po zemi smíchy a Sakura se taky smála, ale ne tak jako Sasuke. Kakashi, ten byl nezvěstný.
„Ahoj Naruto.“ Potichounku řekla a trochu se začervenala. Naruto vynořil hlavu a koukl na Hinatu.
„Ahoj Hinato, jak se máš?“ S úsměvem odpověděl Hinatě. „Sasuke čemu se jako směješ?!“ Zařval na Sasukeho, který se válel pořád po zemi smíchy.
„Tobě…ty… pako.“ Utřel si pod okem slzu a snažil se nadechnout.
„Hm,… no… mám se dobře.“ Úplně rudá Hinata odpověděla Narutovi.
„Tak to je dobře.“ Opět zabořil hlavu do vody a začal lovit jablka, jenže Sasuke už se nesmál a chtěl porazit Naruta, takže tam taky zabořil hlavu. Hinata si to namířila rovnou k Shinovi, který pořád spal pod stromem. Sedla si k němu, opřela se o mohutný strom a usnula taky.
Ve dvanáct začali děcka běhat od stanoviště ke stanovišti jako potřeštění, aby splnili co nejvíce úkolů a dostali za to odměny, což byly sladkosti.
„Tohle je snad nekonečný.“ Řekl po dvou hodinách Kiba, který záviděl Akamarovi, který si jen tak ležel.
„Neboj, Kibo už 2 hoďky.“ Usmála se na něj Kurenai. Po 2 hodinách, už to skončilo a museli vše uklidit.
„Bylo to úžasné, ale já už jdu domů. Sbohem a zítra na cvičišti.“ Zamávala jim Kurenai a zmizela.
„Já už jdu taky, tak zatím.“ A zmizel i Shino. Akamaru začala žadonit o piškoty. Hinata se usmála a vytáhla piškoty, podala je Kibovi a rozloučila se.
Doma šla rovnou do kuchyně si něco vzít, protože byla pořádně hladová. Pozdravila otce a její mladší sestru Hanabi a odešla do pokoje. V pokoji se převlíkla do pyžama a zabořila se do peřin a usnula.