Nejsilnější Hokage II - Díl třetí: Iluze

Kakuzu vyběhl proti blonďákovi a zahrnul ho sérií kopů. Minato se sotva stíhal krýt a hledal v nepřítelově taijutsu nějakou slabinu, kterou by mohl využít.
Žádnou však nenašel a odnesl to pravým hákem do žeber. Prudká bolest mu projela hrudníkem a Namikaze musel o několik kroků ustoupit.
„Ještě jsem neskončil,“ Kakuzu začal tvořit pečetě. „Fuuton: Atsugai!“ větrná vlna rozdrtila celý pokoj a vytvořila tak díru, která vedla na venkovní prostranství.
„Bylo by blbý, kdybych se tomu nevyhnul,“ usmál se Minato za Kakuzovými zády.
„Znova mě na tenhle blbej trik nenachytáš!“ ohnal se Kakuzu.
„Rasengan!“ Kakuzo udělal další díru ve stěně když ji prolítl.
Než se stačil zvednout, byl u něj Namikaze s dalším Rasenganem.
„Tohle už bude doufám stačit,“ kopl blonďák do bezvládného těla.
Jen co se od něj otočil stanula před ním Yersinia: „Podívej se mi do očí,“
„Co?“ Minato bezvládně spadl na zem.

„Vstávej, vstávej, vstávej,“ slyšel blonďák v hlavě volání z dálky. Pomalu otevřel oči. Ležel ve svém pokoji. Slunce prosvítalo skrz záclony a oslňovali jej ve vidění.
„Kde to jsem?“ zeptal se.
„Doma, kde bys byl?“ odpověděl mu mužský hlas.
„A kdo jsi ty?“
„Sakra, tati, to nepoznáš vlastního syna?“ vedle postele stál další blonďák s podobnou stavbou těla jako měl Namikaze.
„Naruto, nech tátu chvíli prospat. Zaslouží si to,“ zazněl ženský hlas z kuchyně.
„Tak já si vezmu jeho čapku a pudu vládnout Konoze jako Hokage,“ odvětil syn.
„Hokage?“ vstal Minato z postele.
„Kolik jsi toho včera s Jiraiyou a Kakashim vypil?“ zajímal se Naruto.
„Kdo je Kakashi?“ chytl se Namikaze za hlavu.
„Ou, tebe musí bolet hlava. Jestli chceš tak za tebe dneska titul Hokage převezmu,“ usmál se Naruto.
„Já jsem Hokage?“
„Už to přestává být vtipný,“
„Pamatuju si, že jsem byl na misi a byl tam nějaký chlap, který nešel zabít a taky žena. To je poslední co si pamatuji. Ty její oči…“
„Žena? Sakra táto! Tohle před mámou radši neříkej.“
„Co?“ Minato přešel do kuchyně. Rudovlasá žena stála u sporáku a připravovala oběd. Byla nádherná.
„Tohle je až moc pěkný, aby to byla pravda,“ přistoupil k ženě a rukou jí pohladil vlasy.
„Jak ses vyspal?“ políbila ho na tvář. „Jiraiya říkal, že se dnes staví. Dnes je tvůj velký den, kdy jsi zachránil Konohu.“
„Zachránil?“
„Bylo těsně po mém narození. Kyuubi od tebe dostal pěknou nakládačku,“ Naruto naznačil rány pěstí.
Minato se posadil ke stolu a nechal si přinést kávu. „Takže si to shrnu. Jsem Hokage, zastavil jsem Kyuubiho, mám krásnou ženu a hyperaktivní dítě,“
„Héj, už je mi dvacet a mám holku, která už začíná přemýšlet o dítěti… brr,“ Naruto se otřepal při té myšlence.
„Minato!“ zazněl hlas pod okny. „Pojď dolů!“
Namikaze vyskočil z okna a dopadl přímo před Jiraiyu.
„Dnes bude velká oslava na tvojí počest. Všechno už je zařízené. Nech to na mně!“ zazubil se poustevník.
„Mistře, tohle je divné. Cítím, že je něco špatně. Tohle by se nemělo dít.“
„Co se ti nezdá? Jsi Hokage, máš ženu a dítě. Všichni ve vesnici tě milují,“ poplácal učitel svého žáka.
„Nemůžu si pomoct, ale pořád mi v hlavě něco říká, že sem nepatřím,“ snažil se Minato vysvětlit své pocity.
„To je z toho pití, viď? Já říkal Hatakemu, ať toho do tebe nelije tolik,“ zasmál se Jiraiya.
„Může to být genjutsu? Všechno tohle by nebyla skutečnost? Ale je to tak opravdové,“ Namikaze nechal svého mistra ať pokračuje v chůzi a zůstal stát, aby přemýšlel. „Tohle všechno… vůbec si nepamatuji, že bych měl ženu a syna. Mám v hlavě jenom pohled do těch očí… od té doby mám v hlavě tmu,“
„Minato,“ zavolal poustevník a podíval se blonďákovi do očí. „neměl bys tady být.“
„C-co jste to říkal?“ doběhl svého mistra.
„Já? Nic, jenom, že je hezké počasí, proč?“
„Říkal jste, že bych tady neměl být.“
„Ale no tak. Přeci vím co jsem řekl, ne?“ zasmál se Jiriya a pokračoval dál v cestě.